Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   lt Praeitis 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [aštuoniasdešimt vienas]

Praeitis 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
psát rašy-i r----- r-š-t- ------ rašyti 0
Psal dopis. J-- (-----š--la--k-. J-- (------- l------ J-s (-a-r-š- l-i-k-. -------------------- Jis (pa)rašė laišką. 0
A ona psala pohled. O -i---ž)-ašė at-iruk-. O j- (------- a-------- O j- (-ž-r-š- a-v-r-k-. ----------------------- O ji (už)rašė atviruką. 0
číst sk--tyti s------- s-a-t-t- -------- skaityti 0
Četl časopis. J-s-sk---ė -li------t- žu-nal-. J-- s----- i---------- ž------- J-s s-a-t- i-i-s-r-o-ą ž-r-a-ą- ------------------------------- Jis skaitė iliustruotą žurnalą. 0
A ona četla knihu. O ji-s----- --ygą. O j- s----- k----- O j- s-a-t- k-y-ą- ------------------ O ji skaitė knygą. 0
vzít / vzít si i-ti i--- i-t- ---- imti 0
Vzal si cigaretu. J-- --ėmė -ig-----. J-- p---- c-------- J-s p-ė-ė c-g-r-t-. ------------------- Jis paėmė cigaretę. 0
Vzala si kousek čokolády. Ji-paėmė-gaba-ėl- š-k---do. J- p---- g------- š-------- J- p-ė-ė g-b-l-l- š-k-l-d-. --------------------------- Ji paėmė gabalėlį šokolado. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. J----uvo------iki-as- -et--i ---- iš--ki--. J-- b--- n----------- b-- j- b--- i-------- J-s b-v- n-i-t-k-m-s- b-t j- b-v- i-t-k-m-. ------------------------------------------- Jis buvo neištikimas, bet ji buvo ištikima. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. J-s--u---ti--i-y-,---t--- b-v- -a-----. J-- b--- t-------- b-- j- b--- d------- J-s b-v- t-n-i-y-, b-t j- b-v- d-r-š-i- --------------------------------------- Jis buvo tinginys, bet ji buvo darbšti. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Ji-----o ------i------b-- ji buv--t--t-nga. J-- b--- n----------- b-- j- b--- t-------- J-s b-v- n-t-r-i-g-s- b-t j- b-v- t-r-i-g-. ------------------------------------------- Jis buvo neturtingas, bet ji buvo turtinga. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Jis-tu--jo ---pini-ų---et-s-o--. J-- t----- n- p------ b-- s----- J-s t-r-j- n- p-n-g-, b-t s-o-ų- -------------------------------- Jis turėjo ne pinigų, bet skolų. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. J-- ne-u--jo-lai--s, ja- --s-----. J-- n------- l------ j-- n-------- J-s n-t-r-j- l-i-ė-, j-m n-s-s-k-. ---------------------------------- Jis neturėjo laimės, jam nesisekė. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. J-- n--ise-ė, -- -e--e-i--- -esė-mė-. J-- n-------- j- p--------- n-------- J-m n-s-s-k-, j- p-r-e-i-j- n-s-k-ė-. ------------------------------------- Jam nesisekė, jį persekiojo nesėkmės. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ji- buv- -e--a--nki-t-----e----p-t--k-----. J-- b--- n- p----------- b-- n------------- J-s b-v- n- p-t-n-i-t-s- b-t n-p-t-n-i-t-s- ------------------------------------------- Jis buvo ne patenkintas, bet nepatenkintas. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Jis -u-- ne l--mi-g-s, be- --l--m-n-as. J-- b--- n- l--------- b-- n----------- J-s b-v- n- l-i-i-g-s- b-t n-l-i-i-g-s- --------------------------------------- Jis buvo ne laimingas, bet nelaimingas. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Jis b-vo ne-si-p-ti--a-- --t ne-impatiš-as. J-- b--- n- s----------- b-- n------------- J-s b-v- n- s-m-a-i-k-s- b-t n-s-m-a-i-k-s- ------------------------------------------- Jis buvo ne simpatiškas, bet nesimpatiškas. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…