Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   lt Praeitis 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [aštuoniasdešimt vienas]

Praeitis 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
psát r--yti r_____ r-š-t- ------ rašyti 0
Psal dopis. Ji- (-a-r--ė l---ką. J__ (_______ l______ J-s (-a-r-š- l-i-k-. -------------------- Jis (pa)rašė laišką. 0
A ona psala pohled. O-ji (u-)r-šė--tv---k-. O j_ (_______ a________ O j- (-ž-r-š- a-v-r-k-. ----------------------- O ji (už)rašė atviruką. 0
číst s---ty-i s_______ s-a-t-t- -------- skaityti 0
Četl časopis. J-- -k-itė -lius--u--- --rn--ą. J__ s_____ i__________ ž_______ J-s s-a-t- i-i-s-r-o-ą ž-r-a-ą- ------------------------------- Jis skaitė iliustruotą žurnalą. 0
A ona četla knihu. O-ji --a--ė-kn--ą. O j_ s_____ k_____ O j- s-a-t- k-y-ą- ------------------ O ji skaitė knygą. 0
vzít / vzít si im-i i___ i-t- ---- imti 0
Vzal si cigaretu. Jis--a-m----g-r--ę. J__ p____ c________ J-s p-ė-ė c-g-r-t-. ------------------- Jis paėmė cigaretę. 0
Vzala si kousek čokolády. Ji--a--- gaba-ėlį-----lado. J_ p____ g_______ š________ J- p-ė-ė g-b-l-l- š-k-l-d-. --------------------------- Ji paėmė gabalėlį šokolado. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Jis--uvo-nei-t-kim-s, b-t j--buv---š--k-ma. J__ b___ n___________ b__ j_ b___ i________ J-s b-v- n-i-t-k-m-s- b-t j- b-v- i-t-k-m-. ------------------------------------------- Jis buvo neištikimas, bet ji buvo ištikima. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. J-s -uvo tingin------t -- -uv- ---b---. J__ b___ t________ b__ j_ b___ d_______ J-s b-v- t-n-i-y-, b-t j- b-v- d-r-š-i- --------------------------------------- Jis buvo tinginys, bet ji buvo darbšti. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Ji--b--o net---i-g--- b---j- b-----u---n--. J__ b___ n___________ b__ j_ b___ t________ J-s b-v- n-t-r-i-g-s- b-t j- b-v- t-r-i-g-. ------------------------------------------- Jis buvo neturtingas, bet ji buvo turtinga. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Jis tu---o n- -i-ig-- --t-s-o--. J__ t_____ n_ p______ b__ s_____ J-s t-r-j- n- p-n-g-, b-t s-o-ų- -------------------------------- Jis turėjo ne pinigų, bet skolų. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. J---ne----j--l--mė-, j-m--e---ekė. J__ n_______ l______ j__ n________ J-s n-t-r-j- l-i-ė-, j-m n-s-s-k-. ---------------------------------- Jis neturėjo laimės, jam nesisekė. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. J-----sise-ė- j--p-r---ioj- -e---mė-. J__ n________ j_ p_________ n________ J-m n-s-s-k-, j- p-r-e-i-j- n-s-k-ė-. ------------------------------------- Jam nesisekė, jį persekiojo nesėkmės. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ji---uv- ---p-t----nta-- be--n-p--enk-nta-. J__ b___ n_ p___________ b__ n_____________ J-s b-v- n- p-t-n-i-t-s- b-t n-p-t-n-i-t-s- ------------------------------------------- Jis buvo ne patenkintas, bet nepatenkintas. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. J-s b--o--- --im--g-s,--------a--ing--. J__ b___ n_ l_________ b__ n___________ J-s b-v- n- l-i-i-g-s- b-t n-l-i-i-g-s- --------------------------------------- Jis buvo ne laimingas, bet nelaimingas. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. J-s -uv- ---s--pat-š---,-b---n-si--a-iš---. J__ b___ n_ s___________ b__ n_____________ J-s b-v- n- s-m-a-i-k-s- b-t n-s-m-a-i-k-s- ------------------------------------------- Jis buvo ne simpatiškas, bet nesimpatiškas. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…