Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   sk Minulý čas 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [osemdesiatjeden]

Minulý čas 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
psát p-sať písať p-s-ť ----- písať 0
Psal dopis. Písa- li-t. Písal list. P-s-l l-s-. ----------- Písal list. 0
A ona psala pohled. A -na --sa-a-po--ad---u. A ona písala pohľadnicu. A o-a p-s-l- p-h-a-n-c-. ------------------------ A ona písala pohľadnicu. 0
číst č-tať čítať č-t-ť ----- čítať 0
Četl časopis. Ć--al -a----s. Ćítal časopis. Ć-t-l č-s-p-s- -------------- Ćítal časopis. 0
A ona četla knihu. A -n---ít-la-----u. A ona čítala knihu. A o-a č-t-l- k-i-u- ------------------- A ona čítala knihu. 0
vzít / vzít si v---ť, zo---ť vziať, zobrať v-i-ť- z-b-a- ------------- vziať, zobrať 0
Vzal si cigaretu. V--l si -i-a--tu. Vzal si cigaretu. V-a- s- c-g-r-t-. ----------------- Vzal si cigaretu. 0
Vzala si kousek čokolády. Vz--a ------o- -ok-lá--. Vzala si kúsok čokolády. V-a-a s- k-s-k č-k-l-d-. ------------------------ Vzala si kúsok čokolády. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. O--b-l neverný- -l- -na---l----rn-. On bol neverný, ale ona bola verná. O- b-l n-v-r-ý- a-e o-a b-l- v-r-á- ----------------------------------- On bol neverný, ale ona bola verná. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. On--o- l-ni-ý- ale-on--bo-a-----o--á. On bol lenivý, ale ona bola usilovná. O- b-l l-n-v-, a-e o-a b-l- u-i-o-n-. ------------------------------------- On bol lenivý, ale ona bola usilovná. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. On-b-l-ch--o-n-- al---na ---a ---at-. On bol chudobný, ale ona bola bohatá. O- b-l c-u-o-n-, a-e o-a b-l- b-h-t-. ------------------------------------- On bol chudobný, ale ona bola bohatá. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. N-m-l p------,-al- dl-y. Nemal peniaze, ale dlhy. N-m-l p-n-a-e- a-e d-h-. ------------------------ Nemal peniaze, ale dlhy. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. N-m-l-šť-stie,-------ol-. Nemal šťastie, ale smolu. N-m-l š-a-t-e- a-e s-o-u- ------------------------- Nemal šťastie, ale smolu. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Nemal ú--ec-, -le n-----ch. Nemal úspech, ale neúspech. N-m-l ú-p-c-, a-e n-ú-p-c-. --------------------------- Nemal úspech, ale neúspech. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Neb-- spoko--ý,-ale-nes-----n-. Nebol spokojný, ale nespokojný. N-b-l s-o-o-n-, a-e n-s-o-o-n-. ------------------------------- Nebol spokojný, ale nespokojný. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Ne-o----astn-,-al- --š-as---. Nebol šťastný, ale nešťastný. N-b-l š-a-t-ý- a-e n-š-a-t-ý- ----------------------------- Nebol šťastný, ale nešťastný. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Neb----ympat----, --e---sy-p--ic--. Nebol sympatický, ale nesympatický. N-b-l s-m-a-i-k-, a-e n-s-m-a-i-k-. ----------------------------------- Nebol sympatický, ale nesympatický. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…