Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   lv Pagātne 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [astoņdesmit viens]

Pagātne 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
psát rak---t r------ r-k-t-t ------- rakstīt 0
Psal dopis. V-ņš rakst-ja-v---u-i. V--- r------- v------- V-ņ- r-k-t-j- v-s-u-i- ---------------------- Viņš rakstīja vēstuli. 0
A ona psala pohled. Un-v--- ra-st-ja -as--art-. U- v--- r------- p--------- U- v-ņ- r-k-t-j- p-s-k-r-i- --------------------------- Un viņa rakstīja pastkarti. 0
číst l-sīt l---- l-s-t ----- lasīt 0
Četl časopis. Vi-š--as-j- ---str--u žu-n---. V--- l----- i-------- ž------- V-ņ- l-s-j- i-u-t-ē-u ž-r-ā-u- ------------------------------ Viņš lasīja ilustrētu žurnālu. 0
A ona četla knihu. Un v-ņa la-ī-- -r--atu. U- v--- l----- g------- U- v-ņ- l-s-j- g-ā-a-u- ----------------------- Un viņa lasīja grāmatu. 0
vzít / vzít si ņ-mt ņ--- ņ-m- ---- ņemt 0
Vzal si cigaretu. V-ņ--p-ņ--- c------i. V--- p----- c-------- V-ņ- p-ņ-m- c-g-r-t-. --------------------- Viņš paņēma cigareti. 0
Vzala si kousek čokolády. Viņa -a--ma-g-b-li-u --ko-ād-s. V--- p----- g------- š--------- V-ņ- p-ņ-m- g-b-l-ņ- š-k-l-d-s- ------------------------------- Viņa paņēma gabaliņu šokolādes. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. V--š b-----eu-ticī-s- ----v--a-bij- -zt-c---. V--- b--- n---------- b-- v--- b--- u-------- V-ņ- b-j- n-u-t-c-g-, b-t v-ņ- b-j- u-t-c-g-. --------------------------------------------- Viņš bija neuzticīgs, bet viņa bija uzticīga. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. V-ņš--i-a-slin-s- bet----- bija--ak--. V--- b--- s------ b-- v--- b--- č----- V-ņ- b-j- s-i-k-, b-t v-ņ- b-j- č-k-a- -------------------------------------- Viņš bija slinks, bet viņa bija čakla. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Viņš b-ja--aba-z-g-, b-- vi----ij- ba-āt-. V--- b--- n--------- b-- v--- b--- b------ V-ņ- b-j- n-b-d-ī-s- b-t v-ņ- b-j- b-g-t-. ------------------------------------------ Viņš bija nabadzīgs, bet viņa bija bagāta. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. V---m neb--a ---d-----et b-ja ---ā--. V---- n----- n------ b-- b--- p------ V-ņ-m n-b-j- n-u-a-, b-t b-j- p-r-d-. ------------------------------------- Viņam nebija naudas, bet bija parādi. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. V-ņa--nebi----ai---- b-t bi-a--e-a-m-s. V---- n----- l------ b-- b--- n-------- V-ņ-m n-b-j- l-i-e-, b-t b-j- n-l-i-e-. --------------------------------------- Viņam nebija laimes, bet bija nelaimes. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. V-ņ-m--e------a-----u,--e- --ja-n-------e-. V---- n----- p-------- b-- b--- n---------- V-ņ-m n-b-j- p-n-k-m-, b-t b-j- n-v-i-s-e-. ------------------------------------------- Viņam nebija panākumu, bet bija neveiksmes. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Vi-- neb-ja ----e-i-āt-- b-t-bij---eap-i---n---. V--- n----- a----------- b-- b--- n------------- V-ņ- n-b-j- a-m-e-i-ā-s- b-t b-j- n-a-m-e-i-ā-s- ------------------------------------------------ Viņš nebija apmierināts, bet bija neapmierināts. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. V-ņš n-b-ja-l---īgs,--e--bij--nel-im---. V--- n----- l------- b-- b--- n--------- V-ņ- n-b-j- l-i-ī-s- b-t b-j- n-l-i-ī-s- ---------------------------------------- Viņš nebija laimīgs, bet bija nelaimīgs. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. V--- n-bija sim-ā-isks,-b-t -i---n---mpāti--s. V--- n----- s---------- b-- b--- n------------ V-ņ- n-b-j- s-m-ā-i-k-, b-t b-j- n-s-m-ā-i-k-. ---------------------------------------------- Viņš nebija simpātisks, bet bija nesimpātisks. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…