Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   de Vergangenheit 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [einundachtzig]

Vergangenheit 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština němčina Poslouchat Více
psát sc------n schreiben 0
Psal dopis. Er s------ e---- B----. Er schrieb einen Brief. 0
A ona psala pohled. Un- s-- s------ e--- K----. Und sie schrieb eine Karte. 0
číst le--n lesen 0
Četl časopis. Er l-- e--- I-----------. Er las eine Illustrierte. 0
A ona četla knihu. Un- s-- l-- e-- B---. Und sie las ein Buch. 0
vzít / vzít si ne---n nehmen 0
Vzal si cigaretu. Er n--- e--- Z--------. Er nahm eine Zigarette. 0
Vzala si kousek čokolády. Si- n--- e-- S---- S---------. Sie nahm ein Stück Schokolade. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Er w-- u------ a--- s-- w-- t---. Er war untreu, aber sie war treu. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. Er w-- f---- a--- s-- w-- f------. Er war faul, aber sie war fleißig. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Er w-- a--- a--- s-- w-- r----. Er war arm, aber sie war reich. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Er h---- k--- G---- s------ S-------. Er hatte kein Geld, sondern Schulden. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Er h---- k--- G----- s------ P---. Er hatte kein Glück, sondern Pech. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Er h---- k----- E------ s------ M---------. Er hatte keinen Erfolg, sondern Misserfolg. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Er w-- n---- z--------- s------ u----------. Er war nicht zufrieden, sondern unzufrieden. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Er w-- n---- g--------- s------ u----------. Er war nicht glücklich, sondern unglücklich. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Er w-- n---- s----------- s------ u------------. Er war nicht sympathisch, sondern unsympathisch. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…