Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   pl Przeszłość 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [osiemdziesiąt jeden]

Przeszłość 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština polština Poslouchat Více
psát pi-ać p---- p-s-ć ----- pisać 0
Psal dopis. On-p--ał--is-. O- p---- l---- O- p-s-ł l-s-. -------------- On pisał list. 0
A ona psala pohled. A-on--pi--ł---a--k-. A o-- p----- k------ A o-a p-s-ł- k-r-k-. -------------------- A ona pisała kartkę. 0
číst czy-ać c----- c-y-a- ------ czytać 0
Četl časopis. O- c-y-ał-ko--r-we -z-s-p-s--. O- c----- k------- c---------- O- c-y-a- k-l-r-w- c-a-o-i-m-. ------------------------------ On czytał kolorowe czasopismo. 0
A ona četla knihu. A -----zy---a-k--ą-kę. A o-- c------ k------- A o-a c-y-a-a k-i-ż-ę- ---------------------- A ona czytała książkę. 0
vzít / vzít si wziąć w---- w-i-ć ----- wziąć 0
Vzal si cigaretu. O- --i-ł-p----r--a. O- w---- p--------- O- w-i-ł p-p-e-o-a- ------------------- On wziął papierosa. 0
Vzala si kousek čokolády. O-------ł- --stk--c-----a-y. O-- w----- k----- c--------- O-a w-i-ł- k-s-k- c-e-o-a-y- ---------------------------- Ona wzięła kostkę czekolady. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. On-b-ł -iew---ny- -le o-a -ył- wie-na. O- b-- n--------- a-- o-- b--- w------ O- b-ł n-e-i-r-y- a-e o-a b-ł- w-e-n-. -------------------------------------- On był niewierny, ale ona była wierna. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. O---y- -e---y, -l- ----b-ł--p--cowi--. O- b-- l------ a-- o-- b--- p--------- O- b-ł l-n-w-, a-e o-a b-ł- p-a-o-i-a- -------------------------------------- On był leniwy, ale ona była pracowita. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. On---ł -i-d-y---le--n- b--a--o---a. O- b-- b------ a-- o-- b--- b------ O- b-ł b-e-n-, a-e o-a b-ł- b-g-t-. ----------------------------------- On był biedny, ale ona była bogata. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. O- --e m-ał --en-ędz-- ---- dł---. O- n-- m--- p--------- l--- d----- O- n-e m-a- p-e-i-d-y- l-c- d-u-i- ---------------------------------- On nie miał pieniędzy, lecz długi. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. O- ni- mi-- szc--ści-,----z p-ch-. O- n-- m--- s--------- l--- p----- O- n-e m-a- s-c-ę-c-a- l-c- p-c-a- ---------------------------------- On nie miał szczęścia, lecz pecha. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. On -i- --a---u-----w-----z -ie-o-od-enia. O- n-- m--- s-------- l--- n------------- O- n-e m-a- s-k-e-ó-, l-c- n-e-o-o-z-n-a- ----------------------------------------- On nie miał sukcesów, lecz niepowodzenia. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. On-n-e-był-z-do-o---y, lecz-------o-ol---. O- n-- b-- z---------- l--- n------------- O- n-e b-ł z-d-w-l-n-, l-c- n-e-a-o-o-o-y- ------------------------------------------ On nie był zadowolony, lecz niezadowolony. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. O---ie-b-- sz-----i-y, --cz ---s-c-ę-li-y. O- n-- b-- s---------- l--- n------------- O- n-e b-ł s-c-ę-l-w-, l-c- n-e-z-z-ś-i-y- ------------------------------------------ On nie był szczęśliwy, lecz nieszczęśliwy. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. O- -i- by- sy--a-y---y- l----ni-s----tyc-n-. O- n-- b-- s----------- l--- n-------------- O- n-e b-ł s-m-a-y-z-y- l-c- n-e-y-p-t-c-n-. -------------------------------------------- On nie był sympatyczny, lecz niesympatyczny. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…