Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   sl Preteklost 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [enainosemdeset]

Preteklost 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
psát p---ti p----- p-s-t- ------ pisati 0
Psal dopis. On----n---s-l-pi-m-. O- j- n------ p----- O- j- n-p-s-l p-s-o- -------------------- On je napisal pismo. 0
A ona psala pohled. In-on--je nap-sa-a raz-l-d----. I- o-- j- n------- r----------- I- o-a j- n-p-s-l- r-z-l-d-i-o- ------------------------------- In ona je napisala razglednico. 0
číst bra-i b---- b-a-i ----- brati 0
Četl časopis. On je b--l r--ij-. O- j- b--- r------ O- j- b-a- r-v-j-. ------------------ On je bral revijo. 0
A ona četla knihu. I--on- j---rala---j---. I- o-- j- b---- k------ I- o-a j- b-a-a k-j-g-. ----------------------- In ona je brala knjigo. 0
vzít / vzít si v---i v---- v-e-i ----- vzeti 0
Vzal si cigaretu. V--l -e--n- --ga--t-. V--- j- e-- c-------- V-e- j- e-o c-g-r-t-. --------------------- Vzel je eno cigareto. 0
Vzala si kousek čokolády. Vzel- je--n -ošč----ok---d-. V---- j- e- k----- č-------- V-e-a j- e- k-š-e- č-k-l-d-. ---------------------------- Vzela je en košček čokolade. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. O- -- b-l-----e--- ----p---vest-. O- j- b-- n------- o-- p- z------ O- j- b-l n-z-e-t- o-a p- z-e-t-. --------------------------------- On je bil nezvest, ona pa zvesta. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. On--- bi- -en- --a--a m-rlj-va. O- j- b-- l--- o-- p- m-------- O- j- b-l l-n- o-a p- m-r-j-v-. ------------------------------- On je bil len, ona pa marljiva. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. On--- bil-rev--,-o----a-bo-a-a. O- j- b-- r----- o-- p- b------ O- j- b-l r-v-n- o-a p- b-g-t-. ------------------------------- On je bil reven, ona pa bogata. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. O- -i imel--e--r-a,-p-č ---d-lgov-. O- n- i--- d------- p-- p- d------- O- n- i-e- d-n-r-a- p-č p- d-l-o-e- ----------------------------------- On ni imel denarja, pač pa dolgove. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. O--ni-imel--reče- p-č pa-smo--. O- n- i--- s----- p-- p- s----- O- n- i-e- s-e-e- p-č p- s-o-o- ------------------------------- On ni imel sreče, pač pa smolo. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. O- n- -i- -s----n, p---p---- b-- n-uspe--n. O- n- b-- u------- p-- p- j- b-- n--------- O- n- b-l u-p-š-n- p-č p- j- b-l n-u-p-š-n- ------------------------------------------- On ni bil uspešen, pač pa je bil neuspešen. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. On--i-b-- --d-vol--n,-p---p- -e--i- n--ado----en. O- n- b-- z---------- p-- p- j- b-- n------------ O- n- b-l z-d-v-l-e-, p-č p- j- b-l n-z-d-v-l-e-. ------------------------------------------------- On ni bil zadovoljen, pač pa je bil nezadovoljen. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. On -- --l-sre-en--p-- pa-----il-n-sr--en. O- n- b-- s------ p-- p- j- b-- n-------- O- n- b-l s-e-e-, p-č p- j- b-l n-s-e-e-. ----------------------------------------- On ni bil srečen, pač pa je bil nesrečen. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. On-n- --l s-mp-tiče----ač-p- -e bil an-i--t-č-n. O- n- b-- s---------- p-- p- j- b-- a----------- O- n- b-l s-m-a-i-e-, p-č p- j- b-l a-t-p-t-č-n- ------------------------------------------------ On ni bil simpatičen, pač pa je bil antipatičen. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…