Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   sr Прошлост 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [осамдесет и један]

81 [osamdeset i jedan]

Прошлост 1

[Prošlost 1]

čeština srbština Poslouchat Více
psát пи---и писати 0
p----- pi---i pisati p-s-t- ------
Psal dopis. Он ј- н------ п----. Он је написао писмо. 0
O- j- n------ p----. On j- n------ p----. On je napisao pismo. O- j- n-p-s-o p-s-o. -------------------.
A ona psala pohled. А о-- ј- н------- р----------. А она је написала разгледницу. 0
A o-- j- n------- r----------. A o-- j- n------- r----------. A ona je napisala razglednicu. A o-a j- n-p-s-l- r-z-l-d-i-u. -----------------------------.
číst чи---и читати 0
č----- či---i čitati č-t-t- ------
Četl časopis. Он ј- ч---- и---------- ч------. Он је читао илустровани часопис. 0
O- j- č---- i---------- č------. On j- č---- i---------- č------. On je čitao ilustrovani časopis. O- j- č-t-o i-u-t-o-a-i č-s-p-s. -------------------------------.
A ona četla knihu. А о-- ј- ч----- к----. А она је читала књигу. 0
A o-- j- č----- k-----. A o-- j- č----- k-----. A ona je čitala knjigu. A o-a j- č-t-l- k-j-g-. ----------------------.
vzít / vzít si уз--и узети 0
u---- uz--i uzeti u-e-i -----
Vzal si cigaretu. Он ј- у--- ц-------. Он је узео цигарету. 0
O- j- u--- c-------. On j- u--- c-------. On je uzeo cigaretu. O- j- u-e- c-g-r-t-. -------------------.
Vzala si kousek čokolády. Он- ј- у---- к---- ч-------. Она је узела комад чоколаде. 0
O-- j- u---- k---- č-------. On- j- u---- k---- č-------. Ona je uzela komad čokolade. O-a j- u-e-a k-m-d č-k-l-d-. ---------------------------.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Он ј- б-- н------- а-- ј- о-- б--- в----. Он је био неверан, али је она била верна. 0
O- j- b-- n------, a-- j- o-- b--- v----. On j- b-- n------- a-- j- o-- b--- v----. On je bio neveran, ali je ona bila verna. O- j- b-o n-v-r-n, a-i j- o-a b-l- v-r-a. -----------------,----------------------.
Byl líný, ale ona byla pilná. Он ј- б-- л--- а-- ј- о-- б--- в-----. Он је био лењ, али је она била вредна. 0
O- j- b-- l---, a-- j- o-- b--- v-----. On j- b-- l---- a-- j- o-- b--- v-----. On je bio lenj, ali je ona bila vredna. O- j- b-o l-n-, a-i j- o-a b-l- v-e-n-. --------------,-----------------------.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Он ј- б-- с--------- а-- ј- о-- б--- б-----. Он је био сиромашан, али је она била богата. 0
O- j- b-- s--------, a-- j- o-- b--- b-----. On j- b-- s--------- a-- j- o-- b--- b-----. On je bio siromašan, ali je ona bila bogata. O- j- b-o s-r-m-š-n, a-i j- o-a b-l- b-g-t-. -------------------,-----------------------.
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Он н--- и--- н----- в-- д-----. Он није имао новца, већ дуговe. 0
O- n--- i--- n----, v--́ d-----. On n--- i--- n----- v--- d-----. On nije imao novca, već dugove. O- n-j- i-a- n-v-a, v-ć d-g-v-. ------------------,----́-------.
Neměl štěstí, jen smůlu. Он н--- и--- с----- в-- п--. Он није имао среће, већ пех. 0
O- n--- i--- s---́e, v--́ p--. On n--- i--- s------ v--- p--. On nije imao sreće, već peh. O- n-j- i-a- s-e-́e, v-ć p-h. -----------------́-,----́----.
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Он н--- и--- у----- в-- н------. Он није имао успех, већ неуспех. 0
O- n--- i--- u----, v--́ n------. On n--- i--- u----- v--- n------. On nije imao uspeh, već neuspeh. O- n-j- i-a- u-p-h, v-ć n-u-p-h. ------------------,----́--------.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Он н--- б-- з--------- в-- н----------. Он није био задовољан, већ незадовољан. 0
O- n--- b-- z---------, v--́ n-----------. On n--- b-- z---------- v--- n-----------. On nije bio zadovoljan, već nezadovoljan. O- n-j- b-o z-d-v-l-a-, v-ć n-z-d-v-l-a-. ----------------------,----́-------------.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Он н--- б-- с------ в-- н-------. Он није био срећан, већ несрећан. 0
O- n--- b-- s---́a-, v--́ n-----́a-. On n--- b-- s------- v--- n--------. On nije bio srećan, već nesrećan. O- n-j- b-o s-e-́a-, v-ć n-s-e-́a-. ----------------́--,----́-------́--.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Он н--- б-- с---------- в-- а----------. Он није био симпатичан, већ антипатичан. 0
O- n--- b-- s---------, v--́ a----------. On n--- b-- s---------- v--- a----------. On nije bio simpatičan, već antipatičan. O- n-j- b-o s-m-a-i-a-, v-ć a-t-p-t-č-n. ----------------------,----́------------.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…