Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   kn ಭೂತಕಾಲ ೧

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

೮೧ [ಎಂಬತ್ತೊಂದು]

81 [Embattondu]

ಭೂತಕಾಲ ೧

[bhūtakāla -1.]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
psát ಬ--ಯುವು-ು. ಬ--------- ಬ-ೆ-ು-ು-ು- ---------- ಬರೆಯುವುದು. 0
Ba---u---u. B---------- B-r-y-v-d-. ----------- Bareyuvudu.
Psal dopis. ಅವನು ಒ--- -------ನ--ಬರೆ-ಿ-್ದ. ಅ--- ಒ--- ಪ-------- ಬ-------- ಅ-ನ- ಒ-ದ- ಪ-್-ವ-್-ು ಬ-ೆ-ಿ-್-. ----------------------------- ಅವನು ಒಂದು ಪತ್ರವನ್ನು ಬರೆದಿದ್ದ. 0
A--nu-o-----a-ravannu-b-r-d---a. A---- o--- p--------- b--------- A-a-u o-d- p-t-a-a-n- b-r-d-d-a- -------------------------------- Avanu ondu patravannu baredidda.
A ona psala pohled. ಮತ್ತು ಅ-ಳು ಒ-ದ--ಕ-ಗ-ವ-------ೆ---್-ಳು ಮ---- ಅ--- ಒ--- ಕ-------- ಬ--------- ಮ-್-ು ಅ-ಳ- ಒ-ದ- ಕ-ಗ-ವ-್-ು ಬ-ೆ-ಿ-್-ಳ- ------------------------------------ ಮತ್ತು ಅವಳು ಒಂದು ಕಾಗದವನ್ನು ಬರೆದಿದ್ದಳು 0
Mat---a--ḷ---n-u k--ad---nn--b-r--i--aḷu M---- a---- o--- k---------- b---------- M-t-u a-a-u o-d- k-g-d-v-n-u b-r-d-d-a-u ---------------------------------------- Mattu avaḷu ondu kāgadavannu barediddaḷu
číst ಓ--ವುದ-. ಓ------- ಓ-ು-ು-ು- -------- ಓದುವುದು. 0
ō-u-u-u. ō------- ō-u-u-u- -------- ōduvudu.
Četl časopis. ಅ-ನ---ಂ-ು---ಯತ-ಾಲಿಕವ-್ನು-ಓದಿ--ದ. ಅ--- ಒ--- ನ------------- ಓ------ ಅ-ನ- ಒ-ದ- ನ-ಯ-ಕ-ಲ-ಕ-ನ-ನ- ಓ-ಿ-್-. -------------------------------- ಅವನು ಒಂದು ನಿಯತಕಾಲಿಕವನ್ನು ಓದಿದ್ದ. 0
A-an---ndu n---t--āli-ava-nu -d-dda. A---- o--- n---------------- ō------ A-a-u o-d- n-y-t-k-l-k-v-n-u ō-i-d-. ------------------------------------ Avanu ondu niyatakālikavannu ōdidda.
A ona četla knihu. ಅ-ಳ- ಒಂದ--ಪ--್ತ-ವ-್-ು-ಓದಿದ--ಳ-. ಅ--- ಒ--- ಪ---------- ಓ-------- ಅ-ಳ- ಒ-ದ- ಪ-ಸ-ತ-ವ-್-ು ಓ-ಿ-್-ಳ-. ------------------------------- ಅವಳು ಒಂದು ಪುಸ್ತಕವನ್ನು ಓದಿದ್ದಳು. 0
A-a-u--n-u---st-k-v-----ō--d-a-u. A---- o--- p----------- ō-------- A-a-u o-d- p-s-a-a-a-n- ō-i-d-ḷ-. --------------------------------- Avaḷu ondu pustakavannu ōdiddaḷu.
vzít / vzít si ತೆಗ--ು --ಳ್ಳ-ವ-ದು ತ----- ಕ--------- ತ-ಗ-ದ- ಕ-ಳ-ಳ-ವ-ದ- ----------------- ತೆಗೆದು ಕೊಳ್ಳುವುದು 0
Te-ed- k----vu-u T----- k-------- T-g-d- k-ḷ-u-u-u ---------------- Tegedu koḷḷuvudu
Vzal si cigaretu. ಅ-ನ----ದ- ಸಿ--ೇ-್ -ೆ-ೆದು-ೊ-ಡ. ಅ--- ಒ--- ಸ------ ತ---------- ಅ-ನ- ಒ-ದ- ಸ-ಗ-ೇ-್ ತ-ಗ-ದ-ಕ-ಂ-. ----------------------------- ಅವನು ಒಂದು ಸಿಗರೇಟ್ ತೆಗೆದುಕೊಂಡ. 0
a-a-- ---u s--arēṭ --gedu-o-ḍa. a---- o--- s------ t----------- a-a-u o-d- s-g-r-ṭ t-g-d-k-ṇ-a- ------------------------------- avanu ondu sigarēṭ tegedukoṇḍa.
Vzala si kousek čokolády. ಅ--- --ದು -ೂರು ಚ-----ಟ---ೆಗೆ---ೊ-ಡಳು. ಅ--- ಒ--- ಚ--- ಚ------- ತ------------ ಅ-ಳ- ಒ-ದ- ಚ-ರ- ಚ-ಕ-ಲ-ಟ- ತ-ಗ-ದ-ಕ-ಂ-ಳ-. ------------------------------------- ಅವಳು ಒಂದು ಚೂರು ಚಾಕೊಲೇಟ್ ತೆಗೆದುಕೊಂಡಳು. 0
A-aḷu---d--c-r- c--o-ēṭ----ed-koṇḍ-ḷu. A---- o--- c--- c------ t------------- A-a-u o-d- c-r- c-k-l-ṭ t-g-d-k-ṇ-a-u- -------------------------------------- Avaḷu ondu cūru cākolēṭ tegedukoṇḍaḷu.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. ಅವನ--(--ಳ-ಗೆ) --ಸ--ಾಡ--- ಆ--ೆ-ಅ-ಳ- -ಿಷ್-ೆಯ-ಂ- ಇದ-ದಳು. ಅ--- (------- ಮ-- ಮ----- ಆ--- ಅ--- ನ--------- ಇ------ ಅ-ನ- (-ವ-ಿ-ೆ- ಮ-ಸ ಮ-ಡ-ದ- ಆ-ರ- ಅ-ಳ- ನ-ಷ-ಠ-ಯ-ಂ- ಇ-್-ಳ-. ----------------------------------------------------- ಅವನು (ಅವಳಿಗೆ) ಮೋಸ ಮಾಡಿದ, ಆದರೆ ಅವಳು ನಿಷ್ಠೆಯಿಂದ ಇದ್ದಳು. 0
Av--u -a-aḷig---mōsa-m--id-, ād--e-a---u ni--he----- i--aḷ-. A---- (-------- m--- m------ ā---- a---- n---------- i------ A-a-u (-v-ḷ-g-) m-s- m-ḍ-d-, ā-a-e a-a-u n-ṣ-h-y-n-a i-d-ḷ-. ------------------------------------------------------------ Avanu (avaḷige) mōsa māḍida, ādare avaḷu niṣṭheyinda iddaḷu.
Byl líný, ale ona byla pilná. ಅವ---ಸೋಮ--ಿ-----------ರೆ -ವಳ- ಚುರುಕ-ಗ------. ಅ--- ಸ------------- ಆ--- ಅ--- ಚ------------- ಅ-ನ- ಸ-ಮ-ರ-ಯ-ಗ-ದ-ದ- ಆ-ರ- ಅ-ಳ- ಚ-ರ-ಕ-ಗ-ದ-ದ-ು- -------------------------------------------- ಅವನು ಸೋಮಾರಿಯಾಗಿದ್ದ, ಆದರೆ ಅವಳು ಚುರುಕಾಗಿದ್ದಳು. 0
Ava-u -ō-āri-ā-i-da,--d----ava-u cur--āg--daḷ-. A---- s------------- ā---- a---- c------------- A-a-u s-m-r-y-g-d-a- ā-a-e a-a-u c-r-k-g-d-a-u- ----------------------------------------------- Avanu sōmāriyāgidda, ādare avaḷu curukāgiddaḷu.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. ಆ-ನು---ವ--ಗಿದ್-----ರೆ--ವಳ- ಶ್ರ-ಮಂತಳಾ---್ದಳು. ಆ--- ಬ---------- ಆ--- ಅ--- ಶ---------------- ಆ-ನ- ಬ-ವ-ಾ-ಿ-್-, ಆ-ರ- ಅ-ಳ- ಶ-ರ-ಮ-ತ-ಾ-ಿ-್-ಳ-. -------------------------------------------- ಆವನು ಬಡವನಾಗಿದ್ದ, ಆದರೆ ಅವಳು ಶ್ರೀಮಂತಳಾಗಿದ್ದಳು. 0
Ā--n- --ḍa-a--gid--,--da-- ----u ś-īm-n-a--g---a--. Ā---- b------------- ā---- a---- ś----------------- Ā-a-u b-ḍ-v-n-g-d-a- ā-a-e a-a-u ś-ī-a-t-ḷ-g-d-a-u- --------------------------------------------------- Āvanu baḍavanāgidda, ādare avaḷu śrīmantaḷāgiddaḷu.
Neměl žádné peníze, jen dluhy. ಅ-- ಬಳಿ-ಹಣ--ರ----ಲ--ಬದಲಾ-- ಸ-ಲ-ಳ--್--ು. ಅ-- ಬ-- ಹ---------- ಬ----- ಸ----------- ಅ-ನ ಬ-ಿ ಹ-ವ-ರ-ಿ-್-, ಬ-ಲ-ಗ- ಸ-ಲ-ಳ-ದ-ದ-ು- --------------------------------------- ಅವನ ಬಳಿ ಹಣವಿರಲಿಲ್ಲ, ಬದಲಾಗಿ ಸಾಲಗಳಿದ್ದವು. 0
A-a-a-ba---h----i--li--a- bad-l-gi--ā--ga--dd-vu. A---- b--- h------------- b------- s------------- A-a-a b-ḷ- h-ṇ-v-r-l-l-a- b-d-l-g- s-l-g-ḷ-d-a-u- ------------------------------------------------- Avana baḷi haṇaviralilla, badalāgi sālagaḷiddavu.
Neměl štěstí, jen smůlu. ಅ-ನಿಗ- ಅದೃ-್ಟ--ರ-ಿ---, -ದ-ಾಗಿ --ರಾದೃ---ವ-ತ್ತು ಅ----- ಅ-------------- ಬ----- ದ-------------- ಅ-ನ-ಗ- ಅ-ೃ-್-ವ-ರ-ಿ-್-, ಬ-ಲ-ಗ- ದ-ರ-ದ-ಷ-ಟ-ಿ-್-ು --------------------------------------------- ಅವನಿಗೆ ಅದೃಷ್ಟವಿರಲಿಲ್ಲ, ಬದಲಾಗಿ ದುರಾದೃಷ್ಟವಿತ್ತು 0
Ava-i-------ṣṭav-ra-----, b-da-ā-- d-rā--̥-ṭ-vittu A------ a---------------- b------- d-------------- A-a-i-e a-r-ṣ-a-i-a-i-l-, b-d-l-g- d-r-d-̥-ṭ-v-t-u -------------------------------------------------- Avanige adr̥ṣṭaviralilla, badalāgi durādr̥ṣṭavittu
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. ಅ----ೆ --ಲ--ು--ರ-ಿ---- ಬದಲ-ಗ- -ೇವ--ಸ--ಿ-್ತು. ಅ----- ಗ----- ಇ------- ಬ----- ಕ--- ಸ-------- ಅ-ನ-ಗ- ಗ-ಲ-ವ- ಇ-ಲ-ಲ-ಲ- ಬ-ಲ-ಗ- ಕ-ವ- ಸ-ಲ-ತ-ತ-. -------------------------------------------- ಅವನಿಗೆ ಗೆಲುವು ಇರಲಿಲ್ಲ, ಬದಲಾಗಿ ಕೇವಲ ಸೋಲಿತ್ತು. 0
a---ig--g-luv--iralill---b----āgi---va-a -ō-i---. a------ g----- i-------- b------- k----- s------- a-a-i-e g-l-v- i-a-i-l-, b-d-l-g- k-v-l- s-l-t-u- ------------------------------------------------- avanige geluvu iralilla, badalāgi kēvala sōlittu.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. ಅ--ು--ಂತು----ಾಗ----ಲ್ಲ--ಬದಲಾಗಿ -ಸಂ-ು-್-ನ--ಿ-್ದ. ಅ--- ಸ----------------- ಬ----- ಅ--------------- ಅ-ನ- ಸ-ತ-ಷ-ಟ-ಾ-ಿ-ಲ-ಲ-ಲ- ಬ-ಲ-ಗ- ಅ-ಂ-ು-್-ನ-ಗ-ದ-ದ- ----------------------------------------------- ಅವನು ಸಂತುಷ್ಟನಾಗಿರಲಿಲ್ಲ, ಬದಲಾಗಿ ಅಸಂತುಷ್ಟನಾಗಿದ್ದ. 0
A-a-u-san-u--a--gi-al----, -ad---gi a--n--ṣṭ--ā-i-da. A---- s------------------- b------- a---------------- A-a-u s-n-u-ṭ-n-g-r-l-l-a- b-d-l-g- a-a-t-ṣ-a-ā-i-d-. ----------------------------------------------------- Avanu santuṣṭanāgiralilla, badalāgi asantuṣṭanāgidda.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. ಅ------ತ-ಷವಾಗಿರಲ---ಲ--ಬದಲಾಗ--ದ------ಗ-ದ-ದ. ಅ--- ಸ--------------- ಬ----- ದ------------ ಅ-ನ- ಸ-ತ-ಷ-ಾ-ಿ-ಲ-ಲ-ಲ- ಬ-ಲ-ಗ- ದ-ಃ-ಿ-ಾ-ಿ-್-. ------------------------------------------ ಅವನು ಸಂತೋಷವಾಗಿರಲಿಲ್ಲ, ಬದಲಾಗಿ ದುಃಖಿಯಾಗಿದ್ದ. 0
A-anu-s--t-ṣ-vāg-ral---a, b---lā-i ----h--āg--d-. A---- s------------------ b------- d------------- A-a-u s-n-ō-a-ā-i-a-i-l-, b-d-l-g- d-ḥ-h-y-g-d-a- ------------------------------------------------- Avanu santōṣavāgiralilla, badalāgi duḥkhiyāgidda.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. ಅ--- ಸ್--ಹಪ-ನಾ-ಿರಲ-ಲ್-.--ದ-ಾಗ- ಸ್ನ--------್---ನ-ಗಿದ್-. ಅ--- ಸ----------------- ಬ----- ಸ------- ಇ------------- ಅ-ನ- ಸ-ನ-ಹ-ರ-ಾ-ಿ-ಲ-ಲ-ಲ- ಬ-ಲ-ಗ- ಸ-ನ-ಹ-ಾ- ಇ-್-ದ-ನ-ಗ-ದ-ದ- ------------------------------------------------------ ಅವನು ಸ್ನೇಹಪರನಾಗಿರಲಿಲ್ಲ. ಬದಲಾಗಿ ಸ್ನೇಹಭಾವ ಇಲ್ಲದವನಾಗಿದ್ದ. 0
A-anu -nēh---------ra----a. B-d-l-g- s-----h-va----a-avanāg--d-. A---- s-------------------- B------- s--------- i--------------- A-a-u s-ē-a-a-a-ā-i-a-i-l-. B-d-l-g- s-ē-a-h-v- i-l-d-v-n-g-d-a- ---------------------------------------------------------------- Avanu snēhaparanāgiralilla. Badalāgi snēhabhāva illadavanāgidda.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…