Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   it Passato 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [ottantuno]

Passato 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
psát scr--e-e scrivere s-r-v-r- -------- scrivere 0
Psal dopis. Lui -a-s-ri-t- --a-------a. Lui ha scritto una lettera. L-i h- s-r-t-o u-a l-t-e-a- --------------------------- Lui ha scritto una lettera. 0
A ona psala pohled. E-lei -a------to----------li--. E lei ha scritto una cartolina. E l-i h- s-r-t-o u-a c-r-o-i-a- ------------------------------- E lei ha scritto una cartolina. 0
číst le-g--e leggere l-g-e-e ------- leggere 0
Četl časopis. Lu-----l--to--na --vi--a. Lui ha letto una rivista. L-i h- l-t-o u-a r-v-s-a- ------------------------- Lui ha letto una rivista. 0
A ona četla knihu. E---i-h- l---o -n -ib-o. E lei ha letto un libro. E l-i h- l-t-o u- l-b-o- ------------------------ E lei ha letto un libro. 0
vzít / vzít si pr---e-e prendere p-e-d-r- -------- prendere 0
Vzal si cigaretu. Lui-h-----s- --a -i-a--tta. Lui ha preso una sigaretta. L-i h- p-e-o u-a s-g-r-t-a- --------------------------- Lui ha preso una sigaretta. 0
Vzala si kousek čokolády. L-i--a-pr-s- u- -e-z- di-ci-----a-o. Lei ha preso un pezzo di cioccolato. L-i h- p-e-o u- p-z-o d- c-o-c-l-t-. ------------------------------------ Lei ha preso un pezzo di cioccolato. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. L-i-e-a -nfe--l-- -a lei-e-a--e---e. Lui era infedele, ma lei era fedele. L-i e-a i-f-d-l-, m- l-i e-a f-d-l-. ------------------------------------ Lui era infedele, ma lei era fedele. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. Lu---ra-pi-r-,--a -ei -ra a-tiva. Lui era pigro, ma lei era attiva. L-i e-a p-g-o- m- l-i e-a a-t-v-. --------------------------------- Lui era pigro, ma lei era attiva. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Lui-e---p----o, -- l-----a-ricc-. Lui era povero, ma lei era ricca. L-i e-a p-v-r-, m- l-i e-a r-c-a- --------------------------------- Lui era povero, ma lei era ricca. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Lui n-n-a------old---a -e-iti. Lui non aveva soldi ma debiti. L-i n-n a-e-a s-l-i m- d-b-t-. ------------------------------ Lui non aveva soldi ma debiti. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Lu----- -ve----o-t--a-m- s-or--na. Lui non aveva fortuna ma sfortuna. L-i n-n a-e-a f-r-u-a m- s-o-t-n-. ---------------------------------- Lui non aveva fortuna ma sfortuna. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. L-i---- ave-- succ-s-o--- ----cc-ss-. Lui non aveva successo ma insuccesso. L-i n-n a-e-a s-c-e-s- m- i-s-c-e-s-. ------------------------------------- Lui non aveva successo ma insuccesso. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. L-i--o- --a--ontento -a ----te-t-. Lui non era contento ma scontento. L-i n-n e-a c-n-e-t- m- s-o-t-n-o- ---------------------------------- Lui non era contento ma scontento. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. L----o---ra--el-c- -a -nfel--e. Lui non era felice ma infelice. L-i n-n e-a f-l-c- m- i-f-l-c-. ------------------------------- Lui non era felice ma infelice. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. L-i -on-e-a ------i-- m----t---t--o. Lui non era simpatico ma antipatico. L-i n-n e-a s-m-a-i-o m- a-t-p-t-c-. ------------------------------------ Lui non era simpatico ma antipatico. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…