Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   bg Минало време 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [осемдесет и едно]

81 [osemdeset i yedno]

Минало време 1

[Minalo vreme 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
psát Пиша П--- П-ш- ---- Пиша 0
Pi-ha P---- P-s-a ----- Pisha
Psal dopis. Т-------с-----мо. Т-- н----- п----- Т-й н-п-с- п-с-о- ----------------- Той написа писмо. 0
To- --p--a pi-mo. T-- n----- p----- T-y n-p-s- p-s-o- ----------------- Toy napisa pismo.
A ona psala pohled. А ----а---с---е-к-ртичк-. А т- н--------- к-------- А т- н-д-и-в-ш- к-р-и-к-. ------------------------- А тя надписваше картичка. 0
A-ty- -a-p-s--sh-----------. A t-- n---------- k--------- A t-a n-d-i-v-s-e k-r-i-h-a- ---------------------------- A tya nadpisvashe kartichka.
číst Ч-та Ч--- Ч-т- ---- Чета 0
C-eta C---- C-e-a ----- Cheta
Četl časopis. Т-й ч---ше ------овано-с--сан--. Т-- ч----- и---------- с-------- Т-й ч-т-ш- и-ю-т-о-а-о с-и-а-и-. -------------------------------- Той четеше илюстровано списание. 0
T-- ch--e-he il-us---vano-s-i-a---. T-- c------- i----------- s-------- T-y c-e-e-h- i-y-s-r-v-n- s-i-a-i-. ----------------------------------- Toy cheteshe ilyustrovano spisanie.
A ona četla knihu. А ------еш- кн-га. А т- ч----- к----- А т- ч-т-ш- к-и-а- ------------------ А тя четеше книга. 0
A ------et---e-kniga. A t-- c------- k----- A t-a c-e-e-h- k-i-a- --------------------- A tya cheteshe kniga.
vzít / vzít si Взем-м В----- В-е-а- ------ Вземам 0
Vz-mam V----- V-e-a- ------ Vzemam
Vzal si cigaretu. Т-- вз- ---а--. Т-- в-- ц------ Т-й в-е ц-г-р-. --------------- Той взе цигара. 0
Toy-vze-tsiga-a. T-- v-- t------- T-y v-e t-i-a-a- ---------------- Toy vze tsigara.
Vzala si kousek čokolády. Т--в----ар-- шо----д. Т- в-- п---- ш------- Т- в-е п-р-е ш-к-л-д- --------------------- Тя взе парче шоколад. 0
T-a vze--arch- ---kol-d. T-- v-- p----- s-------- T-a v-e p-r-h- s-o-o-a-. ------------------------ Tya vze parche shokolad.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. То--н- бе-- пр-д-----о-тя -еш--пре----. Т-- н- б--- п------ н- т- б--- п------- Т-й н- б-ш- п-е-а-, н- т- б-ш- п-е-а-а- --------------------------------------- Той не беше предан, но тя беше предана. 0
T-y-n- b-sh- p----n- -- t-a-b---- --e----. T-- n- b---- p------ n- t-- b---- p------- T-y n- b-s-e p-e-a-, n- t-a b-s-e p-e-a-a- ------------------------------------------ Toy ne beshe predan, no tya beshe predana.
Byl líný, ale ona byla pilná. Той бе-- мързе-и-- -о тя -е---с----те---. Т-- б--- м-------- н- т- б--- с---------- Т-й б-ш- м-р-е-и-, н- т- б-ш- с-а-а-е-н-. ----------------------------------------- Той беше мързелив, но тя беше старателна. 0
T-y-bes-- m--ze--v--no -ya bes---s-a-a-----. T-- b---- m-------- n- t-- b---- s---------- T-y b-s-e m-r-e-i-, n- t-a b-s-e s-a-a-e-n-. -------------------------------------------- Toy beshe myrzeliv, no tya beshe staratelna.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Т-- -еш----д--- -о----б-ш- б-г--а. Т-- б--- б----- н- т- б--- б------ Т-й б-ш- б-д-н- н- т- б-ш- б-г-т-. ---------------------------------- Той беше беден, но тя беше богата. 0
T-y -esh- b-d-n, -o -ya be--e -og-ta. T-- b---- b----- n- t-- b---- b------ T-y b-s-e b-d-n- n- t-a b-s-e b-g-t-. ------------------------------------- Toy beshe beden, no tya beshe bogata.
Neměl žádné peníze, jen dluhy. То----м--е-п-ри- - -ългов-. Т-- н----- п---- а д------- Т-й н-м-ш- п-р-, а д-л-о-е- --------------------------- Той нямаше пари, а дългове. 0
Toy----m--h-----i,-- dy---v-. T-- n------- p---- a d------- T-y n-a-a-h- p-r-, a d-l-o-e- ----------------------------- Toy nyamashe pari, a dylgove.
Neměl štěstí, jen smůlu. Т---н-маш--к-с-е-, а---мо-н-сп-лу--. Т-- н----- к------ а с--- н--------- Т-й н-м-ш- к-с-е-, а с-м- н-с-о-у-а- ------------------------------------ Той нямаше късмет, а само несполука. 0
T-y-nyam--he -ysmet, ------ -e-po---a. T-- n------- k------ a s--- n--------- T-y n-a-a-h- k-s-e-, a s-m- n-s-o-u-a- -------------------------------------- Toy nyamashe kysmet, a samo nespoluka.
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. То- н-м----успех- а н----е-. Т-- н----- у----- а н------- Т-й н-м-ш- у-п-х- а н-у-п-х- ---------------------------- Той нямаше успех, а неуспех. 0
T-- nyam-s-e-us-ekh- a n--s-e--. T-- n------- u------ a n-------- T-y n-a-a-h- u-p-k-, a n-u-p-k-. -------------------------------- Toy nyamashe uspekh, a neuspekh.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. То--не----- -ов----, а---д--олен. Т-- н- б--- д------- а н--------- Т-й н- б-ш- д-в-л-н- а н-д-в-л-н- --------------------------------- Той не беше доволен, а недоволен. 0
Toy-n- -es-e -ovolen,-a n-dovo---. T-- n- b---- d------- a n--------- T-y n- b-s-e d-v-l-n- a n-d-v-l-n- ---------------------------------- Toy ne beshe dovolen, a nedovolen.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Т-й--е бе-е -астли---а-н-ща-т-н. Т-- н- б--- щ------- а н-------- Т-й н- б-ш- щ-с-л-в- а н-щ-с-е-. -------------------------------- Той не беше щастлив, а нещастен. 0
Toy--e-b-s-e-------t-i-, - --s---a----. T-- n- b---- s---------- a n----------- T-y n- b-s-e s-c-a-t-i-, a n-s-c-a-t-n- --------------------------------------- Toy ne beshe shchastliv, a neshchasten.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Т---н- -----с-м-----ен, а--е---па---ен. Т-- н- б--- с---------- а н------------ Т-й н- б-ш- с-м-а-и-е-, а н-с-м-а-и-е-. --------------------------------------- Той не беше симпатичен, а несимпатичен. 0
T-y -e--e-h--s-----i-hen--- --si----ich-n. T-- n- b---- s----------- a n------------- T-y n- b-s-e s-m-a-i-h-n- a n-s-m-a-i-h-n- ------------------------------------------ Toy ne beshe simpatichen, a nesimpatichen.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…