Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   fi Menneisyysmuoto 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [kahdeksankymmentäyksi]

Menneisyysmuoto 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
psát kirjo-ttaa k--------- k-r-o-t-a- ---------- kirjoittaa 0
Psal dopis. H---kirjoit-i k-r---n. H-- k-------- k------- H-n k-r-o-t-i k-r-e-n- ---------------------- Hän kirjoitti kirjeen. 0
A ona psala pohled. J--hän--ir---tti-ko--i-. J- h-- k-------- k------ J- h-n k-r-o-t-i k-r-i-. ------------------------ Ja hän kirjoitti kortin. 0
číst lukea l---- l-k-a ----- lukea 0
Četl časopis. H----u------t-ä. H-- l--- l------ H-n l-k- l-h-e-. ---------------- Hän luki lehteä. 0
A ona četla knihu. Ja --n---ki -i---n. J- h-- l--- k------ J- h-n l-k- k-r-a-. ------------------- Ja hän luki kirjan. 0
vzít / vzít si ottaa o---- o-t-a ----- ottaa 0
Vzal si cigaretu. H-n o-ti-t-p--an. H-- o--- t------- H-n o-t- t-p-k-n- ----------------- Hän otti tupakan. 0
Vzala si kousek čokolády. Hä--o------l-n--u-la-t-. H-- o--- p---- s-------- H-n o-t- p-l-n s-k-a-t-. ------------------------ Hän otti palan suklaata. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. P-i-- -li u-ko--n- --t-- ----- -l---sk-l-i---. P---- o-- u------- m---- t---- o-- u---------- P-i-a o-i u-k-t-n- m-t-a t-t-ö o-i u-k-l-i-e-. ---------------------------------------------- Poika oli uskoton, mutta tyttö oli uskollinen. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. Po--- ol---a--ka,---tta -yt-- o-i -h-er-. P---- o-- l------ m---- t---- o-- a------ P-i-a o-i l-i-k-, m-t-a t-t-ö o-i a-k-r-. ----------------------------------------- Poika oli laiska, mutta tyttö oli ahkera. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. P--ka --i ---h-- --tt- tyttö oli--i-as. P---- o-- k----- m---- t---- o-- r----- P-i-a o-i k-y-ä- m-t-a t-t-ö o-i r-k-s- --------------------------------------- Poika oli köyhä, mutta tyttö oli rikas. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Hä-e----ei-ol----rah-a,--aa-----koja. H------ e- o---- r----- v--- v------- H-n-l-ä e- o-l-t r-h-a- v-a- v-l-o-a- ------------------------------------- Hänellä ei ollut rahaa, vaan velkoja. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. H-nellä ----------n---,-vaa---p-onne-. H------ e- o---- o----- v--- e-------- H-n-l-ä e- o-l-t o-n-a- v-a- e-ä-n-e-. -------------------------------------- Hänellä ei ollut onnea, vaan epäonnea. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. H-ne-----i o-l----en-s--s--,-v--n e---n--a. H------ e- o---- m---------- v--- e-------- H-n-l-ä e- o-l-t m-n-s-y-t-, v-a- e-ä-n-e-. ------------------------------------------- Hänellä ei ollut menestystä, vaan epäonnea. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Hä- e- -l--t t--ty-ä----- va---tyy---ä--n. H-- e- o---- t----------- v--- t---------- H-n e- o-l-t t-y-y-ä-n-n- v-a- t-y-y-ä-ö-. ------------------------------------------ Hän ei ollut tyytyväinen, vaan tyytymätön. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. H---e- o-l-t-o-n-l--ne-,--a-n--nne--n. H-- e- o---- o---------- v--- o------- H-n e- o-l-t o-n-l-i-e-, v-a- o-n-t-n- -------------------------------------- Hän ei ollut onnellinen, vaan onneton. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Hän ei -l--- -y-pa----ne-, v--- ---mi-l-ytt---. H-- e- o---- s------------ v--- e-------------- H-n e- o-l-t s-m-a-t-i-e-, v-a- e-ä-i-l-y-t-v-. ----------------------------------------------- Hän ei ollut sympaattinen, vaan epämiellyttävä. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…