Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   uk Минулий час 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [вісімдесят один]

81 [visimdesyat odyn]

Минулий час 1

[Mynulyy̆ chas 1]

čeština ukrajinština Poslouchat Více
psát Пи---и Писати 0
P----- Py---y Pysaty P-s-t- ------
Psal dopis. Ві- п---- л----. Він писав листа. 0
V-- p---- l----. Vi- p---- l----. Vin pysav lysta. V-n p-s-v l-s-a. ---------------.
A ona psala pohled. А в--- н------- л-------. А вона написала листівку. 0
A v--- n------- l-------. A v--- n------- l-------. A vona napysala lystivku. A v-n- n-p-s-l- l-s-i-k-. ------------------------.
číst Чи---и Читати 0
C------ Ch----y Chytaty C-y-a-y -------
Četl časopis. Ві- ч---- ж-----. Він читав журнал. 0
V-- c----- z------. Vi- c----- z------. Vin chytav zhurnal. V-n c-y-a- z-u-n-l. ------------------.
A ona četla knihu. А в--- ч----- к----. А вона читала книгу. 0
A v--- c------ k----. A v--- c------ k----. A vona chytala knyhu. A v-n- c-y-a-a k-y-u. --------------------.
vzít / vzít si Бр--и Брати 0
B---- Br--y Braty B-a-y -----
Vzal si cigaretu. Ві- у--- с-------. Він узяв сигарету. 0
V-- u---- s-------. Vi- u---- s-------. Vin uzyav syharetu. V-n u-y-v s-h-r-t-. ------------------.
Vzala si kousek čokolády. Во-- в---- ч------ ш--------. Вона взяла частину шоколадки. 0
V--- v----- c------- s---------. Vo-- v----- c------- s---------. Vona vzyala chastynu shokoladky. V-n- v-y-l- c-a-t-n- s-o-o-a-k-. -------------------------------.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Ві- б-- н-------- а в--- б--- в----. Він був невірний, а вона була вірна. 0
V-- b-- n-------̆, a v--- b--- v----. Vi- b-- n--------- a v--- b--- v----. Vin buv nevirnyy̆, a vona bula virna. V-n b-v n-v-r-y-̆, a v-n- b-l- v-r-a. ----------------̆,------------------.
Byl líný, ale ona byla pilná. Ві- б-- л------- а в--- б--- с-------. Він був ледачий, а вона була старанна. 0
V-- b-- l-------̆, a v--- b--- s-------. Vi- b-- l--------- a v--- b--- s-------. Vin buv ledachyy̆, a vona bula staranna. V-n b-v l-d-c-y-̆, a v-n- b-l- s-a-a-n-. ----------------̆,---------------------.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Ві- б-- б------ а в--- б--- б-----. Він був бідний, а вона була багата. 0
V-- b-- b-----̆, a v--- b--- b-----. Vi- b-- b------- a v--- b--- b-----. Vin buv bidnyy̆, a vona bula bahata. V-n b-v b-d-y-̆, a v-n- b-l- b-h-t-. --------------̆,-------------------.
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Ві- н- м-- г------ л--- б----. Він не мав грошей, лише борги. 0
V-- n- m-- h------̆, l---- b----. Vi- n- m-- h-------- l---- b----. Vin ne mav hroshey̆, lyshe borhy. V-n n- m-v h-o-h-y̆, l-s-e b-r-y. ------------------̆,------------.
Neměl štěstí, jen smůlu. Ві- н- м-- щ----- л--- н------. Він не мав щастя, лише нещастя. 0
V-- n- m-- s--------, l---- n----------. Vi- n- m-- s--------- l---- n----------. Vin ne mav shchastya, lyshe neshchastya. V-n n- m-v s-c-a-t-a, l-s-e n-s-c-a-t-a. --------------------,------------------.
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Ві- н- м-- у------ л--- н------. Він не мав успіху, лише невдачі. 0
V-- n- m-- u------, l---- n-------. Vi- n- m-- u------- l---- n-------. Vin ne mav uspikhu, lyshe nevdachi. V-n n- m-v u-p-k-u, l-s-e n-v-a-h-. ------------------,---------------.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ві- н- б-- з----------- а н------------. Він не був задоволеним, а незадоволеним. 0
V-- n- b-- z----------, a n------------. Vi- n- b-- z----------- a n------------. Vin ne buv zadovolenym, a nezadovolenym. V-n n- b-v z-d-v-l-n-m, a n-z-d-v-l-n-m. ----------------------,----------------.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Ві- н- б-- щ-------- а н---------. Він не був щасливим, а нещасливим. 0
V-- n- b-- s----------, a n------------. Vi- n- b-- s----------- a n------------. Vin ne buv shchaslyvym, a neshchaslyvym. V-n n- b-v s-c-a-l-v-m, a n-s-c-a-l-v-m. ----------------------,----------------.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Ві- н- б-- п-------- а н---------. Він не був приємним, а неприємним. 0
V-- n- b-- p--------, a n----------. Vi- n- b-- p--------- a n----------. Vin ne buv pryyemnym, a nepryyemnym. V-n n- b-v p-y-e-n-m, a n-p-y-e-n-m. --------------------,--------------.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…