Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   ku Past tense 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [heştê û yek]

Past tense 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
psát ni-------n nivîsandin 0
Psal dopis. Wî n------ n-------. Wî nameyek nivîsand. 0
A ona psala pohled. Û w- q----- n-------. Û wê qartek nivîsand. 0
číst xw----n xwendin 0
Četl časopis. Wî k------ x----. Wî kovarek xwend. 0
A ona četla knihu. Û w- p------- x---d Û wê pirtûkek xwend 0
vzít / vzít si we------n wergirtin 0
Vzal si cigaretu. Wî c-------- w------. Wî cixareyek wergirt. 0
Vzala si kousek čokolády. Wê q---- ç------- w------. Wê qetek çîkolate wergirt. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Ew (m--) d----- n----- l- e- (j--) d----- b-. Ew (mêr) dilsoz nînbû, lê ew (jin) dilsoz bû. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. Ew (m--) t---- b-- l- e- (j--) j----- b-. Ew (mêr) tiral bû, lê ew (jin) jêhatî bû. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Ew (m--) x---- b-- l- e- (j--) d-------- b-. Ew (mêr) xizan bû, lê ew (jin) dewlemend bû. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Pe-- w- t--- b- l- b--- d---- w- h---. Perê wî tine bû lê belê deynê wî hebû. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Şa--- w- t--- b- l- b--- b----- b-. Şansê wî tine bû lê belê bêşans bû. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Ew s------- n---- l- b--- s-------- b-. Ew serkeftî nînbû lê belê serneketî bû. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ew k------ n----- l- b--- b---- b-. Ew kêfxweş nînbû, lê belê bêkêf bû. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Ew d----- n----- l- b--- d----- b-. Ew dilşad nînbû, lê belê dilreş bû. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Ew x-------- n----- l- b--- x------- b-. Ew xwînşîrîn nînbû, lê belê xwîntehl bû. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…