Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   be Прошлы час 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [восемдзесят адзін]

81 [vosemdzesyat adzіn]

Прошлы час 1

[Proshly chas 1]

Kliknutím na libovolnou mezeru můžete zobrazit text nebo:   
čeština běloruština Poslouchat Více
psát пі---ь пісаць 0
pі----’pіsats’
Psal dopis. Ён п---- л---. Ён пісаў ліст. 0
En p---- l---.En pіsau lіst.
A ona psala pohled. А я-- п----- п-------. А яна пісала паштоўку. 0
A y--- p----- p--------.A yana pіsala pashtouku.
číst чы---ь чытаць 0
ch-----’chytats’
Četl časopis. Ён ч---- ч------. Ён чытаў часопіс. 0
En c----- c-------.En chytau chasopіs.
A ona četla knihu. А я-- ч----- к----. А яна чытала кнігу. 0
A y--- c------ k----.A yana chytala knіgu.
vzít / vzít si уз--ь узяць 0
uz----’uzyats’
Vzal si cigaretu. Ён у--- ц-------. Ён узяў цыгарэту. 0
En u---- t--------.En uzyau tsygaretu.
Vzala si kousek čokolády. Ян- ў---- к------ ш-------. Яна ўзяла кавалак шакаладу. 0
Ya-- u----- k------ s--------.Yana uzyala kavalak shakaladu.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Ён б-- н------- а-- я-- б--- в-----. Ён быў няверны, але яна была верная. 0
En b-- n-------- a-- y--- b--- v------.En byu nyaverny, ale yana byla vernaya.
Byl líný, ale ona byla pilná. Ён б-- л------ а-- я-- б--- с--------. Ён быў лянівы, але яна была старанная. 0
En b-- l------- a-- y--- b--- s---------.En byu lyanіvy, ale yana byla starannaya.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Ён б-- б----- а-- я-- б--- б------. Ён быў бедны, але яна была багатая. 0
En b-- b----- a-- y--- b--- b-------.En byu bedny, ale yana byla bagataya.
Neměl žádné peníze, jen dluhy. У я-- н- б--- г------ а б--- п-----. У яго не было грошай, а былі пазыкі. 0
U y--- n- b--- g------- a b--- p-----.U yago ne bylo groshay, a bylі pazykі.
Neměl štěstí, jen smůlu. У я-- н- б--- ш---------- а б--- н------. У яго не было шанцавання, а былі няўдачы. 0
U y--- n- b--- s------------- a b--- n--------.U yago ne bylo shantsavannya, a bylі nyaudachy.
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. У я-- н- б--- п-------- а б--- п------. У яго не было поспехаў, а былі правалы. 0
U y--- n- b--- p--------- a b--- p------.U yago ne bylo pospekhau, a bylі pravaly.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ён н- б-- з---------- а б-- н-----------. Ён не быў задаволены, а быў незадаволены. 0
En n- b-- z---------- a b-- n-----------.En ne byu zadavoleny, a byu nezadavoleny.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Ён н- б-- ш-------- а б-- н-------. Ён не быў шчаслівы, а быў няшчасны. 0
En n- b-- s---------- a b-- n----------.En ne byu shchaslіvy, a byu nyashchasny.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Ён н- б-- с---------- а б-- н-----------. Ён не быў сімпатычны, а быў несімпатычны. 0
En n- b-- s----------- a b-- n------------.En ne byu sіmpatychny, a byu nesіmpatychny.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…