Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   eo Is-tempo 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [okdek unu]

Is-tempo 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
psát s-r-bi s----- s-r-b- ------ skribi 0
Psal dopis. L- -k-i--s -et--on. L- s------ l------- L- s-r-b-s l-t-r-n- ------------------- Li skribis leteron. 0
A ona psala pohled. K---ŝi skr-b-s-k-----. K-- ŝ- s------ k------ K-j ŝ- s-r-b-s k-r-o-. ---------------------- Kaj ŝi skribis karton. 0
číst l-gi l--- l-g- ---- legi 0
Četl časopis. L---e----r-v-on. L- l---- r------ L- l-g-s r-v-o-. ---------------- Li legis revuon. 0
A ona četla knihu. Kaj--i--eg----i--o-. K-- ŝ- l---- l------ K-j ŝ- l-g-s l-b-o-. -------------------- Kaj ŝi legis libron. 0
vzít / vzít si preni p---- p-e-i ----- preni 0
Vzal si cigaretu. L- preni---i-------. L- p----- c--------- L- p-e-i- c-g-r-d-n- -------------------- Li prenis cigaredon. 0
Vzala si kousek čokolády. Ŝi----ni- -ec-n d- ĉ-k-l-d-. Ŝ- p----- p---- d- ĉ-------- Ŝ- p-e-i- p-c-n d- ĉ-k-l-d-. ---------------------------- Ŝi prenis pecon da ĉokolado. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. L- --t-s --l-i-e-a--sed-ŝi -sti- fi---a. L- e---- m--------- s-- ŝ- e---- f------ L- e-t-s m-l-i-e-a- s-d ŝ- e-t-s f-d-l-. ---------------------------------------- Li estis malfidela, sed ŝi estis fidela. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. Li--s--s--al----ge---- --d ŝi -s----d---g-n-a. L- e---- m------------ s-- ŝ- e---- d--------- L- e-t-s m-l-i-i-e-t-, s-d ŝ- e-t-s d-l-g-n-a- ---------------------------------------------- Li estis maldiligenta, sed ŝi estis diligenta. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Li-e-ti- -a-riĉa, se--ŝ- -st-- r--a. L- e---- m------- s-- ŝ- e---- r---- L- e-t-s m-l-i-a- s-d ŝ- e-t-s r-ĉ-. ------------------------------------ Li estis malriĉa, sed ŝi estis riĉa. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. L- n------s---n----se--male-ŝul--j-. L- n- h---- m----- s-- m--- ŝ------- L- n- h-v-s m-n-n- s-d m-l- ŝ-l-o-n- ------------------------------------ Li ne havis monon, sed male ŝuldojn. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. L- -e---tis -o---n----s-- -a-- -a-bo-----a. L- n- e---- b-------- s-- m--- m----------- L- n- e-t-s b-n-a-c-, s-d m-l- m-l-o-ŝ-n-a- ------------------------------------------- Li ne estis bonŝanca, sed male malbonŝanca. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Li n- hav-- s-----o-,-s---mal- mal---ces-n. L- n- h---- s-------- s-- m--- m----------- L- n- h-v-s s-k-e-o-, s-d m-l- m-l-u-c-s-n- ------------------------------------------- Li ne havis sukceson, sed male malsukceson. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Li -- -sti--k-nt-n--- --- -a-- --l-ont-n--. L- n- e---- k-------- s-- m--- m----------- L- n- e-t-s k-n-e-t-, s-d m-l- m-l-o-t-n-a- ------------------------------------------- Li ne estis kontenta, sed male malkontenta. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. L- ne---t-- -e---a- --d-ma-e-ma-f--iĉ-. L- n- e---- f------ s-- m--- m--------- L- n- e-t-s f-l-ĉ-, s-d m-l- m-l-e-i-a- --------------------------------------- Li ne estis feliĉa, sed male malfeliĉa. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Li -e --tis--i-p-t-a, s-d -ale-m-l-im--t--. L- n- e---- s-------- s-- m--- m----------- L- n- e-t-s s-m-a-i-, s-d m-l- m-l-i-p-t-a- ------------------------------------------- Li ne estis simpatia, sed male malsimpatia. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…