Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   af Verlede tyd 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [een en tagtig]

Verlede tyd 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
psát sk--f s---- s-r-f ----- skryf 0
Psal dopis. H--het----b------e--ry-. H- h-- ’- b---- g------- H- h-t ’- b-i-f g-s-r-f- ------------------------ Hy het ’n brief geskryf. 0
A ona psala pohled. En--------’------t--e-g----yf. E- s- h-- ’- k------- g------- E- s- h-t ’- k-a-t-i- g-s-r-f- ------------------------------ En sy het ’n kaartjie geskryf. 0
číst l--s l--- l-e- ---- lees 0
Četl časopis. Hy-het----t-d----f----e-s. H- h-- ’- t------- g------ H- h-t ’- t-d-k-i- g-l-e-. -------------------------- Hy het ’n tydskrif gelees. 0
A ona četla knihu. E---y h-t-’n b--k---lees. E- s- h-- ’- b--- g------ E- s- h-t ’- b-e- g-l-e-. ------------------------- En sy het ’n boek gelees. 0
vzít / vzít si n--m - v-t n--- / v-- n-e- / v-t ---------- neem / vat 0
Vzal si cigaretu. Hy--e---n-si-a--- g-neem. H- h-- ’- s------ g------ H- h-t ’- s-g-r-t g-n-e-. ------------------------- Hy het ’n sigaret geneem. 0
Vzala si kousek čokolády. Sy-het-’--st---sj-k---d--gen-e-. S- h-- ’- s--- s-------- g------ S- h-t ’- s-u- s-o-o-a-e g-n-e-. -------------------------------- Sy het ’n stuk sjokolade geneem. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Hy -a-----r-----a-- s- -as g---o-. H- w-- o------ m--- s- w-- g------ H- w-s o-t-o-, m-a- s- w-s g-t-o-. ---------------------------------- Hy was ontrou, maar sy was getrou. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. H- was-lu---ma-r-sy was----ks. H- w-- l--- m--- s- w-- f----- H- w-s l-i- m-a- s- w-s f-u-s- ------------------------------ Hy was lui, maar sy was fluks. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Hy --s arm--m-ar-----as r--. H- w-- a--- m--- s- w-- r--- H- w-s a-m- m-a- s- w-s r-k- ---------------------------- Hy was arm, maar sy was ryk. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. H--h-t--een g----ni-,---t s-u-d. H- h-- g--- g--- n--- n-- s----- H- h-t g-e- g-l- n-e- n-t s-u-d- -------------------------------- Hy het geen geld nie, net skuld. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. H- -e---ee- -e--k---e--n-t sl-gte-ge---. H- h-- g--- g---- n--- n-- s----- g----- H- h-t g-e- g-l-k n-e- n-t s-e-t- g-l-k- ---------------------------------------- Hy het geen geluk nie, net slegte geluk. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. H- h-- g--n---kse---ie, -et----ugs--e. H- h-- g--- s----- n--- n-- t--------- H- h-t g-e- s-k-e- n-e- n-t t-r-g-l-e- -------------------------------------- Hy het geen sukses nie, net terugslae. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. H--wa----e -ev-ed- n--, m-ar ----vr---. H- w-- n-- t------ n--- m--- o--------- H- w-s n-e t-v-e-e n-e- m-a- o-t-v-e-e- --------------------------------------- Hy was nie tevrede nie, maar ontevrede. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. H- --s-n-- gel-kk----ie- m--- -n--l--k--. H- w-- n-- g------- n--- m--- o---------- H- w-s n-e g-l-k-i- n-e- m-a- o-g-l-k-i-. ----------------------------------------- Hy was nie gelukkig nie, maar ongelukkig. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. H- wa--n-e----ge-a----i---maar o--a-gen--m. H- w-- n-- a-------- n--- m--- o----------- H- w-s n-e a-n-e-a-m n-e- m-a- o-a-n-e-a-m- ------------------------------------------- Hy was nie aangenaam nie, maar onaangenaam. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…