Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   hi भूतकाल १

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

८१ [इक्यासी]

81 [ikyaasee]

भूतकाल १

[bhootakaal 1]

čeština hindština Poslouchat Více
psát लि--ा लिखना 0
l------ li----a likhana l-k-a-a -------
Psal dopis. उस-- ए- प--- ल--ा उसने एक पत्र लिखा 0
u---- e- p--- l---- us--- e- p--- l---a usane ek patr likha u-a-e e- p-t- l-k-a -------------------
A ona psala pohled. और उ--- ए- क---- ल--ा और उसने एक कार्ड लिखा 0
a-- u---- e- k---- l---- au- u---- e- k---- l---a aur usane ek kaard likha a-r u-a-e e- k-a-d l-k-a ------------------------
číst पढ--ा पढ़ना 0
p------ pa----a padhana p-d-a-a -------
Četl časopis. उस-- ए- प------ प-ी उसने एक पत्रिका पढ़ी 0
u---- e- p------ p----- us--- e- p------ p----e usane ek patrika padhee u-a-e e- p-t-i-a p-d-e- -----------------------
A ona četla knihu. और उ--- ए- प----- प-ी और उसने एक पुस्तक पढ़ी 0
a-- u---- e- p----- p----- au- u---- e- p----- p----e aur usane ek pustak padhee a-r u-a-e e- p-s-a- p-d-e- --------------------------
vzít / vzít si ले-ा लेना 0
l--- le-a lena l-n- ----
Vzal si cigaretu. उस-- ए- स----- ली उसने एक सिगरेट ली 0
u---- e- s------ l-- us--- e- s------ l-e usane ek sigaret lee u-a-e e- s-g-r-t l-e --------------------
Vzala si kousek čokolády. उस-- च----- क- ए- ट---- ल--ा उसने चॉकलेट का एक टुकडा लिया 0
u---- c------- k- e- t----- l--- us--- c------- k- e- t----- l--a usane chokalet ka ek tukada liya u-a-e c-o-a-e- k- e- t-k-d- l-y- --------------------------------
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. वह ब---- थ-- ल---- व- व----- थी वह बेवफ़ा था, लेकिन वह वफ़ादार थी 0
v-- b----- t--, l---- v-- v-------- t--- va- b----- t--- l---- v-- v-------- t--e vah bevafa tha, lekin vah vafaadaar thee v-h b-v-f- t-a, l-k-n v-h v-f-a-a-r t-e- --------------,-------------------------
Byl líný, ale ona byla pilná. वह आ--- थ-- ल---- व- म---- थी वह आलसी था, लेकिन वह महनती थी 0
v-- a------ t--, l---- v-- m-------- t--- va- a------ t--- l---- v-- m-------- t--e vah aalasee tha, lekin vah mahanatee thee v-h a-l-s-e t-a, l-k-n v-h m-h-n-t-e t-e- ---------------,-------------------------
Byl chudý, ale ona byla bohatá. वह ग--- थ-- ल---- व- ध---- थी वह गरीब था, लेकिन वह धनवान थी 0
v-- g----- t--, l---- v-- d-------- t--- va- g----- t--- l---- v-- d-------- t--e vah gareeb tha, lekin vah dhanavaan thee v-h g-r-e- t-a, l-k-n v-h d-a-a-a-n t-e- --------------,-------------------------
Neměl žádné peníze, jen dluhy. उस-- प-- प--- न--- थ-- ब---- उ- प- क--- थे उसके पास पैसे नहीं थे, बल्कि उस पर कर्ज़ थे 0
u---- p--- p---- n---- t--, b---- u- p-- k--- t-- us--- p--- p---- n---- t--- b---- u- p-- k--- t-e usake paas paise nahin the, balki us par karz the u-a-e p-a- p-i-e n-h-n t-e, b-l-i u- p-r k-r- t-e --------------------------,----------------------
Neměl štěstí, jen smůlu. उस-- स------ न--- थ-- ब---- द-------- था उसका सौभाग्य नहीं था, बल्कि दुर्भाग्य था 0
u---- s-------- n---- t--, b---- d-------- t-- us--- s-------- n---- t--- b---- d-------- t-a usaka saubhaagy nahin tha, balki durbhaagy tha u-a-a s-u-h-a-y n-h-n t-a, b-l-i d-r-h-a-y t-a -------------------------,--------------------
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. उस-- प-- स---- न--- थ-- ब---- अ----- थी उसके पास सफलता नहीं थी, बल्कि असफलता थी 0
u---- p--- s-------- n---- t---, b---- a--------- t--- us--- p--- s-------- n---- t---- b---- a--------- t--e usake paas saphalata nahin thee, balki asaphalata thee u-a-e p-a- s-p-a-a-a n-h-n t-e-, b-l-i a-a-h-l-t- t-e- -------------------------------,----------------------
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. वह स------ न--- थ- ब---- अ------- था वह संतुष्ट नहीं था बल्कि असंतुष्ट था 0
v-- s------- n---- t-- b---- a-------- t-- va- s------- n---- t-- b---- a-------- t-a vah santusht nahin tha balki asantusht tha v-h s-n-u-h- n-h-n t-a b-l-i a-a-t-s-t t-a ------------------------------------------
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. वह ख-- न--- थ-- ब---- द--- था वह खुश नहीं था, बल्कि दुखी था 0
v-- k---- n---- t--, b---- d----- t-- va- k---- n---- t--- b---- d----- t-a vah khush nahin tha, balki dukhee tha v-h k-u-h n-h-n t-a, b-l-i d-k-e- t-a -------------------,-----------------
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. वह स---- न--- थ-- ब---- र--- था वह सुशील नहीं था, बल्कि रूखा था 0
v-- s------ n---- t--, b---- r----- t-- va- s------ n---- t--- b---- r----- t-a vah susheel nahin tha, balki rookha tha v-h s-s-e-l n-h-n t-a, b-l-i r-o-h- t-a ---------------------,-----------------

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…