Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   he ‫עבר 1‬

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

‫81 [שמונים ואחת]‬

81 [shmonim w\'axat]

‫עבר 1‬

[avar 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
psát ‫לכת--‬ ‫------ ‫-כ-ו-‬ ------- ‫לכתוב‬ 0
lik---v l------ l-k-t-v ------- likhtov
Psal dopis. ‫--א -ת--מכ---‬ ‫--- כ-- מ----- ‫-ו- כ-ב מ-ת-.- --------------- ‫הוא כתב מכתב.‬ 0
h- --t-v ---h---. h- k---- m------- h- k-t-v m-k-t-v- ----------------- hu katav mikhtav.
A ona psala pohled. ‫ו--א-כת-- -לוי--‬ ‫---- כ--- ג------ ‫-ה-א כ-ב- ג-ו-ה-‬ ------------------ ‫והיא כתבה גלויה.‬ 0
w'hi kat----g-u--h. w--- k----- g------ w-h- k-t-a- g-u-a-. ------------------- w'hi katvah gluyah.
číst ‫-ק-ו-‬ ‫------ ‫-ק-ו-‬ ------- ‫לקרוא‬ 0
l--ro l---- l-q-o ----- liqro
Četl časopis. ‫ה-א---א--ג--ן-‬ ‫--- ק-- מ------ ‫-ו- ק-א מ-ז-ן-‬ ---------------- ‫הוא קרא מגזין.‬ 0
hu-qa-- -a----n. h- q--- m------- h- q-r- m-g-z-n- ---------------- hu qara magazin.
A ona četla knihu. ‫-הי- קרא- ספ--‬ ‫---- ק--- ס---- ‫-ה-א ק-א- ס-ר-‬ ---------------- ‫והיא קראה ספר.‬ 0
w'h- --r--h-s-f--. w--- q----- s----- w-h- q-r-a- s-f-r- ------------------ w'hi qar'ah sefer.
vzít / vzít si ‫לק--‬ ‫----- ‫-ק-ת- ------ ‫לקחת‬ 0
laq-xat l------ l-q-x-t ------- laqaxat
Vzal si cigaretu. ‫ה-- -קח------ה-‬ ‫--- ל-- ס------- ‫-ו- ל-ח ס-ג-י-.- ----------------- ‫הוא לקח סיגריה.‬ 0
hu-laqa- si-a-ia-. h- l---- s-------- h- l-q-x s-g-r-a-. ------------------ hu laqax sigariah.
Vzala si kousek čokolády. ‫-הי--ל--ה-חת--- ש-קול-.‬ ‫---- ל--- ח---- ש------- ‫-ה-א ל-ח- ח-י-ת ש-ק-ל-.- ------------------------- ‫והיא לקחה חתיכת שוקולד.‬ 0
w--i-laqxa- xa---h-- sh-qol--. w--- l----- x------- s-------- w-h- l-q-a- x-t-k-a- s-o-o-a-. ------------------------------ w'hi laqxah xatikhat shoqolad.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. ‫--א ל- ה-ה נאמן א-- היא הי--ה נ-----‬ ‫--- ל- ה-- נ--- א-- ה-- ה---- נ------ ‫-ו- ל- ה-ה נ-מ- א-ל ה-א ה-י-ה נ-מ-ה-‬ -------------------------------------- ‫הוא לא היה נאמן אבל היא הייתה נאמנה.‬ 0
h---- -a-ah -e-em-n ---l -i --ita- ----m---h. h- l- h---- n------ a--- h- h----- n--------- h- l- h-y-h n-'-m-n a-a- h- h-i-a- n-'-m-n-h- --------------------------------------------- hu lo hayah ne'eman aval hi haitah ne'emanah.
Byl líný, ale ona byla pilná. ‫הו--ה-ה-עצל- -בל -י- -ייתה ח---ה.‬ ‫--- ה-- ע--- א-- ה-- ה---- ח------ ‫-ו- ה-ה ע-ל- א-ל ה-א ה-י-ה ח-ו-ה-‬ ----------------------------------- ‫הוא היה עצלן אבל היא הייתה חרוצה.‬ 0
hu ha----a--la----al h- hai--h-xa-ut-a-. h- h---- a----- a--- h- h----- x-------- h- h-y-h a-s-a- a-a- h- h-i-a- x-r-t-a-. ---------------------------------------- hu hayah atslan aval hi haitah xarutsah.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. ‫-----יה-עני-א-ל-ה-א-ה--תה--ש----‬ ‫--- ה-- ע-- א-- ה-- ה---- ע------ ‫-ו- ה-ה ע-י א-ל ה-א ה-י-ה ע-י-ה-‬ ---------------------------------- ‫הוא היה עני אבל היא הייתה עשירה.‬ 0
hu -ay-- a---a--l--i --i-ah-a---r--. h- h---- a-- a--- h- h----- a------- h- h-y-h a-i a-a- h- h-i-a- a-h-r-h- ------------------------------------ hu hayah ani aval hi haitah ashirah.
Neměl žádné peníze, jen dluhy. ‫לא ה----- כ-ף--ק -ו---.‬ ‫-- ה-- ל- כ-- ר- ח------ ‫-א ה-ה ל- כ-ף ר- ח-ב-ת-‬ ------------------------- ‫לא היה לו כסף רק חובות.‬ 0
l---aya- -o -hes-f r-q-xov--. l- h---- l- k----- r-- x----- l- h-y-h l- k-e-e- r-q x-v-t- ----------------------------- lo hayah lo khesef raq xovot.
Neměl štěstí, jen smůlu. ‫ל- הי- ל- -ז---ל--ביש-מזל-‬ ‫-- ה-- ל- מ-- א-- ב-- מ---- ‫-א ה-ה ל- מ-ל א-א ב-ש מ-ל-‬ ---------------------------- ‫לא היה לו מזל אלא ביש מזל.‬ 0
l---a--h-lo -a-a- el--bish --za-. l- h---- l- m---- e-- b--- m----- l- h-y-h l- m-z-l e-a b-s- m-z-l- --------------------------------- lo hayah lo mazal ela bish mazal.
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. ‫-וא-לא ה-ליח,-רק נ---.‬ ‫--- ל- ה----- ר- נ----- ‫-ו- ל- ה-ל-ח- ר- נ-ש-.- ------------------------ ‫הוא לא הצליח, רק נכשל.‬ 0
h--lo---t--iax, --q-ni--sh-l. h- l- h-------- r-- n-------- h- l- h-t-l-a-, r-q n-k-s-a-. ----------------------------- hu lo hitsliax, raq nikhshal.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. ‫הו- -----ה-מר---- א------מ-וצה.‬ ‫--- ל- ה-- מ----- א-- ל- מ------ ‫-ו- ל- ה-ה מ-ו-ה- א-א ל- מ-ו-ה-‬ --------------------------------- ‫הוא לא היה מרוצה, אלא לא מרוצה.‬ 0
hu -- -a--- m-r-ts--,-ela lo m-ru---h. h- l- h---- m-------- e-- l- m-------- h- l- h-y-h m-r-t-e-, e-a l- m-r-t-e-. -------------------------------------- hu lo hayah merutseh, ela lo merutseh.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. ‫-ו---- הי----ו-- --- -- -או-ר.‬ ‫--- ל- ה-- מ---- א-- ל- מ------ ‫-ו- ל- ה-ה מ-ו-ר א-א ל- מ-ו-ר-‬ -------------------------------- ‫הוא לא היה מאושר אלא לא מאושר.‬ 0
h- lo-hay----e'ushar-e-a----me-us-ar. h- l- h---- m------- e-- l- m-------- h- l- h-y-h m-'-s-a- e-a l- m-'-s-a-. ------------------------------------- hu lo hayah me'ushar ela lo me'ushar.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. ‫----לא--י- נ---,-אלא לא --מד-‬ ‫--- ל- ה-- נ---- א-- ל- נ----- ‫-ו- ל- ה-ה נ-מ-, א-א ל- נ-מ-.- ------------------------------- ‫הוא לא היה נחמד, אלא לא נחמד.‬ 0
hu--- h-yah --xm-d------l--n-----. h- l- h---- n------ e-- l- n------ h- l- h-y-h n-x-a-, e-a l- n-x-a-. ---------------------------------- hu lo hayah nexmad, ela lo nexmad.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…