Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   mk Минато време 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [осумдесет и еден]

81 [osoomdyesyet i yedyen]

Минато време 1

[Minato vryemye 1]

čeština makedonština Poslouchat Více
psát пи---а пишува 0
p------- pi-----a pishoova p-s-o-v- --------
Psal dopis. То- н----- е--- п----. Тој напиша едно писмо. 0
T-- n------ y---- p----. To- n------ y---- p----. Toј napisha yedno pismo. T-ј n-p-s-a y-d-o p-s-o. -----------------------.
A ona psala pohled. А т-- н----- е--- к-------. А таа напиша една картичка. 0
A t-- n------ y---- k--------. A t-- n------ y---- k--------. A taa napisha yedna kartichka. A t-a n-p-s-a y-d-a k-r-i-h-a. -----------------------------.
číst чи-а чита 0
c---- ch--a chita c-i-a -----
Četl časopis. То- ч----- е--- с-------. Тој читаше едно списание. 0
T-- c-------- y---- s--------. To- c-------- y---- s--------. Toј chitashye yedno spisaniye. T-ј c-i-a-h-e y-d-o s-i-a-i-e. -----------------------------.
A ona četla knihu. А т-- ч----- е--- к----. А таа читаше една книга. 0
A t-- c-------- y---- k-----. A t-- c-------- y---- k-----. A taa chitashye yedna knigua. A t-a c-i-a-h-e y-d-a k-i-u-. ----------------------------.
vzít / vzít si зе-а зема 0
z---- zy--a zyema z-e-a -----
Vzal si cigaretu. То- з--- е--- ц-----. Тој зеде една цигара. 0
T-- z----- y---- t-------. To- z----- y---- t-------. Toј zyedye yedna tziguara. T-ј z-e-y- y-d-a t-i-u-r-. -------------------------.
Vzala si kousek čokolády. Та- з--- е--- п---- ч-------. Таа зеде едно парче чоколадо. 0
T-- z----- y---- p------ c--------. Ta- z----- y---- p------ c--------. Taa zyedye yedno parchye chokolado. T-a z-e-y- y-d-o p-r-h-e c-o-o-a-o. ----------------------------------.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. То- б--- н------- н- т-- б--- в----. Тој беше неверен, но таа беше верна. 0
T-- b------ n---------, n- t-- b------ v-----. To- b------ n---------- n- t-- b------ v-----. Toј byeshye nyevyeryen, no taa byeshye vyerna. T-ј b-e-h-e n-e-y-r-e-, n- t-a b-e-h-e v-e-n-. ----------------------,----------------------.
Byl líný, ale ona byla pilná. То- б--- м------- н- т-- б--- в-----. Тој беше мрзелив, но таа беше вредна. 0
T-- b------ m-------, n- t-- b------ v------. To- b------ m-------- n- t-- b------ v------. Toј byeshye mrzyeliv, no taa byeshye vryedna. T-ј b-e-h-e m-z-e-i-, n- t-a b-e-h-e v-y-d-a. --------------------,-----------------------.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. То- б--- с--------- н- т-- б--- б-----. Тој беше сиромашен, но таа беше богата. 0
T-- b------ s----------, n- t-- b------ b------. To- b------ s----------- n- t-- b------ b------. Toј byeshye siromashyen, no taa byeshye boguata. T-ј b-e-h-e s-r-m-s-y-n, n- t-a b-e-h-e b-g-a-a. -----------------------,-----------------------.
Neměl žádné peníze, jen dluhy. То- н----- п---- т--- д------. Тој немаше пари, туку долгови. 0
T-- n-------- p---, t----- d-------. To- n-------- p---- t----- d-------. Toј nyemashye pari, tookoo dolguovi. T-ј n-e-a-h-e p-r-, t-o-o- d-l-u-v-. ------------------,----------------.
Neměl štěstí, jen smůlu. То- н----- с----- т--- м----. Тој немаше среќа, туку малер. 0
T-- n-------- s------, t----- m-----. To- n-------- s------- t----- m-----. Toј nyemashye sryekja, tookoo malyer. T-ј n-e-a-h-e s-y-k-a, t-o-o- m-l-e-. ---------------------,--------------.
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. То- н----- у----- т--- н------. Тој немаше успех, туку неуспех. 0
T-- n-------- o-------, t----- n----------. To- n-------- o-------- t----- n----------. Toј nyemashye oospyekh, tookoo nyeoospyekh. T-ј n-e-a-h-e o-s-y-k-, t-o-o- n-e-o-p-e-h. ----------------------,-------------------.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. То- н- б--- з--------- т--- н----------. Тој не беше задоволен, туку незадоволен. 0
T-- n-- b------ z---------, t----- n------------. To- n-- b------ z---------- t----- n------------. Toј nye byeshye zadovolyen, tookoo nyezadovolyen. T-ј n-e b-e-h-e z-d-v-l-e-, t-o-o- n-e-a-o-o-y-n. --------------------------,---------------------.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. То- н- б--- с------ т--- н-------. Тој не беше среќен, туку несреќен. 0
T-- n-- b------ s--------, t----- n-----------. To- n-- b------ s--------- t----- n-----------. Toј nye byeshye sryekjyen, tookoo nyesryekjyen. T-ј n-e b-e-h-e s-y-k-y-n, t-o-o- n-e-r-e-j-e-. -------------------------,--------------------.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. То- н- б--- с---------- т--- н-----------. Тој не беше симпатичен, туку несимпатичен. 0
T-- n-- b------ s-----------, t----- n--------------. To- n-- b------ s------------ t----- n--------------. Toј nye byeshye simpatichyen, tookoo nyesimpatichyen. T-ј n-e b-e-h-e s-m-a-i-h-e-, t-o-o- n-e-i-p-t-c-y-n. ----------------------------,-----------------------.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…