Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   et Minevik 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [kaheksakümmend üks]

Minevik 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
psát kirjut-ma k-------- k-r-u-a-a --------- kirjutama 0
Psal dopis. Ta----j-t-s -ir--. T- k------- k----- T- k-r-u-a- k-r-a- ------------------ Ta kirjutas kirja. 0
A ona psala pohled. Ja----a--irjuta---a----. J- t--- k------- k------ J- t-m- k-r-u-a- k-a-d-. ------------------------ Ja tema kirjutas kaardi. 0
číst lu-ema l----- l-g-m- ------ lugema 0
Četl časopis. Ta-l--es aja-i--a. T- l---- a-------- T- l-g-s a-a-i-j-. ------------------ Ta luges ajakirja. 0
A ona četla knihu. Ja -a--u--- -----t--. J- t- l---- r-------- J- t- l-g-s r-a-a-u-. --------------------- Ja ta luges raamatut. 0
vzít / vzít si võ-ma v---- v-t-a ----- võtma 0
Vzal si cigaretu. T- -õ-tis --g--et-. T- v----- s-------- T- v-t-i- s-g-r-t-. ------------------- Ta võttis sigareti. 0
Vzala si kousek čokolády. T-------s-tük----kol-a-i. T- v----- t--- š--------- T- v-t-i- t-k- š-k-l-a-i- ------------------------- Ta võttis tüki šokolaadi. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Ta--l- -ru----ui--t-ma ol- --u-----t-. T- o-- t---- k--- t--- o-- t---------- T- o-i t-u-, k-i- t-m- o-i t-u-d-s-t-. -------------------------------------- Ta oli truu, kuid tema oli truudusetu. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. Ta-o-i--a-sk- ku-- tema--li-us-n. T- o-- l----- k--- t--- o-- u---- T- o-i l-i-k- k-i- t-m- o-i u-i-. --------------------------------- Ta oli laisk, kuid tema oli usin. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Ta -l--vaene- k-i- te-a o-i --k--. T- o-- v----- k--- t--- o-- r----- T- o-i v-e-e- k-i- t-m- o-i r-k-s- ---------------------------------- Ta oli vaene, kuid tema oli rikas. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. T-- -----nu--ra-- -a-- võl--. T-- e- o---- r--- v--- v----- T-l e- o-n-d r-h- v-i- v-l-d- ----------------------------- Tal ei olnud raha vaid võlad. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. T-l--- -l--d--nn- va-- -n-e--st. T-- e- o---- õ--- v--- õ-------- T-l e- o-n-d õ-n- v-i- õ-n-t-s-. -------------------------------- Tal ei olnud õnne vaid õnnetust. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Tal-e--o---- -d---ai--äpar-u-isi. T-- e- o---- e-- v--- ä---------- T-l e- o-n-d e-u v-i- ä-a-d-m-s-. --------------------------------- Tal ei olnud edu vaid äpardumisi. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ta--i o-----rah-----id--a-----ematu. T- e- o---- r---- v--- r------------ T- e- o-n-d r-h-l v-i- r-h-l-l-m-t-. ------------------------------------ Ta ei olnud rahul vaid rahulolematu. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Ta-e---lnud-õ--e--- v-id-õ--e-u. T- e- o---- õ------ v--- õ------ T- e- o-n-d õ-n-l-k v-i- õ-n-t-. -------------------------------- Ta ei olnud õnnelik vaid õnnetu. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Ta -- ---ud -ümp-a-----a-- ebasü----tne. T- e- o---- s-------- v--- e------------ T- e- o-n-d s-m-a-t-e v-i- e-a-ü-p-a-n-. ---------------------------------------- Ta ei olnud sümpaatne vaid ebasümpaatne. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…