Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   sq E shkuara 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [tetёdhjetёenjё]

E shkuara 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
psát shkr-aj s------ s-k-u-j ------- shkruaj 0
Psal dopis. A- --k---jt- njё---tё-. A- s-------- n-- l----- A- s-k-u-j-i n-ё l-t-r- ----------------------- Ai shkruajti njё letёr. 0
A ona psala pohled. Dh- ------k-u-jt- n-ё--a-t-----. D-- a-- s-------- n-- k--------- D-e a-o s-k-u-j-i n-ё k-r-o-i-ё- -------------------------------- Dhe ajo shkruajti njё kartolinё. 0
číst lexoj l---- l-x-j ----- lexoj 0
Četl časopis. A- l-x-i-n---r-v----. A- l---- n-- r------- A- l-x-i n-ё r-v-s-ё- --------------------- Ai lexoi njё revistё. 0
A ona četla knihu. D------ l--o- n-ё----ё-. D-- a-- l---- n-- l----- D-e a-o l-x-i n-ё l-b-r- ------------------------ Dhe ajo lexoi njё libёr. 0
vzít / vzít si m--r m--- m-r- ---- marr 0
Vzal si cigaretu. Ai-mo-i --ё-cigar-. A- m--- n-- c------ A- m-r- n-ё c-g-r-. ------------------- Ai mori njё cigare. 0
Vzala si kousek čokolády. Ajo--o-i---ё---p- çok-l-a--. A-- m--- n-- c--- ç--------- A-o m-r- n-ё c-p- ç-k-l-a-ё- ---------------------------- Ajo mori njё copё çokollatё. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Ai-nuk isht- -e--ik, p-r --- --ht- --s---e. A- n-- i---- b------ p-- a-- i---- b------- A- n-k i-h-e b-s-i-, p-r a-o i-h-e b-s-i-e- ------------------------------------------- Ai nuk ishte besnik, por ajo ishte besnike. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. Ai---ht-----b--- -o- -jo---hte-e zel-s-m-. A- i---- d------ p-- a-- i---- e z-------- A- i-h-e d-m-e-, p-r a-o i-h-e e z-l-s-m-. ------------------------------------------ Ai ishte dembel, por ajo ishte e zellshme. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Ai--sh---i -ar-------r-a-- ishte-- --s--. A- i---- i v------ p-- a-- i---- e p----- A- i-h-e i v-r-ё-, p-r a-o i-h-e e p-s-r- ----------------------------------------- Ai ishte i varfёr, por ajo ishte e pasur. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Ai s’-ish-e-lek-- p-- --rxh-. A- s------- l---- p-- b------ A- s-k-s-t- l-k-, p-r b-r-h-. ----------------------------- Ai s’kishte lekё, por borxhe. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Ai-s’-is--e --t- p-r v---- -e-s-lё-. A- s------- f--- p-- v---- t-------- A- s-k-s-t- f-t- p-r v-t-m t-r-l-ё-. ------------------------------------ Ai s’kishte fat, por vetёm tersllёk. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. A- -’k-shte-su-s----p-r dёsht--. A- s------- s------ p-- d------- A- s-k-s-t- s-k-e-, p-r d-s-t-m- -------------------------------- Ai s’kishte sukses, por dёshtim. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. A--nuk-is--- - kёn----,-p---i pakё-a-u-. A- n-- i---- i k------- p-- i p--------- A- n-k i-h-e i k-n-q-r- p-r i p-k-n-q-r- ---------------------------------------- Ai nuk ishte i kёnaqur, por i pakёnaqur. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. A- -u- -s----i--u-tur, --r-----ish-u--. A- n-- i---- i l------ p-- i t--------- A- n-k i-h-e i l-m-u-, p-r i t-i-h-u-r- --------------------------------------- Ai nuk ishte i lumtur, por i trishtuar. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. A- --- -s--- --mp--i-, -----s--e ant-p-ti-. A- n-- i---- s-------- p-- i---- a--------- A- n-k i-h-e s-m-a-i-, p-r i-h-e a-t-p-t-k- ------------------------------------------- Ai nuk ishte simpatik, por ishte antipatik. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…