Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   tr Bağlaçlar 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [doksan dört]

Bağlaçlar 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština turečtina Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Y--mu--du-ana --da- ----e. Y----- d----- k---- b----- Y-ğ-u- d-r-n- k-d-r b-k-e- -------------------------- Yağmur durana kadar bekle. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. B-n--az-r ol-n- kadar --k--. B-- h---- o---- k---- b----- B-n h-z-r o-a-a k-d-r b-k-e- ---------------------------- Ben hazır olana kadar bekle. 0
Počkej, až přijde zpátky. O-g-r--gel-n---a-----ekle. O g--- g----- k---- b----- O g-r- g-l-n- k-d-r b-k-e- -------------------------- O geri gelene kadar bekle. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. S-çlarım-k-ruy-n-----ar--e-l---rum. S------- k------- k---- b---------- S-ç-a-ı- k-r-y-n- k-d-r b-k-i-o-u-. ----------------------------------- Saçlarım kuruyana kadar bekliyorum. 0
Čekám, až ten film skončí. Fil--b-t-ne--a--- b-k----rum. F--- b----- k---- b---------- F-l- b-t-n- k-d-r b-k-i-o-u-. ----------------------------- Film bitene kadar bekliyorum. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. I-ık-yeşi--ya---caya-k---- --k-------. I--- y---- y-------- k---- b---------- I-ı- y-ş-l y-n-n-a-a k-d-r b-k-i-o-u-. -------------------------------------- Işık yeşil yanıncaya kadar bekliyorum. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? Ne-z-m-----t--e----iy-r-u-? N- z---- t----- g---------- N- z-m-n t-t-l- g-d-y-r-u-? --------------------------- Ne zaman tatile gidiyorsun? 0
Ještě před letními prázdninami? Yaz-t-ti-ind-n -ah- ö-ce -i? Y-- t--------- d--- ö--- m-- Y-z t-t-l-n-e- d-h- ö-c- m-? ---------------------------- Yaz tatilinden daha önce mi? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. E-et----z-ta--li ----a--dan-d-ha-----. E---- y-- t----- b--------- d--- ö---- E-e-, y-z t-t-l- b-ş-a-a-a- d-h- ö-c-. -------------------------------------- Evet, yaz tatili başlamadan daha önce. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. K-- baş-amada----tıyı-o---. K-- b--------- ç----- o---- K-ş b-ş-a-a-a- ç-t-y- o-a-. --------------------------- Kış başlamadan çatıyı onar. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. M-sa-- ot--m---n --l--in--y--a. M----- o-------- e------- y---- M-s-y- o-u-m-d-n e-l-r-n- y-k-. ------------------------------- Masaya oturmadan ellerini yıka. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. D---r- ------an c-mı --p-t. D----- ç------- c--- k----- D-ş-r- ç-k-a-a- c-m- k-p-t- --------------------------- Dışarı çıkmadan camı kapat. 0
Kdy přijdeš domů? Eve ne-za-an-g-l---k---? E-- n- z---- g---------- E-e n- z-m-n g-l-c-k-i-? ------------------------ Eve ne zaman geleceksin? 0
Po vyučování? De--ten--onr-? D------ s----- D-r-t-n s-n-a- -------------- Dersten sonra? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. Ev--- ---s ---t--t-n--on--. E---- d--- b-------- s----- E-e-, d-r- b-t-i-t-n s-n-a- --------------------------- Evet, ders bittikten sonra. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. O (e--e-- kaza---ç--di-ten -o-----a-t-- --lış-m--ı. O (------ k--- g---------- s----- a---- ç---------- O (-r-e-) k-z- g-ç-r-i-t-n s-n-a- a-t-k ç-l-ş-m-d-. --------------------------------------------------- O (erkek) kaza geçirdikten sonra, artık çalışamadı. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. O,--e-k--)---ini -aybett-k-en-son------er---’---g-t--. O- (------ i---- k----------- s----- A--------- g----- O- (-r-e-) i-i-i k-y-e-t-k-e- s-n-a- A-e-i-a-y- g-t-i- ------------------------------------------------------ O, (erkek) işini kaybettikten sonra, Amerika’ya gitti. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. O- (e-ke-- --------ya git--kte- s-nr---eng----ldu. O- (------ A--------- g-------- s---- z----- o---- O- (-r-e-) A-e-i-a-y- g-t-i-t-n s-n-a z-n-i- o-d-. -------------------------------------------------- O, (erkek) Amerika’ya gittikten sonra zengin oldu. 0

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…