Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   nn Conjunctions 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [nittifire]

Conjunctions 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Ve---t-l d---har---u----å ---n-. V--- t-- d-- h-- s----- å r----- V-n- t-l d-t h-r s-u-t- å r-g-e- -------------------------------- Vent til det har slutta å regne. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. Ve-t -il eg er---r--g. V--- t-- e- e- f------ V-n- t-l e- e- f-r-i-. ---------------------- Vent til eg er ferdig. 0
Počkej, až přijde zpátky. V-n- -----a--kj----t-. V--- t-- h-- k--- a--- V-n- t-l h-n k-e- a-t- ---------------------- Vent til han kjem att. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. E- ven-----il----et------e--tø--. E- v----- t-- h---- m--- e- t---- E- v-n-a- t-l h-r-t m-t- e- t-r-. --------------------------------- Eg ventar til håret mitt er tørt. 0
Čekám, až ten film skončí. Eg ve-ta--t-l-----en e---erdig. E- v----- t-- f----- e- f------ E- v-n-a- t-l f-l-e- e- f-r-i-. ------------------------------- Eg ventar til filmen er ferdig. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. Eg ven-ar -i- ly-e- e- g-øn-. E- v----- t-- l---- e- g----- E- v-n-a- t-l l-s-t e- g-ø-t- ----------------------------- Eg ventar til lyset er grønt. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? Når-rei--r--u-på fe-i-? N-- r----- d- p- f----- N-r r-i-e- d- p- f-r-e- ----------------------- Når reiser du på ferie? 0
Ještě před letními prázdninami? Før-s--a-f-r-e-? F-- s----------- F-r s-m-r-e-i-n- ---------------- Før sumarferien? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. J-, fø--s--ar-e-i-n be---ne-. J-- f-- s---------- b-------- J-, f-r s-m-r-e-i-n b-g-n-e-. ----------------------------- Ja, før sumarferien begynner. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. R-pa-er ta-et f-- --n-er-- -j--. R------ t---- f-- v------- k---- R-p-r-r t-k-t f-r v-n-e-e- k-e-. -------------------------------- Reparer taket før vinteren kjem. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. Vask--e-den- -ø- d- se---e- ti- --rd-. V--- h------ f-- d- s-- d-- t-- b----- V-s- h-n-e-e f-r d- s-t d-g t-l b-r-s- -------------------------------------- Vask hendene før du set deg til bords. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. L-t---t----set-f-r-d- --- ut. L-- a-- g----- f-- d- g-- u-- L-t a-t g-a-e- f-r d- g-r u-. ----------------------------- Lat att glaset før du går ut. 0
Kdy přijdeš domů? N-- -jem--u----m? N-- k--- d- h---- N-r k-e- d- h-i-? ----------------- Når kjem du heim? 0
Po vyučování? E--er --ule-? E---- s------ E-t-r s-u-e-? ------------- Etter skulen? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. Ja, ett----t s---en er ---tt. J-- e---- a- s----- e- s----- J-, e-t-r a- s-u-e- e- s-u-t- ----------------------------- Ja, etter at skulen er slutt. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. Ette- u---ka-kun-- --n--k--e -r---d-----r. E---- u----- k---- h-- i---- a------ m---- E-t-r u-u-k- k-n-e h-n i-k-e a-b-i-e m-i-. ------------------------------------------ Etter ulukka kunne han ikkje arbeide meir. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. E--er -an-----a--o-b--,-reiste -an -il A-e-i-a. E---- h-- m---- j------ r----- h-- t-- A------- E-t-r h-n m-s-a j-b-e-, r-i-t- h-n t-l A-e-i-a- ----------------------------------------------- Etter han mista jobben, reiste han til Amerika. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. Et--r h-- r-i--e ----Am-ri-a---art-ha---ik. E---- h-- r----- t-- A------- v--- h-- r--- E-t-r h-n r-i-t- t-l A-e-i-a- v-r- h-n r-k- ------------------------------------------- Etter han reiste til Amerika, vart han rik. 0

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…