Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   sq Lidhёzat 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [nёntёdhjetёekatёr]

Lidhёzat 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. P--t--eri-- -----shojё-sh--. P--- d----- t- p------ s---- P-i- d-r-s- t- p-s-o-ё s-i-. ---------------------------- Prit derisa tё pushojё shiu. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. P--- sa ---b---- gat-. P--- s- t- b---- g---- P-i- s- t- b-h-m g-t-. ---------------------- Prit sa tё bёhem gati. 0
Počkej, až přijde zpátky. Prit de---a ------ё -i. P--- d----- t- v--- a-- P-i- d-r-s- t- v-j- a-. ----------------------- Prit derisa tё vijё ai. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. Po -res------- tё-mё-t-ah-- f-o-ёt. P- p--- d----- t- m- t----- f------ P- p-e- d-r-s- t- m- t-a-e- f-o-ё-. ----------------------------------- Po pres derisa tё mё thahen flokёt. 0
Čekám, až ten film skončí. Po-pr-s -eri-a--ё mb-r--ё --l-i. P- p--- d----- t- m------ f----- P- p-e- d-r-s- t- m-a-o-ё f-l-i- -------------------------------- Po pres derisa tё mbarojё filmi. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. P- -r---d-ri-- -e-----i--- b-he- i-gjelb-r. P- p--- d----- s------- t- b---- i g------- P- p-e- d-r-s- s-m-f-r- t- b-h-t i g-e-b-r- ------------------------------------------- Po pres derisa semafori tё bёhet i gjelbër. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? Ku------sh pёr---shime? K-- n----- p-- p------- K-r n-s-s- p-r p-s-i-e- ----------------------- Kur nisesh pёr pushime? 0
Ještě před letními prázdninami? Pa-a -u--ime----ё ver--? P--- p-------- t- v----- P-r- p-s-i-e-e t- v-r-s- ------------------------ Para pushimeve tё verёs? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. P-,----a s--tё fil-o-n- ------et------ё-. P-- p--- s- t- f------- p------- e v----- P-, p-r- s- t- f-l-o-n- p-s-i-e- e v-r-s- ----------------------------------------- Po, para se tё fillojnё pushimet e verёs. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. R-eg---o----a---ё -----s-----vi-ё --mr-. R--------- ç----- p--- s- t- v--- d----- R-e-u-l-j- ç-t-n- p-r- s- t- v-j- d-m-i- ---------------------------------------- Rregulloje çatinё para se tё vijё dimri. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. La-- -u--t- par---- tё--lesh n---av--i-ё. L--- d----- p--- s- t- u---- n- t-------- L-j- d-a-t- p-r- s- t- u-e-h n- t-v-l-n-. ----------------------------------------- Laji duart, para se tё ulesh nё tavolinё. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. M---le----tar-n, par- se t----lёs- jashtё. M----- d-------- p--- s- t- d----- j------ M-y-l- d-i-a-e-, p-r- s- t- d-l-s- j-s-t-. ------------------------------------------ Mbylle dritaren, para se tё dalёsh jashtё. 0
Kdy přijdeš domů? K-r-kt-e-es---ё---tёp-? K-- k------- n- s------ K-r k-h-h-s- n- s-t-p-? ----------------------- Kur kthehesh nё shtёpi? 0
Po vyučování? Pas -ёsi--t? P-- m------- P-s m-s-m-t- ------------ Pas mёsimit? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. P-, -a-- -ёsi-- -ё-mb--ojё. P-- p--- m----- t- m------- P-, p-s- m-s-m- t- m-a-o-ё- --------------------------- Po, pasi mёsimi tё mbarojё. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. Pas-ak-ident-- a- ----mund-t--pu-o-t--mё. P-- a--------- a- n-- m--- t- p------ m-- P-s a-s-d-n-i- a- n-k m-n- t- p-n-n-e m-. ----------------------------------------- Pas aksidentit ai nuk mund tё punonte mё. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. Pa-i-hum----unёn---i s---- ----m-ri-ё. P--- h---- p----- a- s---- n- A------- P-s- h-m-i p-n-n- a- s-k-i n- A-e-i-ё- -------------------------------------- Pasi humbi punёn, ai shkoi nё Amerikё. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. P-s---ku--ё Amer--ё- u b- - -as-r. P--- i-- n- A------- u b- i p----- P-s- i-u n- A-e-i-ё- u b- i p-s-r- ---------------------------------- Pasi iku nё Amerikё, u bё i pasur. 0

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…