Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   ku Conjunctions 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [not û çar]

Conjunctions 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. H-ya-ku-b-r-n--is--ine--aw----. H--- k- b---- b------- r------- H-y- k- b-r-n b-s-k-n- r-w-s-e- ------------------------------- Heya ku baran bisekine raweste. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. He-a--u--z am--- -im--i -endê -e. H--- k- e- a---- b-- l- b---- b-- H-y- k- e- a-a-e b-m l- b-n-ê b-. --------------------------------- Heya ku ez amade bim li bendê be. 0
Počkej, až přijde zpátky. H--a-ku--w-car--- veg-re --w-s-e. H--- k- e- c----- v----- r------- H-y- k- e- c-r-i- v-g-r- r-w-s-e- --------------------------------- Heya ku ew cardin vegere raweste. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. Ez l--be-dê -- he-a ----o-- mi--z-wa --b-. E- l- b---- m- h--- k- p--- m-- z--- d---- E- l- b-n-ê m- h-y- k- p-r- m-n z-w- d-b-. ------------------------------------------ Ez li bendê me heya ku porê min ziwa dibe. 0
Čekám, až ten film skončí. Ez l- b-ndê--e--e-a--u --lm-d-----. E- l- b---- m- h--- k- f--- d------ E- l- b-n-ê m- h-y- k- f-l- d-q-d-. ----------------------------------- Ez li bendê me heya ku fîlm diqede. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. Heya-k-----p-y----sk vêd-k-ve -z -i---n-ê--im-nim. H--- k- l------ k--- v------- e- l- b---- d------- H-y- k- l-m-e-a k-s- v-d-k-v- e- l- b-n-ê d-m-n-m- -------------------------------------------------- Heya ku lempeya kesk vêdikeve ez li bendê dimînim. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? T--y--k---- b--î--etla-ê? T- y- k---- b--- b------- T- y- k-n-î b-ç- b-t-a-ê- ------------------------- Tu yê kengî biçî betlanê? 0
Ještě před letními prázdninami? B----- ---l-neya havînê? B----- b-------- h------ B-r-y- b-t-a-e-a h-v-n-? ------------------------ Beriya betlaneya havînê? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. Be-ê- ---i---de--pê----n--b---an--a-havînê. B---- b----- d----------- b-------- h------ B-l-, b-r-y- d-s-p-k-r-n- b-t-a-e-a h-v-n-. ------------------------------------------- Belê, beriya destpêkirina betlaneya havînê. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. B----a d--tp--i-in- z-vi--anê-serb-- t-m-- -ik-. B----- d----------- z-------- s----- t---- b---- B-r-y- d-s-p-k-r-n- z-v-s-a-ê s-r-a- t-m-r b-k-. ------------------------------------------------ Beriya destpêkirina zivistanê serban tamîr bike. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. B-r-y- -u-tu ---s-- --s- r---,---s--n xw----ş-. B----- k- t- l- s-- m--- r---- d----- x-- b---- B-r-y- k- t- l- s-r m-s- r-n-, d-s-ê- x-e b-ş-. ----------------------------------------------- Beriya ku tu li ser masê rûnê, destên xwe bişo. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. B-r--a----tu---rkev- de--e, ---- -i-ir-. B----- k- t- d------ d----- c--- b------ B-r-y- k- t- d-r-e-î d-r-e- c-m- b-g-r-. ---------------------------------------- Beriya ku tu derkevî derve, camê bigire. 0
Kdy přijdeš domů? T---ê ----î-b- -a--? T- y- k---- b- m---- T- y- k-n-î b- m-l-? -------------------- Tu yê kengî bê malê? 0
Po vyučování? P--t--wa-e--. P---- w------ P-ş-î w-n-y-. ------------- Piştî waneyê. 0
Ano, poté, co skončí vyučování. Bel-, pi-t--------- q--i-a. B---- p---- k- w--- q------ B-l-, p-ş-î k- w-n- q-d-y-. --------------------------- Belê, piştî ku wane qediya. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. P---î -- q-za --r,-ew-ê-î-ne-ebitî. P---- k- q--- k--- e- ê-- n-------- P-ş-î k- q-z- k-r- e- ê-î n-x-b-t-. ----------------------------------- Piştî ku qeza kir, ew êdî nexebitî. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. P-ş------ka----w- -i-da ---- çû -m------ê. P---- k- k--- x-- w---- k--- ç- E--------- P-ş-î k- k-r- x-e w-n-a k-r- ç- E-e-î-a-ê- ------------------------------------------ Piştî ku karê xwe winda kir, çû Emerîkayê. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. E-, ---tî k- -- Emerî--y--dew--men----. E-- p---- k- ç- E-------- d-------- b-- E-, p-ş-î k- ç- E-e-î-a-ê d-w-e-e-d b-. --------------------------------------- Ew, piştî ku çû Emerîkayê dewlemend bû. 0

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…