Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   ca Conjuncions 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [noranta-quatre]

Conjuncions 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Esp--a fins -ue-deixi--e p-----. E----- f--- q-- d---- d- p------ E-p-r- f-n- q-e d-i-i d- p-o-r-. -------------------------------- Espera fins que deixi de ploure. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. E----a-f-ns -ue (jo- a---i. E----- f--- q-- (--- a----- E-p-r- f-n- q-e (-o- a-a-i- --------------------------- Espera fins que (jo) acabi. 0
Počkej, až přijde zpátky. E---ra f--s --- ----) ---n-. E----- f--- q-- (---- t----- E-p-r- f-n- q-e (-l-) t-r-i- ---------------------------- Espera fins que (ell) torni. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. E-pe-o f-ns -ue -e m’e---g-in e-- ---el--. E----- f--- q-- s- m--------- e-- c------- E-p-r- f-n- q-e s- m-e-x-g-i- e-s c-b-l-s- ------------------------------------------ Espero fins que se m’eixuguin els cabells. 0
Čekám, až ten film skončí. Esp--- ---- --- a--bi -------l-cu--. E----- f--- q-- a---- l- p---------- E-p-r- f-n- q-e a-a-i l- p-l-l-c-l-. ------------------------------------ Espero fins que acabi la pel•lícula. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. E-pe-- -ue-es -os- ve-d el -e----r. E----- q-- e- p--- v--- e- s------- E-p-r- q-e e- p-s- v-r- e- s-m-f-r- ----------------------------------- Espero que es posi verd el semàfor. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? Qu-n-te-n---s -- -acances? Q--- t--- v-- d- v-------- Q-a- t-’- v-s d- v-c-n-e-? -------------------------- Quan te’n vas de vacances? 0
Ještě před letními prázdninami? Ab----d---es v-c----- d--st-u? A---- d- l-- v------- d------- A-a-s d- l-s v-c-n-e- d-e-t-u- ------------------------------ Abans de les vacances d’estiu? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. Sí- ----s --- --m---i- --- -a--nces-d-es--u. S-- a---- q-- c------- l-- v------- d------- S-, a-a-s q-e c-m-n-i- l-s v-c-n-e- d-e-t-u- -------------------------------------------- Sí, abans que comencin les vacances d’estiu. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. R-para-e- -eu-at--ba-s q------en-i l’-ive-n. R----- e- t----- a---- q-- c------ l-------- R-p-r- e- t-u-a- a-a-s q-e c-m-n-i l-h-v-r-. -------------------------------------------- Repara el teulat abans que comenci l’hivern. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. R-nt--t-le----ns-----s de -e-re - -a--a. R------ l-- m--- a---- d- s---- a t----- R-n-a-t l-s m-n- a-a-s d- s-u-e a t-u-a- ---------------------------------------- Renta’t les mans abans de seure a taula. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. Tanc- -a-f--estr--aban---- -or-ir. T---- l- f------- a---- d- s------ T-n-a l- f-n-s-r- a-a-s d- s-r-i-. ---------------------------------- Tanca la finestra abans de sortir. 0
Kdy přijdeš domů? Q--n--é-s a -a--? Q--- v--- a c---- Q-a- v-n- a c-s-? ----------------- Quan véns a casa? 0
Po vyučování? De-p-és----la c--s--? D------ d- l- c------ D-s-r-s d- l- c-a-s-? --------------------- Després de la classe? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. S----e--r-s qu---’-ag---cab---la---as-e. S-- d------ q-- s----- a----- l- c------ S-, d-s-r-s q-e s-h-g- a-a-a- l- c-a-s-. ---------------------------------------- Sí, després que s’hagi acabat la classe. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. D--prés d’h-v-- --n-u--un ---i--nt- -- no -o-ia--rebal-a-. D------ d------ t----- u- a-------- j- n- p---- t--------- D-s-r-s d-h-v-r t-n-u- u- a-c-d-n-, j- n- p-d-a t-e-a-l-r- ---------------------------------------------------------- Després d’haver tingut un accident, ja no podia treballar. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. D-sp--- de--e--r- e- s-u -l------tr-b-ll- -e’- v------ -----r-c-. D------ d- p----- e- s-- l--- d- t------- s--- v- a--- a A------- D-s-r-s d- p-r-r- e- s-u l-o- d- t-e-a-l- s-’- v- a-a- a A-è-i-a- ----------------------------------------------------------------- Després de perdre el seu lloc de treball, se’n va anar a Amèrica. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. Despré- d’-na---ls E-tat--U------es--a-f-r---c. D------ d----- a-- E----- U----- e- v- f-- r--- D-s-r-s d-a-a- a-s E-t-t- U-i-s- e- v- f-r r-c- ----------------------------------------------- Després d’anar als Estats Units, es va fer ric. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…