Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   bg Съюзи 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [деветдесет и четири]

94 [devetdeset i chetiri]

Съюзи 1

[Syyuzi 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Чак-й---ока----ъжд-т -р-ста--. Ч----- д----- д----- п-------- Ч-к-й- д-к-т- д-ж-ъ- п-е-т-н-. ------------------------------ Чакай, докато дъждът престане. 0
Ch--a-,-d--a-o dy-h-yt p--st---. C------ d----- d------ p-------- C-a-a-, d-k-t- d-z-d-t p-e-t-n-. -------------------------------- Chakay, dokato dyzhdyt prestane.
Počkej, až budu hotov / hotová. Ч--а-- до-ат- --ър-а. Ч----- д----- с------ Ч-к-й- д-к-т- с-ъ-ш-. --------------------- Чакай, докато свърша. 0
C-aka-- -ok--- sv-rsh-. C------ d----- s------- C-a-a-, d-k-t- s-y-s-a- ----------------------- Chakay, dokato svyrsha.
Počkej, až přijde zpátky. Чак-й---ок-т--т---се--ърн-. Ч----- д----- т-- с- в----- Ч-к-й- д-к-т- т-й с- в-р-е- --------------------------- Чакай, докато той се върне. 0
C-ak--, ------ --y -e -y-ne. C------ d----- t-- s- v----- C-a-a-, d-k-t- t-y s- v-r-e- ---------------------------- Chakay, dokato toy se vyrne.
Čekám, až mi uschnou vlasy. Щ--ч--ам,-д-кат- кос-т--ми--зс-хне. Щ- ч----- д----- к----- м- и------- Щ- ч-к-м- д-к-т- к-с-т- м- и-с-х-е- ----------------------------------- Ще чакам, докато косата ми изсъхне. 0
Sh--e--ha--m,------- --sata -- -zsyk-ne. S---- c------ d----- k----- m- i-------- S-c-e c-a-a-, d-k-t- k-s-t- m- i-s-k-n-. ---------------------------------------- Shche chakam, dokato kosata mi izsykhne.
Čekám, až ten film skončí. Ще----ам, -ока-о -ил-ът -въ-ши. Щ- ч----- д----- ф----- с------ Щ- ч-к-м- д-к-т- ф-л-ъ- с-ъ-ш-. ------------------------------- Ще чакам, докато филмът свърши. 0
S-----c-akam,--oka-- -i--yt--vyrshi. S---- c------ d----- f----- s------- S-c-e c-a-a-, d-k-t- f-l-y- s-y-s-i- ------------------------------------ Shche chakam, dokato filmyt svyrshi.
Čekám, až bude na semaforu zelená. Ще-ча---- д-к-т--св----аръ---в-т-е зел--о. Щ- ч----- д----- с--------- с----- з------ Щ- ч-к-м- д-к-т- с-е-о-а-ъ- с-е-н- з-л-н-. ------------------------------------------ Ще чакам, докато светофарът светне зелено. 0
Shc-e c-akam-----a-o s--t-fa--- sv--ne --len-. S---- c------ d----- s--------- s----- z------ S-c-e c-a-a-, d-k-t- s-e-o-a-y- s-e-n- z-l-n-. ---------------------------------------------- Shche chakam, dokato svetofaryt svetne zeleno.
Kdy pojedeš na dovolenou? Ко-а--а---а--- н--почи-ка? К--- з-------- н- п------- К-г- з-м-н-в-ш н- п-ч-в-а- -------------------------- Кога заминаваш на почивка? 0
K--a---mina--s--n-------vka? K--- z--------- n- p-------- K-g- z-m-n-v-s- n- p-c-i-k-? ---------------------------- Koga zaminavash na pochivka?
Ještě před letními prázdninami? Ощ- --е-и------т- ва-а-ция? О-- п---- л------ в-------- О-е п-е-и л-т-а-а в-к-н-и-? --------------------------- Още преди лятната ваканция? 0
Osh--e-pr-d--l---n----v-k------a? O----- p---- l------- v---------- O-h-h- p-e-i l-a-n-t- v-k-n-s-y-? --------------------------------- Oshche predi lyatnata vakantsiya?
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. Да, о-е п--д- да---п--н----тн-та-вак-нци-. Д-- о-- п---- д- з------ л------ в-------- Д-, о-е п-е-и д- з-п-ч-е л-т-а-а в-к-н-и-. ------------------------------------------ Да, още преди да започне лятната ваканция. 0
Da,-os-ch------i da z---ch---ly-tna-----kan-siy-. D-- o----- p---- d- z------- l------- v---------- D-, o-h-h- p-e-i d- z-p-c-n- l-a-n-t- v-k-n-s-y-. ------------------------------------------------- Da, oshche predi da zapochne lyatnata vakantsiya.
Oprav tu střechu, než začne zima. П----в--п-к--в-, --е-и-----а---н- -има-а. П------ п------- п---- д- з------ з------ П-п-а-и п-к-и-а- п-е-и д- з-п-ч-е з-м-т-. ----------------------------------------- Поправи покрива, преди да започне зимата. 0
P----vi-po-r-va,--r--- ---z-p-chn----ma-a. P------ p------- p---- d- z------- z------ P-p-a-i p-k-i-a- p-e-i d- z-p-c-n- z-m-t-. ------------------------------------------ Popravi pokriva, predi da zapochne zimata.
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. И---й си-ръ-е-е,--р-д---а --дн----а---с-т-. И---- с- р------ п---- д- с----- н- м------ И-м-й с- р-ц-т-, п-е-и д- с-д-е- н- м-с-т-. ------------------------------------------- Измий си ръцете, преди да седнеш на масата. 0
Iz--- si-r----t-,-pred- da-s--------a m-sa--. I---- s- r------- p---- d- s------ n- m------ I-m-y s- r-t-e-e- p-e-i d- s-d-e-h n- m-s-t-. --------------------------------------------- Izmiy si rytsete, predi da sednesh na masata.
Zavři okno, než půjdeš ven. За-во-и пр---ре--, п---и д--из-ез-ш. З------ п--------- п---- д- и------- З-т-о-и п-о-о-е-а- п-е-и д- и-л-з-ш- ------------------------------------ Затвори прозореца, преди да излезеш. 0
Z-t--r--p-o----tsa, pr------ iz-ezes-. Z------ p---------- p---- d- i-------- Z-t-o-i p-o-o-e-s-, p-e-i d- i-l-z-s-. -------------------------------------- Zatvori prozoretsa, predi da izlezesh.
Kdy přijdeš domů? Ко-а--е-с---ър--- -к-щи? К--- щ- с- в----- в----- К-г- щ- с- в-р-е- в-ъ-и- ------------------------ Кога ще се върнеш вкъщи? 0
K-ga --c-e-s- vy---sh-vky-hchi? K--- s---- s- v------ v-------- K-g- s-c-e s- v-r-e-h v-y-h-h-? ------------------------------- Koga shche se vyrnesh vkyshchi?
Po vyučování? Сле- -ас----е? С--- ч-------- С-е- ч-с-в-т-? -------------- След часовете? 0
Sled c---o--t-? S--- c--------- S-e- c-a-o-e-e- --------------- Sled chasovete?
Ano, poté, co skončí vyučování. Д-,--лед -а-о -в--ш-- -ас--е-е. Д-- с--- к--- с------ ч-------- Д-, с-е- к-т- с-ъ-ш-т ч-с-в-т-. ------------------------------- Да, след като свършат часовете. 0
D-,-s--- ---o --y-s-a--c--sov---. D-- s--- k--- s------- c--------- D-, s-e- k-t- s-y-s-a- c-a-o-e-e- --------------------------------- Da, sled kato svyrshat chasovete.
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. След -----п--т-рпя --опол---, --й----може---д- -аб-ти-п--е--. С--- к--- п------- з--------- т-- н- м----- д- р----- п------ С-е- к-т- п-е-ъ-п- з-о-о-у-а- т-й н- м-ж-ш- д- р-б-т- п-в-ч-. ------------------------------------------------------------- След като претърпя злополука, той не можеше да работи повече. 0
Sle- kat--p-et---y--z-opo-------oy-n- m--h-s-e d- rab--i-po-eche. S--- k--- p-------- z--------- t-- n- m------- d- r----- p------- S-e- k-t- p-e-y-p-a z-o-o-u-a- t-y n- m-z-e-h- d- r-b-t- p-v-c-e- ----------------------------------------------------------------- Sled kato pretyrpya zlopoluka, toy ne mozheshe da raboti poveche.
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. Сл-д-к----си бе-е-з--у-ил --б-т----с---той ------ ---Ам---ка. С--- к--- с- б--- з------ р------- с-- т-- з----- з- А------- С-е- к-т- с- б-ш- з-г-б-л р-б-т-т- с-, т-й з-м-н- з- А-е-и-а- ------------------------------------------------------------- След като си беше загубил работата си, той замина за Америка. 0
S-ed ka-- -i bes----agu--- ra-ot-ta-si--t-- -am-n---a -me--k-. S--- k--- s- b---- z------ r------- s-- t-- z----- z- A------- S-e- k-t- s- b-s-e z-g-b-l r-b-t-t- s-, t-y z-m-n- z- A-e-i-a- -------------------------------------------------------------- Sled kato si beshe zagubil rabotata si, toy zamina za Amerika.
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. Сл-- -ато--а-и-а-з- --е----,--ой--а--га-я. С--- к--- з----- з- А------- т-- з-------- С-е- к-т- з-м-н- з- А-е-и-а- т-й з-б-г-т-. ------------------------------------------ След като замина за Америка, той забогатя. 0
Sl-- ka---z---n--z--Am-----, t---zab-g-tya. S--- k--- z----- z- A------- t-- z--------- S-e- k-t- z-m-n- z- A-e-i-a- t-y z-b-g-t-a- ------------------------------------------- Sled kato zamina za Amerika, toy zabogatya.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…