Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   sv Konjunktioner 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [nittiofyra]

Konjunktioner 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. V-n-a, -i----de--s-u----r--na. V----- t---- d-- s----- r----- V-n-a- t-l-s d-t s-u-a- r-g-a- ------------------------------ Vänta, tills det slutar regna. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. V--t-, --lls --g-är-fä-di-. V----- t---- j-- ä- f------ V-n-a- t-l-s j-g ä- f-r-i-. --------------------------- Vänta, tills jag är färdig. 0
Počkej, až přijde zpátky. V-n------lls -an-ko--er-t-l-ba-a. V----- t---- h-- k----- t-------- V-n-a- t-l-s h-n k-m-e- t-l-b-k-. --------------------------------- Vänta, tills han kommer tillbaka. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. Jag-v--ta----lls ---- hår-ä- -orrt. J-- v----- t---- m--- h-- ä- t----- J-g v-n-a- t-l-s m-t- h-r ä- t-r-t- ----------------------------------- Jag väntar tills mitt hår är torrt. 0
Čekám, až ten film skončí. J-g v-nta--til-s--il-e---r-sl-t. J-- v----- t---- f----- ä- s---- J-g v-n-a- t-l-s f-l-e- ä- s-u-. -------------------------------- Jag väntar tills filmen är slut. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. J-- v-nt-r--il-s --af---juset b--r g-ön-. J-- v----- t---- t----------- b--- g----- J-g v-n-a- t-l-s t-a-i-l-u-e- b-i- g-ö-t- ----------------------------------------- Jag väntar tills trafikljuset blir grönt. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? N-r --e---- p- ----ste-? N-- å--- d- p- s-------- N-r å-e- d- p- s-m-s-e-? ------------------------ När åker du på semester? 0
Ještě před letními prázdninami? In--n so--a-love-? I---- s----------- I-n-n s-m-a-l-v-t- ------------------ Innan sommarlovet? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. Ja- -nna- -omm-rl--e- bör-ar. J-- i---- s---------- b------ J-, i-n-n s-m-a-l-v-t b-r-a-. ----------------------------- Ja, innan sommarlovet börjar. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. Re--r--- taket, i--an vi--ern bö-ja-. R------- t----- i---- v------ b------ R-p-r-r- t-k-t- i-n-n v-n-e-n b-r-a-. ------------------------------------- Reparera taket, innan vintern börjar. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. Tvätta-h--de--a, -nn-n-du sätt---di- -ill -o-d-. T----- h-------- i---- d- s----- d-- t--- b----- T-ä-t- h-n-e-n-, i-n-n d- s-t-e- d-g t-l- b-r-s- ------------------------------------------------ Tvätta händerna, innan du sätter dig till bords. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. St--g --nstre-- -nna------år---. S---- f-------- i---- d- g-- u-- S-ä-g f-n-t-e-, i-n-n d- g-r u-. -------------------------------- Stäng fönstret, innan du går ut. 0
Kdy přijdeš domů? När-k-m-e---u h-m? N-- k----- d- h--- N-r k-m-e- d- h-m- ------------------ När kommer du hem? 0
Po vyučování? E-t-- l--t-o--n? E---- l--------- E-t-r l-k-i-n-n- ---------------- Efter lektionen? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. Ja, eft---det-a-- le----n-n--r ---t. J-- e---- d-- a-- l-------- ä- s---- J-, e-t-r d-t a-t l-k-i-n-n ä- s-u-. ------------------------------------ Ja, efter det att lektionen är slut. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. Ef-er --yc---,-ku--- -----nt- -----a--än-re. E---- o------- k---- h-- i--- a----- l------ E-t-r o-y-k-n- k-n-e h-n i-t- a-b-t- l-n-r-. -------------------------------------------- Efter olyckan, kunde han inte arbeta längre. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. Eft----e---t- h-- förlora---itt--rb---- å-t--han-til- A-er-ka. E---- d-- a-- h-- f------- s--- a------ å--- h-- t--- A------- E-t-r d-t a-t h-n f-r-o-a- s-t- a-b-t-, å-t- h-n t-l- A-e-i-a- -------------------------------------------------------------- Efter det att han förlorat sitt arbete, åkte han till Amerika. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. E-t---det -t- -a---k----ll Amer-----b-e- ha--rik. E---- d-- a-- h-- å-- t--- A------- b--- h-- r--- E-t-r d-t a-t h-n å-t t-l- A-e-i-a- b-e- h-n r-k- ------------------------------------------------- Efter det att han åkt till Amerika, blev han rik. 0

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…