Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   et Sidesõnad 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [üheksakümmend neli]

Sidesõnad 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Oo-----------m lõp-b. O--- k--- v--- l----- O-t- k-n- v-h- l-p-b- --------------------- Oota kuni vihm lõpeb. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. Oo-- -u-i -- -a-mi- olen. O--- k--- m- v----- o---- O-t- k-n- m- v-l-i- o-e-. ------------------------- Oota kuni ma valmis olen. 0
Počkej, až přijde zpátky. O--a-k-----a t-ga-- --leb. O--- k--- t- t----- t----- O-t- k-n- t- t-g-s- t-l-b- -------------------------- Oota kuni ta tagasi tuleb. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. Ma-------ku-i m- ju----- -n-----a-. M- o---- k--- m- j------ o- k------ M- o-t-n k-n- m- j-u-s-d o- k-i-a-. ----------------------------------- Ma ootan kuni mu juuksed on kuivad. 0
Čekám, až ten film skončí. Ma ----n --n--f--m-ä-a-l-p--. M- o---- k--- f--- ä-- l----- M- o-t-n k-n- f-l- ä-a l-p-b- ----------------------------- Ma ootan kuni film ära lõpeb. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. M- -ota-----i --ori -ul- r-h-l--e-- -ä---. M- o---- k--- f---- t--- r--------- l----- M- o-t-n k-n- f-o-i t-l- r-h-l-s-k- l-h-b- ------------------------------------------ Ma ootan kuni foori tuli roheliseks läheb. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? M-ll-- sa--u--u-e-e -õ-da-? M----- s- p-------- s------ M-l-a- s- p-h-u-e-e s-i-a-? --------------------------- Millal sa puhkusele sõidad? 0
Ještě před letními prázdninami? V-e---nne s--eva---ga? V--- e--- s----------- V-e- e-n- s-v-v-h-a-a- ---------------------- Veel enne suvevaheaga? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. J--, e-n- su---ahea-a a-----. J--- e--- s---------- a------ J-h- e-n- s-v-v-h-a-a a-g-s-. ----------------------------- Jah, enne suvevaheaja algust. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. Par-nda k-t-s -nn-, --i-ta-v--lg--. P------ k---- e---- k-- t--- a----- P-r-n-a k-t-s e-n-, k-i t-l- a-g-b- ----------------------------------- Paranda katus enne, kui talv algab. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. P-s---ma--äe---n-e, -ui-l-u-a is--d. P--- o-- k--- e---- k-- l---- i----- P-s- o-a k-e- e-n-, k-i l-u-a i-t-d- ------------------------------------ Pese oma käed enne, kui lauda istud. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. S---e a-e--e-ne--kui------ -äh-d. S---- a--- e---- k-- v---- l----- S-l-e a-e- e-n-, k-i v-l-a l-h-d- --------------------------------- Sulge aken enne, kui välja lähed. 0
Kdy přijdeš domů? Mi---l s- ko-u tul-d? M----- s- k--- t----- M-l-a- s- k-j- t-l-d- --------------------- Millal sa koju tuled? 0
Po vyučování? Pe--e------? P---- t----- P-a-e t-n-e- ------------ Peale tunde? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. Jah,-----e--und----l--pu. J--- p---- t------ l----- J-h- p-a-e t-n-i-e l-p-u- ------------------------- Jah, peale tundide lõppu. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. Peal--se-a,--ui --- -nne-us-ol-, ei-saa--d ta -nam-tööta--. P---- s---- k-- t-- õ------ o--- e- s----- t- e--- t------- P-a-e s-d-, k-i t-l õ-n-t-s o-i- e- s-a-u- t- e-a- t-ö-a-a- ----------------------------------------------------------- Peale seda, kui tal õnnetus oli, ei saanud ta enam töötada. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. P--l--s---,---- -a -----aot--- l--------mee-ikasse. P---- s---- k-- t- t-- k------ l--- t- A----------- P-a-e s-d-, k-i t- t-ö k-o-a-, l-k- t- A-e-r-k-s-e- --------------------------------------------------- Peale seda, kui ta töö kaotas, läks ta Ameerikasse. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. Peal- seda--k-- t- A--e-----s---ä--, sai t- -i---ks. P---- s---- k-- t- A---------- l---- s-- t- r------- P-a-e s-d-, k-i t- A-e-r-k-s-e l-k-, s-i t- r-k-a-s- ---------------------------------------------------- Peale seda, kui ta Ameerikasse läks, sai ta rikkaks. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…