Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   sl Vezniki 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [štiriindevetdeset]

Vezniki 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Poča--j, d-kler ---pr--eh- -e-. P------- d----- n- p------ d--- P-č-k-j- d-k-e- n- p-e-e-a d-ž- ------------------------------- Počakaj, dokler ne preneha dež. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. P-č-k--- -ok--- ne-k---a-. P------- d----- n- k------ P-č-k-j- d-k-e- n- k-n-a-. -------------------------- Počakaj, dokler ne končam. 0
Počkej, až přijde zpátky. P-čaka-,--o--e- -e--e v-n-. P------- d----- s- n- v---- P-č-k-j- d-k-e- s- n- v-n-. --------------------------- Počakaj, dokler se ne vrne. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. P-ča-----d--le- -e m- ---p-s-š--o-l---e. P------- d----- s- m- n- p------- l----- P-č-k-m- d-k-e- s- m- n- p-s-š-j- l-s-e- ---------------------------------------- Počakam, dokler se mi ne posušijo lasje. 0
Čekám, až ten film skončí. Po-aka-- d-kle- se --l- n- k----. P------- d----- s- f--- n- k----- P-č-k-m- d-k-e- s- f-l- n- k-n-a- --------------------------------- Počakam, dokler se film ne konča. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. P-čak-m- do--e--se-a--r-n- -o---len. P------- d----- s------ n- b- z----- P-č-k-m- d-k-e- s-m-f-r n- b- z-l-n- ------------------------------------ Počakam, dokler semafor ne bo zelen. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? K--j -e o--el-e- -a dopu-t? K--- s- o------- n- d------ K-a- s- o-p-l-e- n- d-p-s-? --------------------------- Kdaj se odpelješ na dopust? 0
Ještě před letními prázdninami? Š- p-ed p-l-----i--oč-----a-i? Š- p--- p-------- p----------- Š- p-e- p-l-t-i-i p-č-t-i-a-i- ------------------------------ Še pred poletnimi počitnicami? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. Ja-------ed--------čn-j--po--t-- p-či-ni-e. J-- š- p----- s- z------ p------ p--------- J-, š- p-e-e- s- z-č-e-o p-l-t-e p-č-t-i-e- ------------------------------------------- Ja, še preden se začnejo poletne počitnice. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. P----vi-s----o,-pred-- se --čn- z---. P------ s------ p----- s- z---- z---- P-p-a-i s-r-h-, p-e-e- s- z-č-e z-m-. ------------------------------------- Popravi streho, preden se začne zima. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. U-ij--- ---e,--r---- sed---za--izo. U--- s- r---- p----- s---- z- m---- U-i- s- r-k-, p-e-e- s-d-š z- m-z-. ----------------------------------- Umij si roke, preden sedeš za mizo. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. Z-pr--ok--,-----e--g-e- -e-. Z---- o---- p----- g--- v--- Z-p-i o-n-, p-e-e- g-e- v-n- ---------------------------- Zapri okno, preden greš ven. 0
Kdy přijdeš domů? Kda--pr-de--d-mo-? K--- p----- d----- K-a- p-i-e- d-m-v- ------------------ Kdaj prideš domov? 0
Po vyučování? Po-p--k-? P- p----- P- p-u-u- --------- Po pouku? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. J-,-po--m--- -o--o-ec -o---. J-- p---- k- b- k---- p----- J-, p-t-m k- b- k-n-c p-u-a- ---------------------------- Ja, potem ko bo konec pouka. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. P----,-ko----mu ---zg-dila n--r--a- ni--eč ---e---el--i. P----- k- s- m- j- z------ n------- n- v-- m---- d------ P-t-m- k- s- m- j- z-o-i-a n-s-e-a- n- v-č m-g-l d-l-t-. -------------------------------------------------------- Potem, ko se mu je zgodila nesreča, ni več mogel delati. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. P-te---ko-je-i-gubil---l-- je o--el v-A-e-i--. P----- k- j- i------ d---- j- o---- v A------- P-t-m- k- j- i-g-b-l d-l-, j- o-š-l v A-e-i-o- ---------------------------------------------- Potem, ko je izgubil delo, je odšel v Ameriko. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. P---m,-ko -e šel ----er--o,-j---o-t-----gat. P----- k- j- š-- v A------- j- p----- b----- P-t-m- k- j- š-l v A-e-i-o- j- p-s-a- b-g-t- -------------------------------------------- Potem, ko je šel v Ameriko, je postal bogat. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…