Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   uk Сполучники 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [дев’яносто чотири]

94 [devʺyanosto chotyry]

Сполучники 1

[Spoluchnyky 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. За-е-ай --ки-пе-ес---е------о-. З------ д--- п-------- й-- д--- З-ч-к-й д-к- п-р-с-а-е й-и д-щ- ------------------------------- Зачекай доки перестане йти дощ. 0
Za----a-- d-ky-per--tane y̆-y do-h--. Z-------- d--- p-------- y--- d------ Z-c-e-a-̆ d-k- p-r-s-a-e y-t- d-s-c-. ------------------------------------- Zachekay̆ doky perestane y̆ty doshch.
Počkej, až budu hotov / hotová. Зач------о-и я-буду гот--ий---г----а. З------ д--- я б--- г------ / г------ З-ч-к-й д-к- я б-д- г-т-в-й / г-т-в-. ------------------------------------- Зачекай доки я буду готовий / готова. 0
Z-----a----oky--a b-----ot-v-y̆--------a. Z-------- d--- y- b--- h------- / h------ Z-c-e-a-̆ d-k- y- b-d- h-t-v-y- / h-t-v-. ----------------------------------------- Zachekay̆ doky ya budu hotovyy̆ / hotova.
Počkej, až přijde zpátky. З-чекай---ки в-- по--рн-т--я. З------ д--- в-- п----------- З-ч-к-й д-к- в-н п-в-р-е-ь-я- ----------------------------- Зачекай доки він повернеться. 0
Z---e--y------ v---pove-netʹsy-. Z-------- d--- v-- p------------ Z-c-e-a-̆ d-k- v-n p-v-r-e-ʹ-y-. -------------------------------- Zachekay̆ doky vin povernetʹsya.
Čekám, až mi uschnou vlasy. Я че-а--д-----о- --л-сся-ви-ох-е. Я ч---- д--- м-- в------ в------- Я ч-к-ю д-к- м-є в-л-с-я в-с-х-е- --------------------------------- Я чекаю доки моє волосся висохне. 0
YA-c------ d-------e-volo-sya-vy-----e. Y- c------ d--- m--- v------- v-------- Y- c-e-a-u d-k- m-y- v-l-s-y- v-s-k-n-. --------------------------------------- YA chekayu doky moye volossya vysokhne.
Čekám, až ten film skončí. Я --каю ---кі-----іль-у. Я ч---- д- к---- ф------ Я ч-к-ю д- к-н-я ф-л-м-. ------------------------ Я чекаю до кінця фільму. 0
YA-c-ek--- -- ki-t-y----l--u. Y- c------ d- k------ f------ Y- c-e-a-u d- k-n-s-a f-l-m-. ----------------------------- YA chekayu do kintsya filʹmu.
Čekám, až bude na semaforu zelená. Я че--- -а -ел--- ---тл-. Я ч---- н- з----- с------ Я ч-к-ю н- з-л-н- с-і-л-. ------------------------- Я чекаю на зелене світло. 0
YA c-ekay--n--zel-n--s----o. Y- c------ n- z----- s------ Y- c-e-a-u n- z-l-n- s-i-l-. ---------------------------- YA chekayu na zelene svitlo.
Kdy pojedeš na dovolenou? К-ли-т- їде----відпус--у? К--- т- ї--- у в--------- К-л- т- ї-е- у в-д-у-т-у- ------------------------- Коли ти їдеш у відпустку? 0
Kol---y ----sh-u---dp-st-u? K--- t- i----- u v--------- K-l- t- i-d-s- u v-d-u-t-u- --------------------------- Koly ty ïdesh u vidpustku?
Ještě před letními prázdninami? Щ- п---- л-тн-м--к---к--а-и? Щ- п---- л------ к---------- Щ- п-р-д л-т-і-и к-н-к-л-м-? ---------------------------- Ще перед літніми канікулами? 0
S-che-------li--i-y-kani-u-am-? S---- p---- l------ k---------- S-c-e p-r-d l-t-i-y k-n-k-l-m-? ------------------------------- Shche pered litnimy kanikulamy?
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. Так, ----о--ого, я- п-ч--т--- ------к-нік---. Т--- щ- д- т---- я- п-------- л---- к-------- Т-к- щ- д- т-г-, я- п-ч-у-ь-я л-т-і к-н-к-л-. --------------------------------------------- Так, ще до того, як почнуться літні канікули. 0
T-k,-shc----- -oho, yak -o-h-u---y---i--i k--iku-y. T--- s---- d- t---- y-- p---------- l---- k-------- T-k- s-c-e d- t-h-, y-k p-c-n-t-s-a l-t-i k-n-k-l-. --------------------------------------------------- Tak, shche do toho, yak pochnutʹsya litni kanikuly.
Oprav tu střechu, než začne zima. П-л--о-и --х, п-р----ж-зима -о-н-т-ся. П------- д--- п--- н-- з--- п--------- П-л-г-д- д-х- п-р- н-ж з-м- п-ч-е-ь-я- -------------------------------------- Полагоди дах, перш ніж зима почнеться. 0
Pol-hod---a-h--p---- ni-h -y-a-po--n-t--y-. P------- d---- p---- n--- z--- p----------- P-l-h-d- d-k-, p-r-h n-z- z-m- p-c-n-t-s-a- ------------------------------------------- Polahody dakh, persh nizh zyma pochnetʹsya.
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. П---й----и,-п--- ---------да----ш -- ст-л. П---- р---- п--- н-- т- с-------- з- с---- П-м-й р-к-, п-р- н-ж т- с-д-т-м-ш з- с-і-. ------------------------------------------ Помий руки, перш ніж ти сідатимеш за стіл. 0
Po-yy̆--u--, -ersh--iz--ty si----m--h za-sti-. P----- r---- p---- n--- t- s--------- z- s---- P-m-y- r-k-, p-r-h n-z- t- s-d-t-m-s- z- s-i-. ---------------------------------------------- Pomyy̆ ruky, persh nizh ty sidatymesh za stil.
Zavři okno, než půjdeš ven. Закр---ві-но, -е-- ні- ---е- -ет-. З----- в----- п--- н-- п---- г---- З-к-и- в-к-о- п-р- н-ж п-д-ш г-т-. ---------------------------------- Закрий вікно, перш ніж підеш геть. 0
Z----y̆---kno--per---nizh ---e-h het-. Z------ v----- p---- n--- p----- h---- Z-k-y-̆ v-k-o- p-r-h n-z- p-d-s- h-t-. -------------------------------------- Zakryy̆ vikno, persh nizh pidesh hetʹ.
Kdy přijdeš domů? Ко---т- п-ийд-ш----о--? К--- т- п------ д------ К-л- т- п-и-д-ш д-д-м-? ----------------------- Коли ти прийдеш додому? 0
Koly t- -----de---d-do-u? K--- t- p-------- d------ K-l- t- p-y-̆-e-h d-d-m-? ------------------------- Koly ty pryy̆desh dodomu?
Po vyučování? П---я-за---тя? П---- з------- П-с-я з-н-т-я- -------------- Після заняття? 0
P-slya-z---a-t--? P----- z--------- P-s-y- z-n-a-t-a- ----------------- Pislya zanyattya?
Ano, poté, co skončí vyučování. Т-к,-----я--ан-ття. Т--- п---- з------- Т-к- п-с-я з-н-т-я- ------------------- Так, після заняття. 0
Ta-,-p-sl-a -a-yatt-a. T--- p----- z--------- T-k- p-s-y- z-n-a-t-a- ---------------------- Tak, pislya zanyattya.
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. П-с---ав---ї-в-н-не м-г біл--е -ра-----и. П---- а----- в-- н- м-- б----- п--------- П-с-я а-а-і- в-н н- м-г б-л-ш- п-а-ю-а-и- ----------------------------------------- Після аварії він не міг більше працювати. 0
P-slya-a--r--̈ v-n -e m-h-b--ʹ-he p-a-s-uv-ty. P----- a------ v-- n- m-- b------ p----------- P-s-y- a-a-i-̈ v-n n- m-h b-l-s-e p-a-s-u-a-y- ---------------------------------------------- Pislya avariï vin ne mih bilʹshe pratsyuvaty.
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. Піс-- т-г- -к в----тр-тив-ро-о----в-- --їх-в--- ---р---. П---- т--- я- в-- в------ р------ в-- п----- д- А------- П-с-я т-г- я- в-н в-р-т-в р-б-т-, в-н п-ї-а- д- А-е-и-и- -------------------------------------------------------- Після того як він втратив роботу, він поїхав до Америки. 0
P-sly- to---yak v-- vt---yv r----u- --- p--̈k--v-do--m-----. P----- t--- y-- v-- v------ r------ v-- p------- d- A------- P-s-y- t-h- y-k v-n v-r-t-v r-b-t-, v-n p-i-k-a- d- A-e-y-y- ------------------------------------------------------------ Pislya toho yak vin vtratyv robotu, vin poïkhav do Ameryky.
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. П--ля-т-г--я- він--е-еї--в--- -мер--и, в----тав -ага--м. П---- т--- я- в-- п------- д- А------- в-- с--- б------- П-с-я т-г- я- в-н п-р-ї-а- д- А-е-и-и- в-н с-а- б-г-т-м- -------------------------------------------------------- Після того як він переїхав до Америки, він став багатим. 0
Pisl-- -o----ak------e-e-̈kh-v-d--Am--y-y--v-- s--v ---a-y-. P----- t--- y-- v-- p--------- d- A------- v-- s--- b------- P-s-y- t-h- y-k v-n p-r-i-k-a- d- A-e-y-y- v-n s-a- b-h-t-m- ------------------------------------------------------------ Pislya toho yak vin pereïkhav do Ameryky, vin stav bahatym.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…