Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   lt Jungtukai 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [devyniasdešimt keturi]

Jungtukai 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. P--a-k-------i-u-is l-etu-. P------ k-- l------ l------ P-l-u-, k-l l-a-s-s l-e-u-. --------------------------- Palauk, kol liausis lietus. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. P--a-k- k---(aš- s-s--u-š-u. P------ k-- (--- s---------- P-l-u-, k-l (-š- s-s-r-o-i-. ---------------------------- Palauk, kol (aš) susiruošiu. 0
Počkej, až přijde zpátky. P--a-k--k-- ji- ----. P------ k-- j-- g---- P-l-u-, k-l j-s g-į-. --------------------- Palauk, kol jis grįš. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. (-š) --la-k-i-,---l išd--us m----pl--k--. (--- p--------- k-- i------ m--- p------- (-š- p-l-u-s-u- k-l i-d-i-s m-n- p-a-k-i- ----------------------------------------- (Aš) palauksiu, kol išdžius mano plaukai. 0
Čekám, až ten film skončí. (-----alauk--u,-k-----i--i- fi---s. (--- p--------- k-- b------ f------ (-š- p-l-u-s-u- k-l b-i-s-s f-l-a-. ----------------------------------- (Aš) palauksiu, kol baigsis filmas. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. (--) pa--u-s--, k-l---si---s žali- š----o-o-o--vie-a. (--- p--------- k-- u------- ž---- š--------- š------ (-š- p-l-u-s-u- k-l u-s-d-g- ž-l-a š-i-s-f-r- š-i-s-. ----------------------------------------------------- (Aš) palauksiu, kol užsidegs žalia šviesoforo šviesa. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? K-d--(t-)--y-s--ato---gų? K--- (--- v---- a-------- K-d- (-u- v-k-i a-o-t-g-? ------------------------- Kada (tu) vyksi atostogų? 0
Ještě před letními prázdninami? A- dar--r-eš--asar---at----gas? A- d-- p---- v------ a--------- A- d-r p-i-š v-s-r-s a-o-t-g-s- ------------------------------- Ar dar prieš vasaros atostogas? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. T-i-, d-- --i---pra-i-ed-n- vasar---a-o--og---. T---- d-- p---- p---------- v------ a---------- T-i-, d-r p-i-š p-a-i-e-a-t v-s-r-s a-o-t-g-m-. ----------------------------------------------- Taip, dar prieš prasidedant vasaros atostogoms. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. S----sy------ą, -ol --r -e-ra----jo ž--m-. S------- s----- k-- d-- n---------- ž----- S-t-i-y- s-o-ą- k-l d-r n-p-a-i-ė-o ž-e-a- ------------------------------------------ Sutaisyk stogą, kol dar neprasidėjo žiema. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. P-ie- s-sd------rie--t-lo --sip-auk -a----. P---- s------- p--- s---- n-------- r------ P-i-š s-s-a-a- p-i- s-a-o n-s-p-a-k r-n-a-. ------------------------------------------- Prieš sėsdamas prie stalo nusiplauk rankas. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. P-ieš --e-----s----a-y---a---. P---- i-------- u------ l----- P-i-š i-e-d-m-s u-d-r-k l-n-ą- ------------------------------ Prieš išeidamas uždaryk langą. 0
Kdy přijdeš domů? Kada p--ei-- na--? K--- p------ n---- K-d- p-r-i-i n-m-? ------------------ Kada pareisi namo? 0
Po vyučování? Po p-m---? P- p------ P- p-m-k-? ---------- Po pamokų? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. T-i-,-k-i-----si--p---k-- / pas---igu- p----o--. T---- k-- b------ p------ / p--------- p-------- T-i-, k-i b-i-s-s p-m-k-s / p-s-b-i-u- p-m-k-m-. ------------------------------------------------ Taip, kai baigsis pamokos / pasibaigus pamokoms. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. P- -va----s /----t-,--ai -am įv-ko -----ja--/--i- n---lėjo--au-i-u dir--i. P- a------- / p- t-- k-- j-- į---- a------- / j-- n------- d------ d------ P- a-a-i-o- / p- t-, k-i j-m į-y-o a-a-i-a- / j-s n-g-l-j- d-u-i-u d-r-t-. -------------------------------------------------------------------------- Po avarijos / po to, kai jam įvyko avarija, / jis negalėjo daugiau dirbti. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. P---o--k-i--i--n--e-o dar--, i----o į A-e-i--. P- t-- k-- j-- n----- d----- i----- į A------- P- t-, k-i j-s n-t-k- d-r-o- i-v-k- į A-e-i-ą- ---------------------------------------------- Po to, kai jis neteko darbo, išvyko į Ameriką. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. Po--o---a- --s------- --Ameri--, ji- ---t-r-ėj-. P- t-- k-- j-- i----- į A------- j-- p---------- P- t-, k-i j-s i-v-k- į A-e-i-ą- j-s p-a-u-t-j-. ------------------------------------------------ Po to, kai jis išvyko į Ameriką, jis praturtėjo. 0

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…