Նա ----մ--ց-լ է-, չ--յ---որ--ր--ն ո-----:
Ն- դ-- մ----- է-- չ----- ո- ա---- ո-- է--
Ն- դ-ռ մ-ա-ե- է-, չ-ա-ա- ո- ա-դ-ն ո-շ է-:
-----------------------------------------
Նա դեռ մնացել էր, չնայած որ արդեն ուշ էր: 0 Na -e-r -na-s-y-- e-------ay--s-vor ard-- u-- erN- d--- m-------- e-- c-------- v-- a---- u-- e-N- d-r- m-a-s-y-l e-, c-’-a-a-s v-r a-d-n u-h e-------------------------------------------------Na derr mnats’yel er, ch’nayats vor arden ush er
Он водит машину, несмотря на то, что у него нет прав.
Ačkoli je náledí, jede rychle.
Չ---ա---- փո--ցը---հ-ւ- -,-նա--ր---է-վ-րում:
Չ----- ո- փ----- ս----- է- ն- ա--- է վ------
Չ-ա-ա- ո- փ-ղ-ց- ս-հ-ւ- է- ն- ա-ա- է վ-ր-ւ-:
--------------------------------------------
Չնայած որ փողոցը սահուն է, նա արագ է վարում: 0 Ch’--y--s---- p--o-h-t--y-s--un e- -a-arag e v-r-mC-------- v-- p---------- s---- e- n- a--- e v----C-’-a-a-s v-r p-v-g-o-s-y s-h-n e- n- a-a- e v-r-m--------------------------------------------------Ch’nayats vor p’voghots’y sahun e, na arag e varum
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Ačkoli je náledí, jede rychle.
Չնայած որ փողոցը սահուն է, նա արագ է վարում:
Ch’nayats vor p’voghots’y sahun e, na arag e varum
Он едет быстро, несмотря на то, что дорога скользкая.
Ačkoli je opilý, jede na kole.
Չնա-ա--որ նա խ-ա- է,-նա----անի--- -շո--:
Չ----- ո- ն- խ--- է- ն- հ------ է ք-----
Չ-ա-ա- ո- ն- խ-ա- է- ն- հ-ծ-ն-վ է ք-ո-մ-
----------------------------------------
Չնայած որ նա խմած է, նա հեծանիվ է քշում: 0 Ch-n---t----r -a k--at--e, n--het-ani- --k--h-mC-------- v-- n- k----- e- n- h------- e k-----C-’-a-a-s v-r n- k-m-t- e- n- h-t-a-i- e k-s-u------------------------------------------------Ch’nayats vor na khmats e, na hetsaniv e k’shum
Փո--ցը--ահ----------ո--մ-ն---ի--նա արագ --վա-ու-:
Փ----- ս----- է- Ա------------- ն- ա--- է վ------
Փ-ղ-ց- ս-հ-ւ- է- Ա-ն-ւ-մ-ն-յ-ի- ն- ա-ա- է վ-ր-ւ-:
-------------------------------------------------
Փողոցը սահուն է: Այնուամենայնիվ նա արագ է վարում: 0 P’-ogh-t-’--sa----- ----a-e-a------a-a-a- - v--umP---------- s---- e A------------ n- a--- e v----P-v-g-o-s-y s-h-n e A-n-a-e-a-n-v n- a-a- e v-r-m-------------------------------------------------P’voghots’y sahun e Aynuamenayniv na arag e varum
Дорога скользкая. Несмотря на это он едет так быстро.
Je opilý. Přesto jede na kole.
Ն--խ--- ---Ա-ն-ւ--ե-այ--- -ա ---անի- - քշ-ւմ:
Ն- խ--- է- Ա------------- ն- հ------ է ք-----
Ն- խ-ա- է- Ա-ն-ւ-մ-ն-յ-ի- ն- հ-ծ-ն-վ է ք-ո-մ-
---------------------------------------------
Նա խմած է: Այնուամենայնիվ նա հեծանիվ է քշում: 0 Na kh-a-s-e-A-n-a--nay-----a ----aniv e-k’-humN- k----- e A------------ n- h------- e k-----N- k-m-t- e A-n-a-e-a-n-v n- h-t-a-i- e k-s-u-----------------------------------------------Na khmats e Aynuamenayniv na hetsaniv e k’shum
Она не идёт к врачу, несмотря на то, что у неё что-то болит.
Kupuje auto, ačkoli nemá žádné peníze.
Ն- մե---ա-------մ- չնայած որ---ղ------:
Ն- մ----- է գ----- չ----- ո- փ-- չ-----
Ն- մ-ք-ն- է գ-ո-մ- չ-ա-ա- ո- փ-ղ չ-ւ-ի-
---------------------------------------
Նա մեքենա է գնում, չնայած որ փող չունի: 0 Na--ek-ye-- - gn--,-c-’n-y--------p’-ogh ch’u-iN- m------- e g---- c-------- v-- p----- c-----N- m-k-y-n- e g-u-, c-’-a-a-s v-r p-v-g- c-’-n------------------------------------------------Na mek’yena e gnum, ch’nayats vor p’vogh ch’uni
Děti se učí jazyk relativně rychle.
Dospělým to většinou trvá déle.
Děti se ale neučí lépe než dospělí.
Učí se jenom jinak.
Mozek toho při učení jazyků musí zvládnout hodně.
Musí se naučit více věcí najednou.
Když se člověk učí jazyk, nestačí o něm pouze přemýšlet.
Musí se také naučit, jak nová slova vyslovovat.
Orgány řeči se proto musí naučit nové pohyby.
Mozek se také musí naučit reagovat na nové situace.
Komunikovat v cizím jazyce je výzva.
Dospělí se ale učí jazyky jinak v každém období svého života.
Ve 20 nebo 30 letech věku jsou stále lidé zvyklí se učit.
Škola či studia nejsou ještě tak vzdálená.
Mozek je proto dobře trénovaný.
Může se tak naučit cizí jazyky na velmi dobré úrovni.
Lidé mezi 40 a 50 lety věku se toho už naučili hodně.
Jejich mozek těží ze svých zkušeností.
Umí dobře zkombinovat nový obsah se staršími vědomostmi.
V tomto věku se lidé učí nejlépe věci, které už jsou jim povědomé.
To jsou například jazyky podobné těm, které se naučili již dříve.
V 60 nebo 70 letech věku mají lidé zpravidla hodně času.
Mohou často procvičovat.
To je u jazyků obzvlášť důležité.
Starší lidé se mohou například zvláště dobře naučit cizí písmo.
Člověk se může úspěšně učit v každém věku.
Mozek může vytvářet nové nervové buňky i po skončení puberty.
A dělá to rád…