Konverzační příručka

cs Úklid   »   hy House cleaning

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [տասնութ]

18 [tasnut’]

House cleaning

[tan mak’rut’yun]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Ա--------աթ է: Ա---- շ---- է- Ա-ս-ր շ-բ-թ է- -------------- Այսօր շաբաթ է: 0
A-s-- --abat- e A---- s------ e A-s-r s-a-a-’ e --------------- Aysor shabat’ e
Dnes máme čas. Այ--- մենք ----նակ-ո-նենք: Ա---- մ--- ժ------ ո------ Ա-ս-ր մ-ն- ժ-մ-ն-կ ո-ն-ն-: -------------------------- Այսօր մենք ժամանակ ունենք: 0
A--o- -en-’-zh--anak -n--k’ A---- m---- z------- u----- A-s-r m-n-’ z-a-a-a- u-e-k- --------------------------- Aysor menk’ zhamanak unenk’
Dnes uklidíme byt. Ա--օ- մե---բն-----ն- ե-----ք----: Ա---- մ--- բ-------- ե-- մ------- Ա-ս-ր մ-ն- բ-ա-ա-ա-ն ե-ք մ-ք-ո-մ- --------------------------------- Այսօր մենք բնակարանն ենք մաքրում: 0
A-----men---bnak---n--yen-----k--um A---- m---- b-------- y---- m------ A-s-r m-n-’ b-a-a-a-n y-n-’ m-k-r-m ----------------------------------- Aysor menk’ bnakarann yenk’ mak’rum
Já uklidím koupelnu. Ես -աքրո-մ ե-----ա-անը: Ե- մ------ ե- լ-------- Ե- մ-ք-ո-մ ե- լ-գ-ր-ն-: ----------------------- Ես մաքրում եմ լոգարանը: 0
Yes -a-’--m-y-- log--any Y-- m------ y-- l------- Y-s m-k-r-m y-m l-g-r-n- ------------------------ Yes mak’rum yem logarany
Můj manžel umyje auto. Ամ--ս-ն- -վ---եքեն------վ--ո--: Ա------- ա---------- է լ------- Ա-ո-ս-ն- ա-տ-մ-ք-ն-ն է լ-ա-ո-մ- ------------------------------- Ամուսինս ավտոմեքենան է լվանում: 0
Am--i----vt-m-k’-e-an-- l-anum A------ a------------ e l----- A-u-i-s a-t-m-k-y-n-n e l-a-u- ------------------------------ Amusins avtomek’yenan e lvanum
Děti umyjí kola. Եր---ն--ը -աք--ւ- ---հ--անի-ներ-: Ե-------- մ------ ե- հ----------- Ե-ե-ա-ե-ը մ-ք-ո-մ ե- հ-ծ-ն-վ-ե-ը- --------------------------------- Երեխաները մաքրում են հեծանիվները: 0
Y-r-k--n--- mak’rum--en-he-s--iv-ery Y---------- m------ y-- h----------- Y-r-k-a-e-y m-k-r-m y-n h-t-a-i-n-r- ------------------------------------ Yerekhanery mak’rum yen hetsanivnery
Babička zalije květiny. Տա---- ջր-ւ-------ի--ե--: Տ----- ջ---- է ծ--------- Տ-տ-կ- ջ-ո-մ է ծ-ղ-կ-ե-ը- ------------------------- Տատիկը ջրում է ծաղիկները: 0
Ta--ky jru- e-ts---i----y T----- j--- e t---------- T-t-k- j-u- e t-a-h-k-e-y ------------------------- Tatiky jrum e tsaghiknery
Děti si uklidí dětský pokoj. Երեխ-նե-ը----աքո----ն -անկակ-ն--ե-յ-կ-: Ե-------- հ------- ե- մ------- ս------- Ե-ե-ա-ե-ը հ-վ-ք-ւ- ե- մ-ն-ա-ա- ս-ն-ա-ը- --------------------------------------- Երեխաները հավաքում են մանկական սենյակը: 0
Y--e----e-----v----- --n -ank---- senyaky Y---------- h------- y-- m------- s------ Y-r-k-a-e-y h-v-k-u- y-n m-n-a-a- s-n-a-y ----------------------------------------- Yerekhanery havak’um yen mankakan senyaky
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Ա-ո-ս-նս-հ-վ-ք----է ի- գրա--ղ-ն-: Ա------- հ------- է ի- գ--------- Ա-ո-ս-ն- հ-վ-ք-ւ- է ի- գ-ա-ե-ա-ը- --------------------------------- Ամուսինս հավաքում է իր գրասեղանը: 0
Amu-ins h-vak-um ---r---a-eg-any A------ h------- e i- g--------- A-u-i-s h-v-k-u- e i- g-a-e-h-n- -------------------------------- Amusins havak’um e ir graseghany
Dám prádlo do pračky. Ե- -ն--մ-եմ----ու--ը լ-ա--ի ---ե-ա-ի---ջ: Ե- դ---- ե- հ------- լ----- մ------- մ--- Ե- դ-ո-մ ե- հ-գ-ւ-տ- լ-ա-ք- մ-ք-ն-յ- մ-ջ- ----------------------------------------- Ես դնում եմ հագուստը լվացքի մեքենայի մեջ: 0
Y-s -nu- y-m-ha-u--y-l--ts’k-i m-k’--na-i---j Y-- d--- y-- h------ l-------- m--------- m-- Y-s d-u- y-m h-g-s-y l-a-s-k-i m-k-y-n-y- m-j --------------------------------------------- Yes dnum yem hagusty lvats’k’i mek’yenayi mej
Pověsím prádlo. Ես--ախ-ւմ-եմ---ացքը: Ե- կ----- ե- լ------ Ե- կ-խ-ւ- ե- լ-ա-ք-: -------------------- Ես կախում եմ լվացքը: 0
Y-s -ak-um-y-- l-ats-k-y Y-- k----- y-- l-------- Y-s k-k-u- y-m l-a-s-k-y ------------------------ Yes kakhum yem lvats’k’y
Vyžehlím prádlo. Ես ----ւկու- -մ հագ-ւստը: Ե- ա-------- ե- հ-------- Ե- ա-դ-ւ-ո-մ ե- հ-գ-ւ-տ-: ------------------------- Ես արդուկում եմ հագուստը: 0
Y-s--rduk-m yem ----s-y Y-- a------ y-- h------ Y-s a-d-k-m y-m h-g-s-y ----------------------- Yes ardukum yem hagusty
Okna jsou špinavá. Լ-ւս-մ-ւտ---ը--եղտ-- են: Լ------------ կ----- ե-- Լ-ւ-ա-ո-տ-ե-ը կ-ղ-ո- ե-: ------------------------ Լուսամուտները կեղտոտ են: 0
L--a--tnery k--hto--yen L---------- k------ y-- L-s-m-t-e-y k-g-t-t y-n ----------------------- Lusamutnery keghtot yen
Podlaha je špinavá. Հ---կը--ե--ոտ -: Հ----- կ----- է- Հ-տ-կ- կ-ղ-ո- է- ---------------- Հատակը կեղտոտ է: 0
Hataky-keght---e H----- k------ e H-t-k- k-g-t-t e ---------------- Hataky keghtot e
Nádobí je špinavé. Ս-ասքը---ղտոտ--: Ս----- կ----- է- Ս-ա-ք- կ-ղ-ո- է- ---------------- Սպասքը կեղտոտ է: 0
Sp---------h-o--e S------ k------ e S-a-k-y k-g-t-t e ----------------- Spask’y keghtot e
Kdo umyje okna? Ո-- է-մ-քր-ւմ-լ-ւ-ամո-տները: Ո-- է մ------ լ------------- Ո-վ է մ-ք-ո-մ լ-ւ-ա-ո-տ-ե-ը- ---------------------------- Ո՞վ է մաքրում լուսամուտները: 0
V-՞v --ma-’r---lusamu-n-ry V--- e m------ l---------- V-՞- e m-k-r-m l-s-m-t-e-y -------------------------- VO՞v e mak’rum lusamutnery
Kdo vyluxuje? Ո------աք---մ փոշ--ծիչ-վ: Ո-- է մ------ փ---------- Ո-վ է մ-ք-ո-մ փ-շ-ծ-ի-ո-: ------------------------- Ո՞վ է մաքրում փոշեծծիչով: 0
V----- m---rum--’-os-----sich’ov V--- e m------ p---------------- V-՞- e m-k-r-m p-v-s-e-s-s-c-’-v -------------------------------- VO՞v e mak’rum p’voshetstsich’ov
Kdo umyje nádobí? Ո-վ-է-լ--ն-ւմ-ս-աս--: Ո-- է լ------ ս------ Ո-վ է լ-ա-ո-մ ս-ա-ք-: --------------------- Ո՞վ է լվանում սպասքը: 0
VO-v ---vanu---p--k’y V--- e l----- s------ V-՞- e l-a-u- s-a-k-y --------------------- VO՞v e lvanum spask’y

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .