Ա--------աթ է:
Ա---- շ---- է-
Ա-ս-ր շ-բ-թ է-
--------------
Այսօր շաբաթ է: 0 A-s-- --abat- eA---- s------ eA-s-r s-a-a-’ e---------------Aysor shabat’ e
Ամ--ս-ն- -վ---եքեն------վ--ո--:
Ա------- ա---------- է լ-------
Ա-ո-ս-ն- ա-տ-մ-ք-ն-ն է լ-ա-ո-մ-
-------------------------------
Ամուսինս ավտոմեքենան է լվանում: 0 Am--i----vt-m-k’-e-an-- l-anumA------ a------------ e l-----A-u-i-s a-t-m-k-y-n-n e l-a-u-------------------------------Amusins avtomek’yenan e lvanum
Տա---- ջր-ւ-------ի--ե--:
Տ----- ջ---- է ծ---------
Տ-տ-կ- ջ-ո-մ է ծ-ղ-կ-ե-ը-
-------------------------
Տատիկը ջրում է ծաղիկները: 0 Ta--ky jru- e-ts---i----yT----- j--- e t----------T-t-k- j-u- e t-a-h-k-e-y-------------------------Tatiky jrum e tsaghiknery
Ա-ո-ս-նս-հ-վ-ք----է ի- գրա--ղ-ն-:
Ա------- հ------- է ի- գ---------
Ա-ո-ս-ն- հ-վ-ք-ւ- է ի- գ-ա-ե-ա-ը-
---------------------------------
Ամուսինս հավաքում է իր գրասեղանը: 0 Amu-ins h-vak-um ---r---a-eg-anyA------ h------- e i- g---------A-u-i-s h-v-k-u- e i- g-a-e-h-n---------------------------------Amusins havak’um e ir graseghany
Ո-- է-մ-քր-ւմ-լ-ւ-ամո-տները:
Ո-- է մ------ լ-------------
Ո-վ է մ-ք-ո-մ լ-ւ-ա-ո-տ-ե-ը-
----------------------------
Ո՞վ է մաքրում լուսամուտները: 0 V-՞v --ma-’r---lusamu-n-ryV--- e m------ l----------V-՞- e m-k-r-m l-s-m-t-e-y--------------------------VO՞v e mak’rum lusamutnery
Ո------աք---մ փոշ--ծիչ-վ:
Ո-- է մ------ փ----------
Ո-վ է մ-ք-ո-մ փ-շ-ծ-ի-ո-:
-------------------------
Ո՞վ է մաքրում փոշեծծիչով: 0 V----- m---rum--’-os-----sich’ovV--- e m------ p----------------V-՞- e m-k-r-m p-v-s-e-s-s-c-’-v--------------------------------VO՞v e mak’rum p’voshetstsich’ov
Ո-վ-է-լ--ն-ւմ-ս-աս--:
Ո-- է լ------ ս------
Ո-վ է լ-ա-ո-մ ս-ա-ք-:
---------------------
Ո՞վ է լվանում սպասքը: 0 VO-v ---vanu---p--k’yV--- e l----- s------V-՞- e l-a-u- s-a-k-y---------------------VO՞v e lvanum spask’y
Cizí jazyky jsou stále důležitější.
To platí i v profesionálním životě.
Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje.
I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky.
Nejlépe již v mládí.
Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol.
Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější.
Začít s učením tak brzy, má své výhody.
Je to dáno vývojem našeho mozku.
Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky.
Neuronální sítě nám pomáhají při učení.
Později se nové struktury vytvářejí obtížněji.
Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř.
Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat.
Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe.
Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují.
Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje.
Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně.
Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné.
Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté.
Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům.
Děti se většinou učí cizí jazyky rády.
A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí.
Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu.
Ze znalosti jazyků potom profitují celý život.
Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky.
Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně.
Je jim jedno, jestli si pamatují
hello, ciao
nebo
néih hóu
.