Ա-----շա-ա- է:
Ա____ շ____ է_
Ա-ս-ր շ-բ-թ է-
--------------
Այսօր շաբաթ է: 0 Aysor-------’ eA____ s______ eA-s-r s-a-a-’ e---------------Aysor shabat’ e
Ա--ւ-ի---ավտո-ե----- - լ-անո--:
Ա_______ ա__________ է լ_______
Ա-ո-ս-ն- ա-տ-մ-ք-ն-ն է լ-ա-ո-մ-
-------------------------------
Ամուսինս ավտոմեքենան է լվանում: 0 A-u--n- -v--mek--en---e ----umA______ a____________ e l_____A-u-i-s a-t-m-k-y-n-n e l-a-u-------------------------------Amusins avtomek’yenan e lvanum
Տա--կ- ջր--- - -աղիկ-եր-:
Տ_____ ջ____ է ծ_________
Տ-տ-կ- ջ-ո-մ է ծ-ղ-կ-ե-ը-
-------------------------
Տատիկը ջրում է ծաղիկները: 0 T-t--y---um - -s---ik--ryT_____ j___ e t__________T-t-k- j-u- e t-a-h-k-e-y-------------------------Tatiky jrum e tsaghiknery
Ամ-ւ-ի-ս -ավ---ւ----ի- ---սեղ-նը:
Ա_______ հ_______ է ի_ գ_________
Ա-ո-ս-ն- հ-վ-ք-ւ- է ի- գ-ա-ե-ա-ը-
---------------------------------
Ամուսինս հավաքում է իր գրասեղանը: 0 A-u--n- -av-k’um----r---a--g-a-yA______ h_______ e i_ g_________A-u-i-s h-v-k-u- e i- g-a-e-h-n---------------------------------Amusins havak’um e ir graseghany
Ո-վ-է --ք--ւ- լու-ամո-տ-եր-:
Ո__ է մ______ լ_____________
Ո-վ է մ-ք-ո-մ լ-ւ-ա-ո-տ-ե-ը-
----------------------------
Ո՞վ է մաքրում լուսամուտները: 0 V----e--ak’--- lus-m--n--yV___ e m______ l__________V-՞- e m-k-r-m l-s-m-t-e-y--------------------------VO՞v e mak’rum lusamutnery
Ո-- - -աքր-ւմ-փո--ծ----վ:
Ո__ է մ______ փ__________
Ո-վ է մ-ք-ո-մ փ-շ-ծ-ի-ո-:
-------------------------
Ո՞վ է մաքրում փոշեծծիչով: 0 VO-- - -ak-r-- p’-os-ets--ic-’ovV___ e m______ p________________V-՞- e m-k-r-m p-v-s-e-s-s-c-’-v--------------------------------VO՞v e mak’rum p’voshetstsich’ov
Ո-վ է -վ---ւմ-ս-ա---:
Ո__ է լ______ ս______
Ո-վ է լ-ա-ո-մ ս-ա-ք-:
---------------------
Ո՞վ է լվանում սպասքը: 0 V-՞- - lv--um ----k’yV___ e l_____ s______V-՞- e l-a-u- s-a-k-y---------------------VO՞v e lvanum spask’y
Cizí jazyky jsou stále důležitější.
To platí i v profesionálním životě.
Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje.
I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky.
Nejlépe již v mládí.
Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol.
Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější.
Začít s učením tak brzy, má své výhody.
Je to dáno vývojem našeho mozku.
Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky.
Neuronální sítě nám pomáhají při učení.
Později se nové struktury vytvářejí obtížněji.
Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř.
Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat.
Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe.
Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují.
Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje.
Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně.
Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné.
Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté.
Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům.
Děti se většinou učí cizí jazyky rády.
A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí.
Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu.
Ze znalosti jazyků potom profitují celý život.
Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky.
Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně.
Je jim jedno, jestli si pamatují
hello, ciao
nebo
néih hóu
.