Konverzační příručka

cs Spojky 4   »   lt Jungtukai 4

97 [devadesát sedm]

Spojky 4

Spojky 4

97 [devyniasdešimt septyni]

Jungtukai 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Usnul, ačkoli televizor hrál. Jis už---o---ors -e-----or--s------įj--g-as. J-- u------ n--- t----------- b--- į-------- J-s u-m-g-, n-r- t-l-v-z-r-u- b-v- į-u-g-a-. -------------------------------------------- Jis užmigo, nors televizorius buvo įjungtas. 0
Zůstal ještě, ačkoli bylo už pozdě. J-s-da- --s----o--n--- j-u-bu---v-lu. J-- d-- p-------- n--- j-- b--- v---- J-s d-r p-s-l-k-, n-r- j-u b-v- v-l-. ------------------------------------- Jis dar pasiliko, nors jau buvo vėlu. 0
Nepřišel, ačkoli jsme byli domluveni. J-- -eatėj-, no---me--b-v--- s-s-ta-ę. J-- n------- n--- m-- b----- s-------- J-s n-a-ė-o- n-r- m-s b-v-m- s-s-t-r-. -------------------------------------- Jis neatėjo, nors mes buvome susitarę. 0
Televizor byl zapnutý. Přesto usnul. T----izo-i-- bu-- į-un-tas, --ž-ū-i-t-- --pai-a-t--- jis-u---go. T----------- b--- į-------- n-------- / n-------- t- j-- u------ T-l-v-z-r-u- b-v- į-u-g-a-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s u-m-g-. ---------------------------------------------------------------- Televizorius buvo įjungtas, nežiūrint / nepaisant to jis užmigo. 0
Bylo už pozdě. Přesto ještě zůstal. Jau ---- -ėl---n--i-ri-- /-nepais--- to -is dar--a-i--ko. J-- b--- v---- n-------- / n-------- t- j-- d-- p-------- J-u b-v- v-l-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s d-r p-s-l-k-. --------------------------------------------------------- Jau buvo vėlu, nežiūrint / nepaisant to jis dar pasiliko. 0
Domluvili jsme se. Přesto nepřišel. (-es- b---me su-it-rę---e----i-- - ---a-sa-t -o jis ne-tėjo. (---- b----- s-------- n-------- / n-------- t- j-- n------- (-e-) b-v-m- s-s-t-r-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s n-a-ė-o- ------------------------------------------------------------ (Mes) buvome susitarę, nežiūrint / nepaisant to jis neatėjo. 0
Ačkoli nemá řidičský průkaz, řídí auto. N-r----s---t-r- va--u----o -ažy-ėj--o---a-ru-j- -u-omo-i--. N--- j-- n----- v--------- p---------- v------- a---------- N-r- j-s n-t-r- v-i-u-t-j- p-ž-m-j-m-, v-i-u-j- a-t-m-b-l-. ----------------------------------------------------------- Nors jis neturi vairuotojo pažymėjimo, vairuoja automobilį. 0
Ačkoli je náledí, jede rychle. Nor- ga--ė -r---lid-, j---v-ž--o----r--ta-. N--- g---- y-- s----- j-- v------- g------- N-r- g-t-ė y-a s-i-i- j-s v-ž-u-j- g-e-t-i- ------------------------------------------- Nors gatvė yra slidi, jis važiuoja greitai. 0
Ačkoli je opilý, jede na kole. N--- j---yr--g-rt-s- v-ži-o-a-dvi-a-iu. N--- j-- y-- g------ v------- d-------- N-r- j-s y-a g-r-a-, v-ž-u-j- d-i-a-i-. --------------------------------------- Nors jis yra girtas, važiuoja dviračiu. 0
Nemá řidičský průkaz. Přesto jezdí autem. Ji--netur--va--uo-o-o-pažymėji--,---ž-ū--nt-/-n--ais-----o-j-- --ir---- a--om---l-. J-- n----- v--------- p---------- n-------- / n-------- t- j-- v------- a---------- J-s n-t-r- v-i-u-t-j- p-ž-m-j-m-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s v-i-u-j- a-t-m-b-l-. ----------------------------------------------------------------------------------- Jis neturi vairuotojo pažymėjimo, nežiūrint / nepaisant to jis vairuoja automobilį. 0
Je náledí. Přesto jede rychle. Gatv----r-)----d-- -ežiūrin--/ -e---sant -o--i- --ž---ja gr-ita-. G---- (---- s----- n-------- / n-------- t- j-- v------- g------- G-t-ė (-r-) s-i-i- n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s v-ž-u-j- g-e-t-i- ----------------------------------------------------------------- Gatvė (yra) slidi, nežiūrint / nepaisant to jis važiuoja greitai. 0
Je opilý. Přesto jede na kole. Ji--(-r-)----t-s,----iūri-t-- --pa----t t- jis -ažiu--a d-irač-u. J-- (---- g------ n-------- / n-------- t- j-- v------- d-------- J-s (-r-) g-r-a-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j-s v-ž-u-j- d-i-a-i-. ----------------------------------------------------------------- Jis (yra) girtas, nežiūrint / nepaisant to jis važiuoja dviračiu. 0
Nemůže najít žádné místo, ačkoli vystudovala. Ji-n--a-da--arb-, no---t-r- d------. J- n------ d----- n--- t--- d------- J- n-r-n-a d-r-o- n-r- t-r- d-p-o-ą- ------------------------------------ Ji neranda darbo, nors turi diplomą. 0
Nejde k lékaři, ačkoli má bolesti. J-----n- p---gyd-t-ją,--ors---i-ska---. J- n---- p-- g-------- n--- j-- s------ J- n-i-a p-s g-d-t-j-, n-r- j-i s-a-d-. --------------------------------------- Ji neina pas gydytoją, nors jai skauda. 0
Kupuje auto, ačkoli nemá žádné peníze. J----r-a -u--m-bil-,-nors ne---i----i-ų. J- p---- a---------- n--- n----- p------ J- p-r-a a-t-m-b-l-, n-r- n-t-r- p-n-g-. ---------------------------------------- Ji perka automobilį, nors neturi pinigų. 0
Vystudovala. Přesto nemůže najít žádné místo. J--t-ri---p-o-ą----ž----nt / -e-ai--nt--o ji--e---d--dar-o. J- t--- d------- n-------- / n-------- t- j- n------ d----- J- t-r- d-p-o-ą- n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j- n-r-n-a d-r-o- ----------------------------------------------------------- Ji turi diplomą, nežiūrint / nepaisant to ji neranda darbo. 0
Má bolesti. Přesto nejde k lékaři. J-i---a--a,-než---int-/ ne-a-sa-t--o--- ---na pa- ----t---. J-- s------ n-------- / n-------- t- j- n---- p-- g-------- J-i s-a-d-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j- n-i-a p-s g-d-t-j-. ----------------------------------------------------------- Jai skauda, nežiūrint / nepaisant to ji neina pas gydytoją. 0
Nemá peníze. Přesto kupuje auto. Ji-n-tu-i pin-gų, ---iūri-t-/-ne-a--ant -- -i -er----utom--i--. J- n----- p------ n-------- / n-------- t- j- p---- a---------- J- n-t-r- p-n-g-, n-ž-ū-i-t / n-p-i-a-t t- j- p-r-a a-t-m-b-l-. --------------------------------------------------------------- Ji neturi pinigų, nežiūrint / nepaisant to ji perka automobilį. 0

Mladí lidé se učí jinak než staří

Děti se učí jazyk relativně rychle. Dospělým to většinou trvá déle. Děti se ale neučí lépe než dospělí. Učí se jenom jinak. Mozek toho při učení jazyků musí zvládnout hodně. Musí se naučit více věcí najednou. Když se člověk učí jazyk, nestačí o něm pouze přemýšlet. Musí se také naučit, jak nová slova vyslovovat. Orgány řeči se proto musí naučit nové pohyby. Mozek se také musí naučit reagovat na nové situace. Komunikovat v cizím jazyce je výzva. Dospělí se ale učí jazyky jinak v každém období svého života. Ve 20 nebo 30 letech věku jsou stále lidé zvyklí se učit. Škola či studia nejsou ještě tak vzdálená. Mozek je proto dobře trénovaný. Může se tak naučit cizí jazyky na velmi dobré úrovni. Lidé mezi 40 a 50 lety věku se toho už naučili hodně. Jejich mozek těží ze svých zkušeností. Umí dobře zkombinovat nový obsah se staršími vědomostmi. V tomto věku se lidé učí nejlépe věci, které už jsou jim povědomé. To jsou například jazyky podobné těm, které se naučili již dříve. V 60 nebo 70 letech věku mají lidé zpravidla hodně času. Mohou často procvičovat. To je u jazyků obzvlášť důležité. Starší lidé se mohou například zvláště dobře naučit cizí písmo. Člověk se může úspěšně učit v každém věku. Mozek může vytvářet nové nervové buňky i po skončení puberty. A dělá to rád…