Konverzační příručka

cs Části těla   »   hy մարմնի մասեր

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [հիսունութ]

58 [hisunut’]

մարմնի մասեր

marmni maser

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Ես ---մ--դ-ե- -կ-----: Ե_ մ_ մ___ ե_ ն_______ Ե- մ- մ-ր- ե- ն-ա-ո-մ- ---------------------- Ես մի մարդ եմ նկարում: 0
Y-- -i ma-- --m-n-arum Y__ m_ m___ y__ n_____ Y-s m- m-r- y-m n-a-u- ---------------------- Yes mi mard yem nkarum
Nejdříve hlavu. Սկզբ--մ-գլ-ւխ-: Ս______ գ______ Ս-զ-ո-մ գ-ո-խ-: --------------- Սկզբում գլուխը: 0
S---u- -----y S_____ g_____ S-z-u- g-u-h- ------------- Skzbum glukhy
Ten muž má na sobě klobouk. Ա-դ ----ը --խ--կ է-դր-լ: Ա__ մ____ գ_____ է դ____ Ա-դ մ-ր-ը գ-խ-ր- է դ-ե-: ------------------------ Այդ մարդը գլխարկ է դրել: 0
A----ard- g-kh------drel A__ m____ g______ e d___ A-d m-r-y g-k-a-k e d-e- ------------------------ Ayd mardy glkhark e drel
Jeho vlasy nejsou vidět. Մ----ը --ն-երևո-մ: Մ_____ չ__ ե______ Մ-զ-ր- չ-ն ե-և-ւ-: ------------------ Մազերը չեն երևում: 0
Maze-- c-’--- y-rev-m M_____ c_____ y______ M-z-r- c-’-e- y-r-v-m --------------------- Mazery ch’yen yerevum
Ani jeho uši nejsou vidět. Ա----նե-- ----նպե--չեն -րև---: Ա________ ն_______ չ__ ե______ Ա-ա-ջ-ե-ը ն-ւ-ն-ե- չ-ն ե-և-ւ-: ------------------------------ Ականջները նույնպես չեն երևում: 0
A---j-er- nu-npes--h--------e-um A________ n______ c_____ y______ A-a-j-e-y n-y-p-s c-’-e- y-r-v-m -------------------------------- Akanjnery nuynpes ch’yen yerevum
Ani jeho záda nejsou vidět. Մ-ջ---ն-ւ-ն-ես--ի----ում: Մ____ ն_______ չ_ ե______ Մ-ջ-ը ն-ւ-ն-ե- չ- ե-և-ւ-: ------------------------- Մեջքը նույնպես չի երևում: 0
Me-k’- nu--pes -h’i ---e-um M_____ n______ c___ y______ M-j-’- n-y-p-s c-’- y-r-v-m --------------------------- Mejk’y nuynpes ch’i yerevum
Nakreslím mu oči a ústa. Ես ն-արու--ե--աչքերը և-----ն-: Ե_ ն______ ե_ ա_____ և բ______ Ե- ն-ա-ո-մ ե- ա-ք-ր- և բ-ր-ն-: ------------------------------ Ես նկարում եմ աչքերը և բերանը: 0
Y---nk-ru- y-m-ach-k-y--y y-v-b--any Y__ n_____ y__ a_________ y__ b_____ Y-s n-a-u- y-m a-h-k-y-r- y-v b-r-n- ------------------------------------ Yes nkarum yem ach’k’yery yev berany
Ten muž tančí a směje se. Մ---ը -ա--ւմ --- ---աղում: Մ____ պ_____ է և ծ________ Մ-ր-ը պ-ր-ւ- է և ծ-ծ-ղ-ւ-: -------------------------- Մարդը պարում է և ծիծաղում: 0
M--d- p-----e yev -s-t--ghum M____ p____ e y__ t_________ M-r-y p-r-m e y-v t-i-s-g-u- ---------------------------- Mardy parum e yev tsitsaghum
Ten muž má dlouhý nos. Մա-----ր-ար-ք-- ու--: Մ____ ե____ ք__ ո____ Մ-ր-ը ե-կ-ր ք-թ ո-ն-: --------------------- Մարդը երկար քիթ ունի: 0
Ma--y -er-ar----t’-u-i M____ y_____ k____ u__ M-r-y y-r-a- k-i-’ u-i ---------------------- Mardy yerkar k’it’ uni
V rukou drží hůl. Նրա -եռքի-------յտ---: Ն__ ձ_____ մ_ փ___ կ__ Ն-ա ձ-ռ-ի- մ- փ-յ- կ-: ---------------------- Նրա ձեռքին մի փայտ կա: 0
Nr- ---r-k’in-m--p---t-ka N__ d________ m_ p____ k_ N-a d-e-r-’-n m- p-a-t k- ------------------------- Nra dzerrk’in mi p’ayt ka
Kolem krku má také šálu. Նր- ---ա---ին մի --րֆ-----թա---: Ն__ պ________ մ_ շ___ է փ_______ Ն-ա պ-ր-ն-ց-ն մ- շ-ր- է փ-թ-թ-ծ- -------------------------------- Նրա պարանոցին մի շարֆ է փաթաթած: 0
Nra --r---ts’-n -- -har- - -’at’--’--s N__ p__________ m_ s____ e p__________ N-a p-r-n-t-’-n m- s-a-f e p-a-’-t-a-s -------------------------------------- Nra paranots’in mi sharf e p’at’at’ats
Je zima a je chladno. Ձմ-ռ է-և -ո-րտ: Ձ___ է և ց_____ Ձ-ե- է և ց-ւ-տ- --------------- Ձմեռ է և ցուրտ: 0
Dzm--r e---v -s-urt D_____ e y__ t_____ D-m-r- e y-v t-’-r- ------------------- Dzmerr e yev ts’urt
Jeho paže jsou silné. Ձ--քե-------կ-զ----: Ձ______ ա_______ ե__ Ձ-ռ-ե-ը ա-ր-կ-զ- ե-: -------------------- Ձեռքերը ամրակազմ են: 0
Dzerr---ery -m-ak-zm --n D__________ a_______ y__ D-e-r-’-e-y a-r-k-z- y-n ------------------------ Dzerrk’yery amrakazm yen
I jeho nohy jsou silné. Ո--եր- նույ-պես---րա-ա-- --: Ո_____ ն_______ ա_______ ե__ Ո-ք-ր- ն-ւ-ն-ե- ա-ր-կ-զ- ե-: ---------------------------- Ոտքերը նույնպես ամրակազմ են: 0
V-----er- --yn-es--mraka-m y-n V________ n______ a_______ y__ V-t-’-e-y n-y-p-s a-r-k-z- y-n ------------------------------ Votk’yery nuynpes amrakazm yen
Ten muž je ze sněhu. Մա-դը-ձյո-ն-ց - պա-ր--տ--ծ: Մ____ ձ______ է պ__________ Մ-ր-ը ձ-ո-ն-ց է պ-տ-ա-տ-ա-: --------------------------- Մարդը ձյունից է պատրաստված: 0
Ma--y d----i-s- e-p-trastv--s M____ d________ e p__________ M-r-y d-y-n-t-’ e p-t-a-t-a-s ----------------------------- Mardy dzyunits’ e patrastvats
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Ն--վ--տի- ---ե-ա-կ-ւ-չ----ում: Ն_ վ_____ և վ_______ չ_ կ_____ Ն- վ-ր-ի- և վ-ր-ր-ո- չ- կ-ո-մ- ------------------------------ Նա վարտիք և վերարկու չի կրում: 0
N--varti-’---v -era--u--h’- --um N_ v______ y__ v______ c___ k___ N- v-r-i-’ y-v v-r-r-u c-’- k-u- -------------------------------- Na vartik’ yev verarku ch’i krum
Ale nemrzne. Բ-----արդը -- մ-ս--մ: Բ___ մ____ չ_ մ______ Բ-յ- մ-ր-ը չ- մ-ս-ւ-: --------------------- Բայց մարդը չի մրսում: 0
B-yt-’ m-r-- c--i-mr--m B_____ m____ c___ m____ B-y-s- m-r-y c-’- m-s-m ----------------------- Bayts’ mardy ch’i mrsum
Je to sněhulák. Ն---նեմ--դ -: Ն_ ձ______ է_ Ն- ձ-ե-ա-դ է- ------------- Նա ձնեմարդ է: 0
N--dz-emard-e N_ d_______ e N- d-n-m-r- e ------------- Na dznemard e

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...