Konverzační příručka

cs zdůvodnění 2   »   hy ինչ որ բան հիմնավորել 2

76 [sedmdesát šest]

zdůvodnění 2

zdůvodnění 2

76 [յոթանասունվեց]

76 [yot’anasunvets’]

ինչ որ բան հիմնավորել 2

inch’ vor ban himnavorel 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Proč jsi nepřišel? Ին--ւ- -ե---եկ-լ: Ի_____ չ___ ե____ Ի-չ-ւ- չ-ի- ե-ե-: ----------------- Ինչու՞ չեիր եկել: 0
In-h-u՞ --’ye-r ----l I______ c______ y____ I-c-’-՞ c-’-e-r y-k-l --------------------- Inch’u՞ ch’yeir yekel
Byl jsem nemocný. Ես--ի-ա-- է-: Ե_ հ_____ է__ Ե- հ-վ-ն- է-: ------------- Ես հիվանդ էի: 0
Y-- h-va----i Y__ h_____ e_ Y-s h-v-n- e- ------------- Yes hivand ei
Nepřišel jsem, protože jsem byl nemocný. Ե- չեի--կե-, ո-ով-ե-- -- հիվ-ն---ի: Ե_ չ__ ե____ ո_______ ե_ հ_____ է__ Ե- չ-ի ե-ե-, ո-ո-հ-տ- ե- հ-վ-ն- է-: ----------------------------------- Ես չեի եկել, որովհետև ես հիվանդ էի: 0
Yes ch’ye--y-ke-,-vo--v-et----e---i-an---i Y__ c_____ y_____ v_________ y__ h_____ e_ Y-s c-’-e- y-k-l- v-r-v-e-e- y-s h-v-n- e- ------------------------------------------ Yes ch’yei yekel, vorovhetev yes hivand ei
Proč nepřišla? Ինչո-----ր--ա--կե-: Ի_____ չ__ ն_ ե____ Ի-չ-ւ- չ-ր ն- ե-ե-: ------------------- Ինչու՞ չէր նա եկել: 0
In-h--՞-ch’----- y--el I______ c____ n_ y____ I-c-’-՞ c-’-r n- y-k-l ---------------------- Inch’u՞ ch’er na yekel
Byla unavená. Նա--ոգ-ած -ր: Ն_ հ_____ է__ Ն- հ-գ-ա- է-: ------------- Նա հոգնած էր: 0
Na--o-nat---r N_ h______ e_ N- h-g-a-s e- ------------- Na hognats er
Nepřišla, protože byla unavená. Նա-չէր------ --ո--ե-- նա հ-գ-ած-էր: Ն_ չ__ ե____ ո_______ ն_ հ_____ է__ Ն- չ-ր ե-ե-, ո-ո-հ-տ- ն- հ-գ-ա- է-: ----------------------------------- Նա չէր եկել, որովհետև նա հոգնած էր: 0
Na ---er yeke-------vhet-- na -o-------r N_ c____ y_____ v_________ n_ h______ e_ N- c-’-r y-k-l- v-r-v-e-e- n- h-g-a-s e- ---------------------------------------- Na ch’er yekel, vorovhetev na hognats er
Proč nepřišel? Ինչ--՞---- -----ե-: Ի_____ չ__ ն_ ե____ Ի-չ-ւ- չ-ր ն- ե-ե-: ------------------- Ինչու՞ չէր նա եկել: 0
Inch’-՞-c-’e- na -ekel I______ c____ n_ y____ I-c-’-՞ c-’-r n- y-k-l ---------------------- Inch’u՞ ch’er na yekel
Nechtělo se mu. Ն- հաճո-----ո---ր: Ն_ հ______ չ______ Ն- հ-ճ-ւ-ք չ-ւ-ե-: ------------------ Նա հաճույք չուներ: 0
N- h--h-y-’ c-’u--r N_ h_______ c______ N- h-c-u-k- c-’-n-r ------------------- Na hachuyk’ ch’uner
Nepřišel, protože se mu nechtělo. Ն- ----եկ--, --ո---ետև նա --ճո--ք--ո--եր: Ն_ չ__ ե____ ո________ ն_ հ______ չ______ Ն- չ-ր ե-ե-, ո-ո-ե-ե-և ն- հ-ճ-ւ-ք չ-ւ-ե-: ----------------------------------------- Նա չէր եկել, որովեհետև նա հաճույք չուներ: 0
Na -h’---y--e-, -or-v--e-ev -- h--hu-k’ --’-ner N_ c____ y_____ v__________ n_ h_______ c______ N- c-’-r y-k-l- v-r-v-h-t-v n- h-c-u-k- c-’-n-r ----------------------------------------------- Na ch’er yekel, vorovehetev na hachuyk’ ch’uner
Proč jste nepřišli? Ի--ու՞ չեիք--կե-: Ի_____ չ___ ե____ Ի-չ-ւ- չ-ի- ե-ե-: ----------------- Ինչու՞ չեիք եկել: 0
I-ch-u- --’-e-k’ ---el I______ c_______ y____ I-c-’-՞ c-’-e-k- y-k-l ---------------------- Inch’u՞ ch’yeik’ yekel
Máme rozbité auto. Մեր--եք-ն---փ--ցե--է-: Մ__ մ______ փ_____ է__ Մ-ր մ-ք-ն-ն փ-ա-ե- է-: ---------------------- Մեր մեքենան փչացել էր: 0
Me- m--’y-nan-p-c-’ats---- er M__ m________ p___________ e_ M-r m-k-y-n-n p-c-’-t-’-e- e- ----------------------------- Mer mek’yenan p’ch’ats’yel er
Nepřišli jsme, protože máme rozbité auto. Մ-նք չէին- եկ-լ- ո-ո--ե-և մեր--եքեն-ն --աց-----: Մ___ չ____ ե____ ո_______ մ__ մ______ փ_____ է__ Մ-ն- չ-ի-ք ե-ե-, ո-ո-հ-տ- մ-ր մ-ք-ն-ն փ-ա-ե- է-: ------------------------------------------------ Մենք չէինք եկել, որովհետև մեր մեքենան փչացել էր: 0
M-nk’--h-ein-’ y----- v--o-he--v-m-r me-’-enan--’-h--t------er M____ c_______ y_____ v_________ m__ m________ p___________ e_ M-n-’ c-’-i-k- y-k-l- v-r-v-e-e- m-r m-k-y-n-n p-c-’-t-’-e- e- -------------------------------------------------------------- Menk’ ch’eink’ yekel, vorovhetev mer mek’yenan p’ch’ats’yel er
Proč ti lidé nepřišli? Ի---ւ՞ չ--ն--ա--ի--եկ--: Ի_____ չ___ մ_____ ե____ Ի-չ-ւ- չ-ի- մ-ր-ի- ե-ե-: ------------------------ Ինչու՞ չէին մարդիկ եկել: 0
I-----՞ ---ei- mar--k --k-l I______ c_____ m_____ y____ I-c-’-՞ c-’-i- m-r-i- y-k-l --------------------------- Inch’u՞ ch’ein mardik yekel
Ujel jim vlak. Նրանք գն-ց--ց է-- -ւ----լ: Ն____ գ______ է__ ո_______ Ն-ա-ք գ-ա-ք-ց է-ն ո-շ-ց-լ- -------------------------- Նրանք գնացքից էին ուշացել: 0
N--n-’-gnats’k-i-s’ ei--us---s’--l N_____ g___________ e__ u_________ N-a-k- g-a-s-k-i-s- e-n u-h-t-’-e- ---------------------------------- Nrank’ gnats’k’its’ ein ushats’yel
Nepřišli, protože jim ujel vlak. Նրանք-չ-ի- ե---, ---վ-ե---գնացք-- էին--ւշաց--: Ն____ չ___ ե____ ո_______ գ______ է__ ո_______ Ն-ա-ք չ-ի- ե-ե-, ո-ո-հ-տ- գ-ա-ք-ց է-ն ո-շ-ց-լ- ---------------------------------------------- Նրանք չէին եկել, որովհետև գնացքից էին ուշացել: 0
N-a--’ -h---n-y-k--,----ovh--ev----t-’-’-ts--ein us-a-s--el N_____ c_____ y_____ v_________ g___________ e__ u_________ N-a-k- c-’-i- y-k-l- v-r-v-e-e- g-a-s-k-i-s- e-n u-h-t-’-e- ----------------------------------------------------------- Nrank’ ch’ein yekel, vorovhetev gnats’k’its’ ein ushats’yel
Proč jsi nepřišel? Ի----՞ չէ-- -կ--: Ի_____ չ___ ե____ Ի-չ-ւ- չ-ի- ե-ե-: ----------------- Ինչու՞ չէիր եկել: 0
I--h’-՞ ----ir -ek-l I______ c_____ y____ I-c-’-՞ c-’-i- y-k-l -------------------- Inch’u՞ ch’eir yekel
Nesměl jsem. Ի-- չ-ր --ր---: Ի__ չ__ կ______ Ի-ձ չ-ր կ-ր-լ-: --------------- Ինձ չէր կարելի: 0
I--- ch-e- kare-i I___ c____ k_____ I-d- c-’-r k-r-l- ----------------- Indz ch’er kareli
Nepřišel jsem, protože jsem nesměl. Ե---է------, որո----և -----էր-կ-ր-լի: Ե_ չ__ ե____ ո_______ ի__ չ__ կ______ Ե- չ-ի ե-ե-, ո-ո-հ-տ- ի-ձ չ-ր կ-ր-լ-: ------------------------------------- Ես չէի եկել, որովհետև ինձ չէր կարելի: 0
Ye- ch’----ekel, --r--he-ev -ndz-ch’-r kare-i Y__ c____ y_____ v_________ i___ c____ k_____ Y-s c-’-i y-k-l- v-r-v-e-e- i-d- c-’-r k-r-l- --------------------------------------------- Yes ch’ei yekel, vorovhetev indz ch’er kareli

Americké domorodé jazyky

V Americe se mluví mnoha různými jazyky. Angličtina je hlavním jazykem v Severní Americe. V Jižní Americe dominuje španělština a portugalština. Všechny tyto jazyky přišly do Ameriky z Evropy. Před začátkem kolonizace se tam mluvilo jinými jazyky. Těmto jazykům říkáme domorodé jazyky Ameriky. Dodnes nebyly v podstatě prozkoumány. Různorodost těchto jazyků je značná. Odhaduje se, že v Severní Americe je asi 60 jazykových rodin. V Jižní Americe jich může být až 150. Navíc je tam mnoho izolovaných jazyků. Všechny tyto jazyky jsou velmi odlišné. Vykazují pouze několik společných znaků. Je tedy obtížné takové jazyky zařadit. Důvod jejich rozdílnosti lze vyčíst v dějinách Ameriky. Amerika byla osídlena v několika etapách. První lidé přišli do Ameriky před více než 10 000 lety. Každé obyvatelstvo si na kontinent přineslo i svůj jazyk. Domorodé jazyky jsou však nejvíce podobné těm asijským. Pravěké jazyky po celé Americe nejsou ve stejném stavu. Mnoho domorodých jazyků se stále používá v Jižní Americe. Jazyky jako Guarani nebo Quechua mají milióny aktivních mluvčích. Oproti tomu mnoho jazyků v Severní Americe téměř vymřelo. Kultura původních obyvatel Severní Ameriky byla dlouho potlačována. Vytratily se tak i jejich jazyky. V posledních desetiletích však zájem o ně vzrostl. Existuje mnoho programů, které se snaží tyto jazyky rozvíjet a chránit. Nakonec tedy mohou mít i budoucnost…