Konverzační příručka

cs Osoby   »   hy People

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [մեկ]

1 [mek]

People

[andzer (andzink’)]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
já ե- ե- ե- -- ես 0
y-s y-- y-s --- yes
já a ty ե--- --ւ ե- և դ-- ե- և դ-ւ -------- ես և դու 0
yes--ev -u y-- y-- d- y-s y-v d- ---------- yes yev du
my oba / my obě Մենք --կ--սս Մ--- ե------ Մ-ն- ե-կ-ւ-ս ------------ Մենք երկուսս 0
M-n----e-ku-s M---- y------ M-n-’ y-r-u-s ------------- Menk’ yerkuss
on ն- ն- ն- -- նա 0
n- n- n- -- na
on a ona ն- և-նա ն- և ն- ն- և ն- ------- նա և նա 0
n- y----a n- y-- n- n- y-v n- --------- na yev na
oni oba / ony obě ն-ա-ք-ե----սը ն---- ե------ ն-ա-ք ե-կ-ւ-ը ------------- նրանք երկուսը 0
n--n----er--sy n----- y------ n-a-k- y-r-u-y -------------- nrank’ yerkusy
muž տ-ամա-դ տ------ տ-ա-ա-դ ------- տղամարդ 0
tgh-mard t------- t-h-m-r- -------- tghamard
žena կ-ն կ-- կ-ն --- կին 0
kin k-- k-n --- kin
dítě երե-ա ե---- ե-ե-ա ----- երեխա 0
y-re--a y------ y-r-k-a ------- yerekha
rodina մ- -նտա-իք մ- ը------ մ- ը-տ-ն-ք ---------- մի ընտանիք 0
mi --tani-’ m- y------- m- y-t-n-k- ----------- mi yntanik’
moje rodina ի--ընտ--ի-ը ի- ը------- ի- ը-տ-ն-ք- ----------- իմ ընտանիքը 0
im ---an-k-y i- y-------- i- y-t-n-k-y ------------ im yntanik’y
Moje rodina je tady. Ի- ը-տան-քը-այստ-- է: Ի- ը------- ա----- է- Ի- ը-տ-ն-ք- ա-ս-ե- է- --------------------- Իմ ընտանիքը այստեղ է: 0
Im yn-anik’y a-steg--e I- y-------- a------ e I- y-t-n-k-y a-s-e-h e ---------------------- Im yntanik’y aystegh e
Jsem tady. Ե- --ս--- -մ: Ե- ա----- ե-- Ե- ա-ս-ե- ե-: ------------- Ես այստեղ եմ: 0
Y-s --st--h yem Y-- a------ y-- Y-s a-s-e-h y-m --------------- Yes aystegh yem
Jsi tady. Դ-------ե---ս: Դ-- ա----- ե-- Դ-ւ ա-ս-ե- ե-: -------------- Դու այստեղ ես: 0
D----ste-- --s D- a------ y-- D- a-s-e-h y-s -------------- Du aystegh yes
On je tady a ona je tady. Ն- ա--տ---- և նա էլ-է--յս--ղ: Ն- ա----- է և ն- է- է ա------ Ն- ա-ս-ե- է և ն- է- է ա-ս-ե-: ----------------------------- Նա այստեղ է և նա էլ է այստեղ: 0
Na--yste-h --ye--n--el ------e-h N- a------ e y-- n- e- e a------ N- a-s-e-h e y-v n- e- e a-s-e-h -------------------------------- Na aystegh e yev na el e aystegh
Jsme tady. Մենք ա-ստեղ--ն-: Մ--- ա----- ե--- Մ-ն- ա-ս-ե- ե-ք- ---------------- Մենք այստեղ ենք: 0
M-n-’ a-ste---yen-’ M---- a------ y---- M-n-’ a-s-e-h y-n-’ ------------------- Menk’ aystegh yenk’
Jste tady. Դուք--յս-եղ -ք: Դ--- ա----- ե-- Դ-ւ- ա-ս-ե- ե-: --------------- Դուք այստեղ եք: 0
D-k’-ayste-- --k’ D--- a------ y--- D-k- a-s-e-h y-k- ----------------- Duk’ aystegh yek’
Všichni jsou tady. Ն-ա-- բո---ը--յ-տ-ղ են: Ն---- բ----- ա----- ե-- Ն-ա-ք բ-լ-ր- ա-ս-ե- ե-: ----------------------- Նրանք բոլորը այստեղ են: 0
Nr-n-’ -ol---------gh---n N----- b----- a------ y-- N-a-k- b-l-r- a-s-e-h y-n ------------------------- Nrank’ bolory aystegh yen

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!