Konverzační příručka

cs Sport   »   hy Sports

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [քառասունինը]

49 [k’arrasuniny]

Sports

[sport]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Sportuješ? Ս--ր-----բ-ղ-ո-՞մ---: Ս------ զ-------- ե-- Ս-ո-տ-վ զ-ա-վ-ւ-մ ե-: --------------------- Սպորտով զբաղվու՞մ ես: 0
Sp--t-- zba-h-u-m-y-s S------ z-------- y-- S-o-t-v z-a-h-u-m y-s --------------------- Sportov zbaghvu՞m yes
Ano, potřebuji pohyb. Այո,---- -ա-ժվ---- --տ-: Ա--- ի-- շ------ է պ---- Ա-ո- ի-ձ շ-ր-վ-լ է պ-տ-: ------------------------ Այո, ինձ շարժվել է պետք: 0
Ay-----d- ---rzh-e- ----t-’ A--- i--- s-------- e p---- A-o- i-d- s-a-z-v-l e p-t-’ --------------------------- Ayo, indz sharzhvel e petk’
Jsem členem sportovního klubu. Ե----ու--ե-----ր-ի -կ-ւմ-: Ե- գ---- ե- ս----- ա------ Ե- գ-ո-մ ե- ս-ո-տ- ա-ո-մ-: -------------------------- Ես գնում եմ սպորտի ակումբ: 0
Ye--gn-m y-m-sp-rti ---mb Y-- g--- y-- s----- a---- Y-s g-u- y-m s-o-t- a-u-b ------------------------- Yes gnum yem sporti akumb
Hrajeme fotbal. Մեն- -ո----- ե-ք -աղ-ւմ: Մ--- ֆ------ ե-- խ------ Մ-ն- ֆ-ւ-բ-լ ե-ք խ-ղ-ւ-: ------------------------ Մենք ֆուտբոլ ենք խաղում: 0
M--k- -utb-- y-nk’ --ag-um M---- f----- y---- k------ M-n-’ f-t-o- y-n-’ k-a-h-m -------------------------- Menk’ futbol yenk’ khaghum
Někdy plaveme. Մե--մեկ-լ-ղ-ւմ -ն-: Մ-- մ-- լ----- ե--- Մ-կ մ-կ լ-ղ-ւ- ե-ք- ------------------- Մեկ մեկ լողում ենք: 0
Me--m-- lo---m ye--’ M-- m-- l----- y---- M-k m-k l-g-u- y-n-’ -------------------- Mek mek loghum yenk’
Nebo jezdíme na kole. Կ---հ---նի----ք --ո--: Կ-- հ------ ե-- ք----- Կ-մ հ-ծ-ն-վ ե-ք ք-ո-մ- ---------------------- Կամ հեծանիվ ենք քշում: 0
Kam he--an------k’--’sh-m K-- h------- y---- k----- K-m h-t-a-i- y-n-’ k-s-u- ------------------------- Kam hetsaniv yenk’ k’shum
V našem městě je fotbalový stadión. Մեր քաղա-ո-մ-ֆու----ի---ադ--- -ա: Մ-- ք------- ֆ------- ս------ կ-- Մ-ր ք-ղ-ք-ւ- ֆ-ւ-բ-լ- ս-ա-ի-ն կ-: --------------------------------- Մեր քաղաքում ֆուտբոլի ստադիոն կա: 0
M-r --ag-ak-um-fut--li-sta-ion-ka M-- k--------- f------ s------ k- M-r k-a-h-k-u- f-t-o-i s-a-i-n k- --------------------------------- Mer k’aghak’um futboli stadion ka
Je tam i plovárna se saunou. Կա մ- լո-ա----ն--ոգ---ղ--ք-վ: Կ- մ- լ-------- շ------------ Կ- մ- լ-ղ-վ-զ-ն շ-գ-բ-ղ-ի-ո-: ----------------------------- Կա մի լողավազան շոգեբաղնիքով: 0
K---i-lo-ha----n-sho---aghni---v K- m- l--------- s-------------- K- m- l-g-a-a-a- s-o-e-a-h-i-’-v -------------------------------- Ka mi loghavazan shogebaghnik’ov
A je tam také golfové hřiště. Ե---ի -ո--ի -աշ----: Ե- մ- գ---- դ--- կ-- Ե- մ- գ-լ-ի դ-շ- կ-: -------------------- Եվ մի գոլֆի դաշտ կա: 0
Ye---- g-lfi--as----a Y-- m- g---- d---- k- Y-v m- g-l-i d-s-t k- --------------------- Yev mi golfi dasht ka
Co je v televizi? Ի՞----ա-հ-ռուս------ց--: Ի--- կ- հ--------------- Ի-ն- կ- հ-ռ-ւ-տ-ց-ւ-ց-վ- ------------------------ Ի՞նչ կա հեռուստացույցով: 0
I՞n--- -- -er-u---t--uyt-’-v I----- k- h----------------- I-n-h- k- h-r-u-t-t-’-y-s-o- ---------------------------- I՞nch’ ka herrustats’uyts’ov
Teď dávají fotbal. Հի-ա--ուտբոլի-խ-ղ է: Հ--- ֆ------- խ-- է- Հ-մ- ֆ-ւ-բ-լ- խ-ղ է- -------------------- Հիմա ֆուտբոլի խաղ է: 0
H-----utbol---h-g- e H--- f------ k---- e H-m- f-t-o-i k-a-h e -------------------- Hima futboli khagh e
Německo hraje proti Anglii. Գ---ա-ակա- թ--ը-խ---ւմ---ա--լի--ան-թիմ-----: Գ--------- թ--- խ----- է ա-------- թ--- դ--- Գ-ր-ա-ա-ա- թ-մ- խ-ղ-ւ- է ա-գ-ի-կ-ն թ-մ- դ-մ- -------------------------------------------- Գերմանական թիմը խաղում է անգլիական թիմի դեմ: 0
G---a-aka- t’-my-k--ghum - a--li---n --im--d-m G--------- t---- k------ e a-------- t---- d-- G-r-a-a-a- t-i-y k-a-h-m e a-g-i-k-n t-i-i d-m ---------------------------------------------- Germanakan t’imy khaghum e angliakan t’imi dem
Kdo vyhrává? Ո-վ-է--աղթում: Ո-- է հ------- Ո-վ է հ-ղ-ո-մ- -------------- Ո՞վ է հաղթում: 0
VO՞- e --ght’um V--- e h------- V-՞- e h-g-t-u- --------------- VO՞v e haght’um
Nemám tušení. Ես չ----մ: Ե- չ------ Ե- չ-ի-ե-: ---------- Ես չգիտեմ: 0
Ye--ch---tem Y-- c------- Y-s c-’-i-e- ------------ Yes ch’gitem
Teď je to nerozhodně. Այս-պ-հ----------է: Ա-- պ---- ո- ո-- է- Ա-ս պ-հ-ն ո- ո-ի է- ------------------- Այս պահին ոչ ոքի է: 0
Ays-pa----v-c-’--ok-- e A-- p---- v---- v---- e A-s p-h-n v-c-’ v-k-i e ----------------------- Ays pahin voch’ vok’i e
Rozhodčí je z Belgie. Մ-ց-վա-ը բե--ի--- է: Մ------- բ------- է- Մ-ց-վ-ր- բ-լ-ի-ց- է- -------------------- Մրցավարը բելգիացի է: 0
Mr-s--va---bel-i-t-’--e M--------- b--------- e M-t-’-v-r- b-l-i-t-’- e ----------------------- Mrts’avary belgiats’i e
Teď se bude kopat penalta. Հի---տ-ւգա------տ-սն-եկ -ե-ր--ո- է: Հ--- տ--------- տ------ մ------- է- Հ-մ- տ-ւ-ա-ա-ի- տ-ս-մ-կ մ-տ-ա-ո- է- ----------------------------------- Հիմա տուգանային տասնմեկ մետրանոց է: 0
H--a--u--n-y------nm-- metra----’ e H--- t-------- t------ m--------- e H-m- t-g-n-y-n t-s-m-k m-t-a-o-s- e ----------------------------------- Hima tuganayin tasnmek metranots’ e
Gól! Jedna nula! Գոլ!-եկ----: Գ----------- Գ-լ-Մ-կ-զ-ո- ------------ Գոլ!Մեկ-զրո: 0
Go--Me--zro G---------- G-l-M-k-z-o ----------- Gol!Mek-zro

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…