Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 1   »   hy Questions – Past tense 1

85 [osmdesát pět]

Otázky – minulý čas 1

Otázky – minulý čas 1

85 [ութանասունհինգ]

85 [ut’anasunhing]

Questions – Past tense 1

[harts’yer ants’yalum 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Kolik jste toho vypil / vypila ? Ինչ---- ---խմ--: Ի------ ե- խ---- Ի-չ-ա-ն ե- խ-ե-: ---------------- Ինչքա՞ն եք խմել: 0
I-ch-k’a՞----k’ ----l I--------- y--- k---- I-c-’-’-՞- y-k- k-m-l --------------------- Inch’k’a՞n yek’ khmel
Jak moc jste pracoval / pracovala? Ին-քա՞- ե--աշխ-տել: Ի------ ե- ա------- Ի-չ-ա-ն ե- ա-խ-տ-լ- ------------------- Ինչքա՞ն եք աշխատել: 0
In-h-k--՞--y--- --hk--t-l I--------- y--- a-------- I-c-’-’-՞- y-k- a-h-h-t-l ------------------------- Inch’k’a՞n yek’ ashkhatel
Kolik jste toho napsal / napsala? Ի---ա---ե---ր-լ: Ի------ ե- գ---- Ի-չ-ա-ն ե- գ-ե-: ---------------- Ինչքա՞ն եք գրել: 0
Inc---’-՞- yek--grel I--------- y--- g--- I-c-’-’-՞- y-k- g-e- -------------------- Inch’k’a՞n yek’ grel
Jak jste spal / spala? Ին--ե-ս-եք -ն--: Ի------ ե- ք---- Ի-չ-ե-ս ե- ք-ե-: ---------------- Ինչպե՞ս եք քնել: 0
Inch’---- ---’-k--el I-------- y--- k---- I-c-’-e-s y-k- k-n-l -------------------- Inch’pe՞s yek’ k’nel
Jak jste udělal / udělala zkoušku? Ին----ս-------ու--ու-- -----լ: Ի------ ե- ք---------- ս------ Ի-չ-ե-ս ե- ք-ն-ւ-յ-ւ-ը ս-ա-ե-: ------------------------------ Ինչպե՞ս եք քննությունը ստացել: 0
In--’p--s y-k-------t-y-----tat-’-el I-------- y--- k---------- s-------- I-c-’-e-s y-k- k-n-u-’-u-y s-a-s-y-l ------------------------------------ Inch’pe՞s yek’ k’nnut’yuny stats’yel
Jak jste našel / našla cestu? Ի-չպե-ս-ե--ճ-ն---------ե-: Ի------ ե- ճ-------- գ---- Ի-չ-ե-ս ե- ճ-ն-պ-ր-ը գ-ե-: -------------------------- Ինչպե՞ս եք ճանապարհը գտել: 0
Inc-’pe-s--ek--ch--a--rh- --el I-------- y--- c--------- g--- I-c-’-e-s y-k- c-a-a-a-h- g-e- ------------------------------ Inch’pe՞s yek’ chanaparhy gtel
S kým jste mluvil / mluvila? ՈՒ՞մ հետ ե- ---ել: Ո--- հ-- ե- խ----- Ո-՞- հ-տ ե- խ-ս-լ- ------------------ ՈՒ՞մ հետ եք խոսել: 0
U-- he- y-k- k-o--l U-- h-- y--- k----- U-m h-t y-k- k-o-e- ------------------- U՞m het yek’ khosel
S kým jste domluven / domluvena? ՈՒ------ ե- պ--մանա-որվել: Ո--- հ-- ե- պ------------- Ո-՞- հ-տ ե- պ-յ-ա-ա-ո-վ-լ- -------------------------- ՈՒ՞մ հետ եք պայմանավորվել: 0
U-m-het ye-----yman--orv-l U-- h-- y--- p------------ U-m h-t y-k- p-y-a-a-o-v-l -------------------------- U՞m het yek’ paymanavorvel
S kým jste slavil / slavila narozeniny? Ո-՞- հ-- -ք---նդ-ան---ն--տ----: Ո--- հ-- ե- ծ------ տ--- տ----- Ո-՞- հ-տ ե- ծ-ն-յ-ն տ-ն- տ-ն-լ- ------------------------------- ՈՒ՞մ հետ եք ծննդյան տոնը տոնել: 0
U՞--h-t y--- ---n-y---ton---o--l U-- h-- y--- t------- t--- t---- U-m h-t y-k- t-n-d-a- t-n- t-n-l -------------------------------- U՞m het yek’ tsnndyan tony tonel
Kde jste byl / byla? Ո-տ-՞- եք եղ--: Ո----- ե- ե---- Ո-տ-՞- ե- ե-ե-: --------------- Որտե՞ղ եք եղել: 0
Vor--՞g--y-k’ yeghel V------- y--- y----- V-r-e-g- y-k- y-g-e- -------------------- Vorte՞gh yek’ yeghel
Kde jste bydlel / bydlela? Ո-տ-՞ղ ե- -պր-լ: Ո----- ե- ա----- Ո-տ-՞- ե- ա-ր-լ- ---------------- Որտե՞ղ եք ապրել: 0
Vor------ye-’ --r-l V------- y--- a---- V-r-e-g- y-k- a-r-l ------------------- Vorte՞gh yek’ aprel
Kde jste pracoval / pracovala? Ո----ղ ե--աշ---ե-: Ո----- ե- ա------- Ո-տ-՞- ե- ա-խ-տ-լ- ------------------ Որտե՞ղ եք աշխատել: 0
Vo--e-g--ye-’ -shkha-el V------- y--- a-------- V-r-e-g- y-k- a-h-h-t-l ----------------------- Vorte՞gh yek’ ashkhatel
Co jste doporučil / doporučila? Ի--- -ք-առ-ջ-ր-ե-: Ի--- ե- ա--------- Ի-ն- ե- ա-ա-ա-կ-լ- ------------------ Ի՞նչ եք առաջարկել: 0
I՞nc-- -ek’----aj-r-el I----- y--- a--------- I-n-h- y-k- a-r-j-r-e- ---------------------- I՞nch’ yek’ arrajarkel
Co jste jedl / jedla? Ի-ն------եր--: Ի--- ե- կ----- Ի-ն- ե- կ-ր-լ- -------------- Ի՞նչ եք կերել: 0
I՞n--’--ek’ k-r-l I----- y--- k---- I-n-h- y-k- k-r-l ----------------- I՞nch’ yek’ kerel
Co jste se dozvěděl / dozvěděla? Ի-նչ-ե--իմ--ե-: Ի--- ե- ի------ Ի-ն- ե- ի-ա-ե-: --------------- Ի՞նչ եք իմացել: 0
I՞---’-y-k---ma-s-yel I----- y--- i-------- I-n-h- y-k- i-a-s-y-l --------------------- I՞nch’ yek’ imats’yel
Jak rychle jste jel / jela? Ի-նչ ա-ագ-ւթյ-մբ եք ---ել: Ի--- ա---------- ե- վ----- Ի-ն- ա-ա-ո-թ-ա-բ ե- վ-ր-լ- -------------------------- Ի՞նչ արագությամբ եք վարել: 0
I՞n--- ----ut-ya-b yek--va-el I----- a---------- y--- v---- I-n-h- a-a-u-’-a-b y-k- v-r-l ----------------------------- I՞nch’ aragut’yamb yek’ varel
Jak dlouho jste letěl / letěla? Ի-ն---ն ժաման-կ-----ռ--: Ի------ ժ------ ե- թ---- Ի-ն-ք-ն ժ-մ-ն-կ ե- թ-ե-: ------------------------ Ի՞նչքան ժամանակ եք թռել: 0
I՞nc----a- --a--nak -e-- t’-r-l I--------- z------- y--- t----- I-n-h-k-a- z-a-a-a- y-k- t-r-e- ------------------------------- I՞nch’k’an zhamanak yek’ t’rrel
Jak vysoko jste vyskočil / vyskočila? Ի՞-չ բ-րձ-ությամբ -ք թ-ե-: Ի--- բ----------- ե- թ---- Ի-ն- բ-ր-ր-ւ-յ-մ- ե- թ-ե-: -------------------------- Ի՞նչ բարձրությամբ եք թռել: 0
I՞-------------’-a-b-yek----rrel I----- b------------ y--- t----- I-n-h- b-r-z-u-’-a-b y-k- t-r-e- -------------------------------- I՞nch’ bardzrut’yamb yek’ t’rrel

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Africké jazyky

V Africe se mluví velkým množstvím různých jazyků. Žádný jiný kontinent nemá tolik odlišných jazyků. Různorodost afrických jazyků je ohromující. Odhaduje se, že existuje asi 2 000 afrických jazyků. Tyto jazyky si však nejsou podobné! Právě naopak -- jsou často velmi rozdílné! Jazyky v Africe patří do čtyř různých jazykových rodin. Některé africké jazyky jsou zcela unikátní. Například jsou v nich zvuky, které cizinci nedokážou napodobit. Hranice států v Africe nejsou vždy shodné s hranicemi jednotlivých jazyků. V některých regionech se vyskytuje velké množství různých jazyků. Například v Tanzánii se mluví jazyky ze všech čtyř jazykových rodin. Afrikánština je mezi africkými jazyky výjimkou. Tento jazyk vzniknul v koloniálním období. V té době se potkávali lidé z různých kontinentů. Pocházeli z Afriky, Evropy a Asie. Z těchto kontaktů se vyvinul zcela nový jazyk. Afrikánština obsahuje prvky z mnoha jazyků. Nejvíce je však příbuzná s nizozemštinou. Dnes se afrikánštinou mluví především v Jižní Africe a v Namibii. Nejneobvyklejším africkým jazykem je jazyk bubnů. Každé sdělení se dá teoreticky vybubnovat. Jazyky, kterými se „mluví” pomocí bubnů, jsou tónové jazyky. Význam slov a slabik závisí na výšce tónu. To znamená, že tóny musí být vydávány pomocí bubnů. Jazyku bubnů rozumí v Africe i děti. A je to velmi efektivní… Jazyk bubnů je slyšet až na 12 kilometrů!