Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   hy giving reasons

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [յոթանասունհինգ]

75 [yot’anasunhing]

giving reasons

[inch’ vor ban himnavorel 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Ին--ւ՞---ք---լ-ս: Ի----- չ-- գ----- Ի-չ-ւ- չ-ք գ-լ-ս- ----------------- Ինչու՞ չեք գալիս: 0
I-ch-u՞------k’ galis I------ c------ g---- I-c-’-՞ c-’-e-’ g-l-s --------------------- Inch’u՞ ch’yek’ galis
Je špatné počasí. Եղ-նա-ը --տ- է: Ե------ վ--- է- Ե-ա-ա-ը վ-տ- է- --------------- Եղանակը վատն է: 0
Y-ghana-y-v-t--e Y-------- v--- e Y-g-a-a-y v-t- e ---------------- Yeghanaky vatn e
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Ե- -եմ գա---,--րո--ետև ---ն--ը--ա-ն -: Ե- չ-- գ----- ո------- ե------ վ--- է- Ե- չ-մ գ-լ-ս- ո-ո-հ-տ- ե-ա-ա-ը վ-տ- է- -------------------------------------- Ես չեմ գալիս, որովհետև եղանակը վատն է: 0
Yes ch’ye--g-lis, -o-o-h---v--e---n-ky -atn-e Y-- c----- g----- v--------- y-------- v--- e Y-s c-’-e- g-l-s- v-r-v-e-e- y-g-a-a-y v-t- e --------------------------------------------- Yes ch’yem galis, vorovhetev yeghanaky vatn e
Proč nepřijde? Ին---՞----ն---ա-ի-: Ի----- չ- ն- գ----- Ի-չ-ւ- չ- ն- գ-լ-ս- ------------------- Ինչու՞ չէ նա գալիս: 0
In-h’u՞ ch-- n---al-s I------ c--- n- g---- I-c-’-՞ c-’- n- g-l-s --------------------- Inch’u՞ ch’e na galis
Není pozván. Նա---ավ---ա--չէ: Ն- հ-------- չ-- Ն- հ-ա-ի-վ-ծ չ-: ---------------- Նա հրավիրված չէ: 0
Na h-a-ir---s ch’e N- h--------- c--- N- h-a-i-v-t- c-’- ------------------ Na hravirvats ch’e
Nepřijde, protože není pozván. Նա----գա-իս--ո--վ-ետ- -ա հ-ավ-ր----չէ: Ն- չ- գ----- ո------- ն- հ-------- չ-- Ն- չ- գ-լ-ս- ո-ո-հ-տ- ն- հ-ա-ի-վ-ծ չ-: -------------------------------------- Նա չի գալիս, որովհետև նա հրավիրված չէ: 0
Na -h-- --l-s, --r-v-e----na h-avir-a------e N- c--- g----- v--------- n- h--------- c--- N- c-’- g-l-s- v-r-v-e-e- n- h-a-i-v-t- c-’- -------------------------------------------- Na ch’i galis, vorovhetev na hravirvats ch’e
Proč nepřijdeš? Ին-ու՞-չե- գալ-ս: Ի----- չ-- գ----- Ի-չ-ւ- չ-ս գ-լ-ս- ----------------- Ինչու՞ չես գալիս: 0
I---’u--ch--es---lis I------ c----- g---- I-c-’-՞ c-’-e- g-l-s -------------------- Inch’u՞ ch’yes galis
Nemám čas. Ե--ժ-մա--կ-չու--մ: Ե- ժ------ չ------ Ե- ժ-մ-ն-կ չ-ւ-ե-: ------------------ Ես ժամանակ չունեմ: 0
Yes z-aman-- c-’u--m Y-- z------- c------ Y-s z-a-a-a- c-’-n-m -------------------- Yes zhamanak ch’unem
Nepřijdu, protože nemám čas. Ե----մ---լ-ս- --ո-հ----ժ-ման-կ--ու-եմ: Ե- չ-- գ----- ո------- ժ------ չ------ Ե- չ-մ գ-լ-ս- ո-ո-հ-տ- ժ-մ-ն-կ չ-ւ-ե-: -------------------------------------- Ես չեմ գալիս, որովհետև ժամանակ չունեմ: 0
Y-----’yem -ali-,--or-----ev z-am-nak-c---nem Y-- c----- g----- v--------- z------- c------ Y-s c-’-e- g-l-s- v-r-v-e-e- z-a-a-a- c-’-n-m --------------------------------------------- Yes ch’yem galis, vorovhetev zhamanak ch’unem
Proč nezůstaneš? Ին-ո----ե---ն--մ: Ի----- չ-- մ----- Ի-չ-ւ- չ-ս մ-ո-մ- ----------------- Ինչու՞ չես մնում: 0
I--h’-- -h---s-m--m I------ c----- m--- I-c-’-՞ c-’-e- m-u- ------------------- Inch’u՞ ch’yes mnum
Musím ještě pracovat. Ե--պ------դեռ -շ-ատե-: Ե- պ--- է դ-- ա------- Ե- պ-տ- է դ-ռ ա-խ-տ-մ- ---------------------- Ես պետք է դեռ աշխատեմ: 0
Ye- ----’ --der---s-kh--em Y-- p---- e d--- a-------- Y-s p-t-’ e d-r- a-h-h-t-m -------------------------- Yes petk’ e derr ashkhatem
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Ե----- -նում---րովհետ- ես-պե-- --դե--ա--ատ--: Ե- չ-- մ----- ո------- ե- պ--- է դ-- ա------- Ե- չ-մ մ-ո-մ- ո-ո-հ-տ- ե- պ-տ- է դ-ռ ա-խ-տ-մ- --------------------------------------------- Ես չեմ մնում, որովհետև ես պետք է դեռ աշխատեմ: 0
Yes ch---- mn-m,---ro-h-te----s-p-tk’---d-r- ---k----m Y-- c----- m---- v--------- y-- p---- e d--- a-------- Y-s c-’-e- m-u-, v-r-v-e-e- y-s p-t-’ e d-r- a-h-h-t-m ------------------------------------------------------ Yes ch’yem mnum, vorovhetev yes petk’ e derr ashkhatem
Proč už odcházíte? Ին-----եք------ --ու-: Ի----- ե- ա---- գ----- Ի-չ-ւ- ե- ա-դ-ն գ-ո-մ- ---------------------- Ինչու՞ եք արդեն գնում: 0
I--h-u---e-’ --d---g-um I------ y--- a---- g--- I-c-’-՞ y-k- a-d-n g-u- ----------------------- Inch’u՞ yek’ arden gnum
Jsem unavený. Ես-հոգ--ծ -մ: Ե- հ----- ե-- Ե- հ-գ-ա- ե-: ------------- Ես հոգնած եմ: 0
Y-- hog-a-s-yem Y-- h------ y-- Y-s h-g-a-s y-m --------------- Yes hognats yem
Jdu pryč, protože jsem unavený. Ես-գնու- ե-,-որով---և-----ա- --: Ե- գ---- ե-- ո------- հ----- ե-- Ե- գ-ո-մ ե-, ո-ո-հ-տ- հ-գ-ա- ե-: -------------------------------- Ես գնում եմ, որովհետև հոգնած եմ: 0
Y-- gnum ---- vor----t-v---gn--s -em Y-- g--- y--- v--------- h------ y-- Y-s g-u- y-m- v-r-v-e-e- h-g-a-s y-m ------------------------------------ Yes gnum yem, vorovhetev hognats yem
Proč už odjíždíte? Ի-չու՞-ե- արդեն---ու-: Ի----- ե- ա---- գ----- Ի-չ-ւ- ե- ա-դ-ն գ-ո-մ- ---------------------- Ինչու՞ եք արդեն գնում: 0
I-ch’u՞--ek’ a-d-- -n-m I------ y--- a---- g--- I-c-’-՞ y-k- a-d-n g-u- ----------------------- Inch’u՞ yek’ arden gnum
Je už pozdě. Ա--են------: Ա---- ո-- է- Ա-դ-ն ո-շ է- ------------ Արդեն ուշ է: 0
Ar--n u-h e A---- u-- e A-d-n u-h e ----------- Arden ush e
Odjíždím, protože už je pozdě. Ե- -ն--մ---,---ով-ե-------ն ո-- է: Ե- գ---- ե-- ո------- ա---- ո-- է- Ե- գ-ո-մ ե-, ո-ո-հ-տ- ա-դ-ն ո-շ է- ---------------------------------- Ես գնում եմ, որովհետև արդեն ուշ է: 0
Y-s-g--m--e-, --r-v-et-----den --h e Y-- g--- y--- v--------- a---- u-- e Y-s g-u- y-m- v-r-v-e-e- a-d-n u-h e ------------------------------------ Yes gnum yem, vorovhetev arden ush e

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.