Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   hy ինչ որ բան հիմնավորել 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [յոթանասունհինգ]

75 [yot’anasunhing]

ինչ որ բան հիմնավորել 1

inch’ vor ban himnavorel 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Ինչ--- չ---գ---ս: Ի_____ չ__ գ_____ Ի-չ-ւ- չ-ք գ-լ-ս- ----------------- Ինչու՞ չեք գալիս: 0
In------c-’-e-- g-l-s I______ c______ g____ I-c-’-՞ c-’-e-’ g-l-s --------------------- Inch’u՞ ch’yek’ galis
Je špatné počasí. Ե-ա-ակը--ատն է: Ե______ վ___ է_ Ե-ա-ա-ը վ-տ- է- --------------- Եղանակը վատն է: 0
Y-g--nak- va-n e Y________ v___ e Y-g-a-a-y v-t- e ---------------- Yeghanaky vatn e
Nepřijdu, protože je špatné počasí. Ե---ե- գ---ս, --ով--տ--եղա-ակ--վ-տն-է: Ե_ չ__ գ_____ ո_______ ե______ վ___ է_ Ե- չ-մ գ-լ-ս- ո-ո-հ-տ- ե-ա-ա-ը վ-տ- է- -------------------------------------- Ես չեմ գալիս, որովհետև եղանակը վատն է: 0
Y-- c-’ye- g-l-----or-vhetev yegha-ak- v--- e Y__ c_____ g_____ v_________ y________ v___ e Y-s c-’-e- g-l-s- v-r-v-e-e- y-g-a-a-y v-t- e --------------------------------------------- Yes ch’yem galis, vorovhetev yeghanaky vatn e
Proč nepřijde? Ի-չ-ւ--չ--նա-գ-լ-ս: Ի_____ չ_ ն_ գ_____ Ի-չ-ւ- չ- ն- գ-լ-ս- ------------------- Ինչու՞ չէ նա գալիս: 0
Inc--u--ch----a g--is I______ c___ n_ g____ I-c-’-՞ c-’- n- g-l-s --------------------- Inch’u՞ ch’e na galis
Není pozván. Ն- -ր-վ-ր-ա- --: Ն_ հ________ չ__ Ն- հ-ա-ի-վ-ծ չ-: ---------------- Նա հրավիրված չէ: 0
Na hr-vi--ats--h-e N_ h_________ c___ N- h-a-i-v-t- c-’- ------------------ Na hravirvats ch’e
Nepřijde, protože není pozván. Նա չ---ալի-- -րո---տև ն- -րավի-վա- -է: Ն_ չ_ գ_____ ո_______ ն_ հ________ չ__ Ն- չ- գ-լ-ս- ո-ո-հ-տ- ն- հ-ա-ի-վ-ծ չ-: -------------------------------------- Նա չի գալիս, որովհետև նա հրավիրված չէ: 0
N- ---- -a---,--o-ovhe-ev--- --a-i----s-ch-e N_ c___ g_____ v_________ n_ h_________ c___ N- c-’- g-l-s- v-r-v-e-e- n- h-a-i-v-t- c-’- -------------------------------------------- Na ch’i galis, vorovhetev na hravirvats ch’e
Proč nepřijdeš? Ի-չ-ւ--չե--գալ-ս: Ի_____ չ__ գ_____ Ի-չ-ւ- չ-ս գ-լ-ս- ----------------- Ինչու՞ չես գալիս: 0
I-ch-u՞-c-’ye- g--is I______ c_____ g____ I-c-’-՞ c-’-e- g-l-s -------------------- Inch’u՞ ch’yes galis
Nemám čas. Ես-----նա----ւնե-: Ե_ ժ______ չ______ Ե- ժ-մ-ն-կ չ-ւ-ե-: ------------------ Ես ժամանակ չունեմ: 0
Ye- -hamana- --’unem Y__ z_______ c______ Y-s z-a-a-a- c-’-n-m -------------------- Yes zhamanak ch’unem
Nepřijdu, protože nemám čas. Ես --մ -ա--ս---ր-վ-ե-- ժ-մ-նա- -ո--ե-: Ե_ չ__ գ_____ ո_______ ժ______ չ______ Ե- չ-մ գ-լ-ս- ո-ո-հ-տ- ժ-մ-ն-կ չ-ւ-ե-: -------------------------------------- Ես չեմ գալիս, որովհետև ժամանակ չունեմ: 0
Yes --’-e--g---s- -o---h-t-v zham-na- -h-u-em Y__ c_____ g_____ v_________ z_______ c______ Y-s c-’-e- g-l-s- v-r-v-e-e- z-a-a-a- c-’-n-m --------------------------------------------- Yes ch’yem galis, vorovhetev zhamanak ch’unem
Proč nezůstaneš? Ի------չ----ն-ւ-: Ի_____ չ__ մ_____ Ի-չ-ւ- չ-ս մ-ո-մ- ----------------- Ինչու՞ չես մնում: 0
I-ch’u- c-’y----n-m I______ c_____ m___ I-c-’-՞ c-’-e- m-u- ------------------- Inch’u՞ ch’yes mnum
Musím ještě pracovat. Ե- պ--ք-է--եռ-աշխատեմ: Ե_ պ___ է դ__ ա_______ Ե- պ-տ- է դ-ռ ա-խ-տ-մ- ---------------------- Ես պետք է դեռ աշխատեմ: 0
Ye- -e-k’ - d-r----h-h--em Y__ p____ e d___ a________ Y-s p-t-’ e d-r- a-h-h-t-m -------------------------- Yes petk’ e derr ashkhatem
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. Ես --մ-մնում, ո-ովհետև -- պ-տ- է --- -շ--տ--: Ե_ չ__ մ_____ ո_______ ե_ պ___ է դ__ ա_______ Ե- չ-մ մ-ո-մ- ո-ո-հ-տ- ե- պ-տ- է դ-ռ ա-խ-տ-մ- --------------------------------------------- Ես չեմ մնում, որովհետև ես պետք է դեռ աշխատեմ: 0
Yes-ch-y---m--m-------h-t-- --- -e--’ - -----ash-h--em Y__ c_____ m____ v_________ y__ p____ e d___ a________ Y-s c-’-e- m-u-, v-r-v-e-e- y-s p-t-’ e d-r- a-h-h-t-m ------------------------------------------------------ Yes ch’yem mnum, vorovhetev yes petk’ e derr ashkhatem
Proč už odcházíte? Ինչո-՞ -ք ----- գն-ւ-: Ի_____ ե_ ա____ գ_____ Ի-չ-ւ- ե- ա-դ-ն գ-ո-մ- ---------------------- Ինչու՞ եք արդեն գնում: 0
I-c-’------’ -rd-n--num I______ y___ a____ g___ I-c-’-՞ y-k- a-d-n g-u- ----------------------- Inch’u՞ yek’ arden gnum
Jsem unavený. Ե- հ---ա- -մ: Ե_ հ_____ ե__ Ե- հ-գ-ա- ե-: ------------- Ես հոգնած եմ: 0
Ye--h-g-a-s-yem Y__ h______ y__ Y-s h-g-a-s y-m --------------- Yes hognats yem
Jdu pryč, protože jsem unavený. Ես-գ---մ եմ---րո--ետև---գնա----: Ե_ գ____ ե__ ո_______ հ_____ ե__ Ե- գ-ո-մ ե-, ո-ո-հ-տ- հ-գ-ա- ե-: -------------------------------- Ես գնում եմ, որովհետև հոգնած եմ: 0
Yes gn-m ---,--or-vh-tev-ho--a-s --m Y__ g___ y___ v_________ h______ y__ Y-s g-u- y-m- v-r-v-e-e- h-g-a-s y-m ------------------------------------ Yes gnum yem, vorovhetev hognats yem
Proč už odjíždíte? Ի--ու՞ ե- ար--ն գ----: Ի_____ ե_ ա____ գ_____ Ի-չ-ւ- ե- ա-դ-ն գ-ո-մ- ---------------------- Ինչու՞ եք արդեն գնում: 0
I-ch’u---ek’--r----gn-m I______ y___ a____ g___ I-c-’-՞ y-k- a-d-n g-u- ----------------------- Inch’u՞ yek’ arden gnum
Je už pozdě. Արդեն-----է: Ա____ ո__ է_ Ա-դ-ն ո-շ է- ------------ Արդեն ուշ է: 0
A-den u-- e A____ u__ e A-d-n u-h e ----------- Arden ush e
Odjíždím, protože už je pozdě. Ես գն-ւմ ե-, որ--հե-և ա--ե---ւ- -: Ե_ գ____ ե__ ո_______ ա____ ո__ է_ Ե- գ-ո-մ ե-, ո-ո-հ-տ- ա-դ-ն ո-շ է- ---------------------------------- Ես գնում եմ, որովհետև արդեն ուշ է: 0
Y---gnu--yem- v---vh-t-- a-d-n u---e Y__ g___ y___ v_________ a____ u__ e Y-s g-u- y-m- v-r-v-e-e- a-d-n u-h e ------------------------------------ Yes gnum yem, vorovhetev arden ush e

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.