Konverzační příručka

cs Spojky 4   »   et Sidesõnad 4

97 [devadesát sedm]

Spojky 4

Spojky 4

97 [üheksakümmend seitse]

Sidesõnad 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Usnul, ačkoli televizor hrál. Ta--ä--ma--ma, ku--i tel------ö--as. T- j-- m------ k---- t------ t------ T- j-i m-g-m-, k-i-i t-l-k-s t-ö-a-. ------------------------------------ Ta jäi magama, kuigi telekas töötas. 0
Zůstal ještě, ačkoli bylo už pozdě. Ta -äi vee------gi j--a -l- -i-j-. T- j-- v---- k---- j--- o-- h----- T- j-i v-e-, k-i-i j-b- o-i h-l-a- ---------------------------------- Ta jäi veel, kuigi juba oli hilja. 0
Nepřišel, ačkoli jsme byli domluveni. T---- -ul---- ----i -e-l--pisi-e-k--t----- kokku. T- e- t------ k---- m- l-------- k-------- k----- T- e- t-l-u-, k-i-i m- l-p-i-i-e k-h-u-i-e k-k-u- ------------------------------------------------- Ta ei tulnud, kuigi me leppisime kohtumise kokku. 0
Televizor byl zapnutý. Přesto usnul. Telek-s---ö------e-lel---aa-a-----jä- ta---g-ma. T------ t------ S------ v-------- j-- t- m------ T-l-k-s t-ö-a-. S-l-e-e v-a-a-a-a j-i t- m-g-m-. ------------------------------------------------ Telekas töötas. Sellele vaatamata jäi ta magama. 0
Bylo už pozdě. Přesto ještě zůstal. O-i-ju-a--i--a- S-l---- -a-tamata jäi--a-vee-. O-- j--- h----- S------ v-------- j-- t- v---- O-i j-b- h-l-a- S-l-e-e v-a-a-a-a j-i t- v-e-. ---------------------------------------------- Oli juba hilja. Sellele vaatamata jäi ta veel. 0
Domluvili jsme se. Přesto nepřišel. Me le--i--m---ohtum--e -ok--- -el-e-- -aatamata ---e--tul---. M- l-------- k-------- k----- S------ v-------- t- e- t------ M- l-p-i-i-e k-h-u-i-e k-k-u- S-l-e-e v-a-a-a-a t- e- t-l-u-. ------------------------------------------------------------- Me leppisime kohtumise kokku. Sellele vaatamata ta ei tulnud. 0
Ačkoli nemá řidičský průkaz, řídí auto. E-kki ta- -i-o-e -uh-lub-- s------t---u-o-a. E---- t-- e- o-- j-------- s----- t- a------ E-k-i t-l e- o-e j-h-l-b-, s-i-a- t- a-t-g-. -------------------------------------------- Ehkki tal ei ole juhiluba, sõidab ta autoga. 0
Ačkoli je náledí, jede rychle. Eh--- t-na---n ---e, -õ-dab ---k-i-est-. E---- t---- o- l---- s----- t- k-------- E-k-i t-n-v o- l-b-, s-i-a- t- k-i-e-t-. ---------------------------------------- Ehkki tänav on libe, sõidab ta kiiresti. 0
Ačkoli je opilý, jede na kole. E--ki ta on --r-u----õ-d-b t--ra--a-a. E---- t- o- p------ s----- t- r------- E-k-i t- o- p-r-u-, s-i-a- t- r-t-a-a- -------------------------------------- Ehkki ta on purjus, sõidab ta rattaga. 0
Nemá řidičský průkaz. Přesto jezdí autem. Ta- -i -----uhi----. Selle-- -----m-ta---i--- ta--u--g-. T-- e- o-- j-------- S------ v-------- s----- t- a------ T-l e- o-e j-h-l-b-. S-l-e-e v-a-a-a-a s-i-a- t- a-t-g-. -------------------------------------------------------- Tal ei ole juhiluba. Sellele vaatamata sõidab ta autoga. 0
Je náledí. Přesto jede rychle. Täna--o- -i-e- S-llele v-ata-----s----b------- kiire---. T---- o- l---- S------ v-------- s----- t- n-- k-------- T-n-v o- l-b-. S-l-e-e v-a-a-a-a s-i-a- t- n-i k-i-e-t-. -------------------------------------------------------- Tänav on libe. Sellele vaatamata sõidab ta nii kiiresti. 0
Je opilý. Přesto jede na kole. T- -n ------.--ell-le --ata--t- sõid-- -- --tt-g-. T- o- p------ S------ v-------- s----- t- r------- T- o- p-r-u-. S-l-e-e v-a-a-a-a s-i-a- t- r-t-a-a- -------------------------------------------------- Ta on purjus. Sellele vaatamata sõidab ta rattaga. 0
Nemůže najít žádné místo, ačkoli vystudovala. Ta--i -eia t----ht-,-----i-ta-on -pp-n--. T- e- l--- t-------- k---- t- o- õ------- T- e- l-i- t-ö-o-t-, k-i-i t- o- õ-p-n-d- ----------------------------------------- Ta ei leia töökohta, kuigi ta on õppinud. 0
Nejde k lékaři, ačkoli má bolesti. T- -- -ä-e a--ti j-------kuig- ----o- --lud. T- e- l--- a---- j------ k---- t-- o- v----- T- e- l-h- a-s-i j-u-d-, k-i-i t-l o- v-l-d- -------------------------------------------- Ta ei lähe arsti juurde, kuigi tal on valud. 0
Kupuje auto, ačkoli nemá žádné peníze. T- o---b---to- -uig- tal -- o-e ra-a. T- o---- a---- k---- t-- e- o-- r---- T- o-t-b a-t-, k-i-i t-l e- o-e r-h-. ------------------------------------- Ta ostab auto, kuigi tal ei ole raha. 0
Vystudovala. Přesto nemůže najít žádné místo. T--on õ-pi--d- S-llele -a--am-t---i-le-- -- -öökoh-a. T- o- õ------- S------ v-------- e- l--- t- t-------- T- o- õ-p-n-d- S-l-e-e v-a-a-a-a e- l-i- t- t-ö-o-t-. ----------------------------------------------------- Ta on õppinud. Sellele vaatamata ei leia ta töökohta. 0
Má bolesti. Přesto nejde k lékaři. Tal-o---a-u-- S-ll-le v-ata--t- -- lä---ta ar--- -u-rde. T-- o- v----- S------ v-------- e- l--- t- a---- j------ T-l o- v-l-d- S-l-e-e v-a-a-a-a e- l-h- t- a-s-i j-u-d-. -------------------------------------------------------- Tal on valud. Sellele vaatamata ei lähe ta arsti juurde. 0
Nemá peníze. Přesto kupuje auto. T---ei-----r-h-.--el-e---v---a--t- osta-----a-to. T-- e- o-- r---- S------ v-------- o---- t- a---- T-l e- o-e r-h-. S-l-e-e v-a-a-a-a o-t-b t- a-t-. ------------------------------------------------- Tal ei ole raha. Sellele vaatamata ostab ta auto. 0

Mladí lidé se učí jinak než staří

Děti se učí jazyk relativně rychle. Dospělým to většinou trvá déle. Děti se ale neučí lépe než dospělí. Učí se jenom jinak. Mozek toho při učení jazyků musí zvládnout hodně. Musí se naučit více věcí najednou. Když se člověk učí jazyk, nestačí o něm pouze přemýšlet. Musí se také naučit, jak nová slova vyslovovat. Orgány řeči se proto musí naučit nové pohyby. Mozek se také musí naučit reagovat na nové situace. Komunikovat v cizím jazyce je výzva. Dospělí se ale učí jazyky jinak v každém období svého života. Ve 20 nebo 30 letech věku jsou stále lidé zvyklí se učit. Škola či studia nejsou ještě tak vzdálená. Mozek je proto dobře trénovaný. Může se tak naučit cizí jazyky na velmi dobré úrovni. Lidé mezi 40 a 50 lety věku se toho už naučili hodně. Jejich mozek těží ze svých zkušeností. Umí dobře zkombinovat nový obsah se staršími vědomostmi. V tomto věku se lidé učí nejlépe věci, které už jsou jim povědomé. To jsou například jazyky podobné těm, které se naučili již dříve. V 60 nebo 70 letech věku mají lidé zpravidla hodně času. Mohou často procvičovat. To je u jazyků obzvlášť důležité. Starší lidé se mohou například zvláště dobře naučit cizí písmo. Člověk se může úspěšně učit v každém věku. Mozek může vytvářet nové nervové buňky i po skončení puberty. A dělá to rád…