Konverzační příručka

cs Konverzace 2   »   hy Small Talk 2

21 [dvacet jedna]

Konverzace 2

Konverzace 2

21 [քսանմեկ]

21 [k’sanmek]

Small Talk 2

[p’vok’rik khosakts’ut’yun 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Odkud jste? Որ-ե-ի՞- -ք -ու-: Որտեղի՞ց եք Դուք: Ո-տ-ղ-՞- ե- Դ-ւ-: ----------------- Որտեղի՞ց եք Դուք: 0
Vorte-hi-ts’-yek--Du-’ Vorteghi՞ts’ yek’ Duk’ V-r-e-h-՞-s- y-k- D-k- ---------------------- Vorteghi՞ts’ yek’ Duk’
Z Basileje. Բա-ել--: Բազելից: Բ-զ-լ-ց- -------- Բազելից: 0
Baz-li-s’ Bazelits’ B-z-l-t-’ --------- Bazelits’
Basilej leží ve Švýcarsku. Բա-ել--գ-ն--ւ- է Շվ-ցարի---ւ-: Բազելը գտնվում է Շվեցարիայում: Բ-զ-լ- գ-ն-ո-մ է Շ-ե-ա-ի-յ-ւ-: ------------------------------ Բազելը գտնվում է Շվեցարիայում: 0
B-z-ly-gtn-um - ----t-’--i---m Bazely gtnvum e Shvets’ariayum B-z-l- g-n-u- e S-v-t-’-r-a-u- ------------------------------ Bazely gtnvum e Shvets’ariayum
Mohu vám představit pana Müllera? Կ----ղ--մ պա-ո---ի---րին--եզ---ր-ա--ցն--: Կարո՞ղ եմ պարոն Միլլերին Ձեզ ներկայացնել: Կ-ր-՞- ե- պ-ր-ն Մ-լ-ե-ի- Ձ-զ ն-ր-ա-ա-ն-լ- ----------------------------------------- Կարո՞ղ եմ պարոն Միլլերին Ձեզ ներկայացնել: 0
Karo--- --- p-r-n-M-l---i--D--- n--k--a----el Karo՞gh yem paron Millerin Dzez nerkayats’nel K-r-՞-h y-m p-r-n M-l-e-i- D-e- n-r-a-a-s-n-l --------------------------------------------- Karo՞gh yem paron Millerin Dzez nerkayats’nel
Je to cizinec. Նա-օտ--ե---ացի է: Նա օտարերկրացի է: Ն- օ-ա-ե-կ-ա-ի է- ----------------- Նա օտարերկրացի է: 0
N- ot-r-rk-----i-e Na otarerkrats’i e N- o-a-e-k-a-s-i e ------------------ Na otarerkrats’i e
Ovládá několik řečí. / Mluví několika jazyky. Նա ---ո-- --մի--ա-ի լ-զո--եր--: Նա խոսում է մի քանի լեզուներով: Ն- խ-ս-ւ- է մ- ք-ն- լ-զ-ւ-ե-ո-: ------------------------------- Նա խոսում է մի քանի լեզուներով: 0
Na -h--um --m- k’-n--l--une--v Na khosum e mi k’ani lezunerov N- k-o-u- e m- k-a-i l-z-n-r-v ------------------------------ Na khosum e mi k’ani lezunerov
Jste tady poprvé? Դ-----ռա-ի--ան-ա՞մն-------տ-ղ: Դուք առաջին անգա՞մն եք այստեղ: Դ-ւ- ա-ա-ի- ա-գ-՞-ն ե- ա-ս-ե-: ------------------------------ Դուք առաջին անգա՞մն եք այստեղ: 0
Duk- -r--ji--a-ga՞-n --k---yst--h Duk’ arrajin anga՞mn yek’ aystegh D-k- a-r-j-n a-g-՞-n y-k- a-s-e-h --------------------------------- Duk’ arrajin anga՞mn yek’ aystegh
Ne, byl jsem tady už minulý rok. Ոչ- ե- -նցյ----արի-------եղե- ---տ--: Ոչ, ես անցյալ տարի էլ եմ եղել այստեղ: Ո-, ե- ա-ց-ա- տ-ր- է- ե- ե-ե- ա-ս-ե-: ------------------------------------- Ոչ, ես անցյալ տարի էլ եմ եղել այստեղ: 0
Vo-----y-- -n---ya-----i el y-m-y-gh---ayst-gh Voch’, yes ants’yal tari el yem yeghel aystegh V-c-’- y-s a-t-’-a- t-r- e- y-m y-g-e- a-s-e-h ---------------------------------------------- Voch’, yes ants’yal tari el yem yeghel aystegh
Ale jen na týden. Բ-յց միա-ն--ի -ա---: Բայց միայն մի շաբաթ: Բ-յ- մ-ա-ն մ- շ-բ-թ- -------------------- Բայց միայն մի շաբաթ: 0
B---s- --a-n-------b--’ Bayts’ miayn mi shabat’ B-y-s- m-a-n m- s-a-a-’ ----------------------- Bayts’ miayn mi shabat’
Jak se Vám u nás líbí? Դու՞ր ----լի---եզ մեզ--ոտ: Դու՞ր է գալիս Ձեզ մեզ մոտ: Դ-ւ-ր է գ-լ-ս Ձ-զ մ-զ մ-տ- -------------------------- Դու՞ր է գալիս Ձեզ մեզ մոտ: 0
Du-r - g-l-s---ez -e- -ot Du՞r e galis Dzez mez mot D-՞- e g-l-s D-e- m-z m-t ------------------------- Du՞r e galis Dzez mez mot
Velmi se mi tady líbí. Lidé jsou milí. Շատ: -ա-----շա- սի--լիր ե-: Շատ: Մարդիկ շատ սիրալիր են: Շ-տ- Մ-ր-ի- շ-տ ս-ր-լ-ր ե-: --------------------------- Շատ: Մարդիկ շատ սիրալիր են: 0
S-a- -ar-ik----t sir-l---y-n Shat Mardik shat siralir yen S-a- M-r-i- s-a- s-r-l-r y-n ---------------------------- Shat Mardik shat siralir yen
A krajina se mi také líbí. Ե- բ-ո---ո-նն-էլ----նձ-դո-ր----ի-: Եվ բնությունն էլ է ինձ դուր գալիս: Ե- բ-ո-թ-ո-ն- է- է ի-ձ դ-ւ- գ-լ-ս- ---------------------------------- Եվ բնությունն էլ է ինձ դուր գալիս: 0
Yev -----yu-- el e --d--d-----l-s Yev bnut’yunn el e indz dur galis Y-v b-u-’-u-n e- e i-d- d-r g-l-s --------------------------------- Yev bnut’yunn el e indz dur galis
Čím jste? / Jaké je vaše povolání? Ի--չ -ասն-------յո-ն--ւ-եք: Ի՞նչ մասնագիտություն ունեք: Ի-ն- մ-ս-ա-ի-ո-թ-ո-ն ո-ն-ք- --------------------------- Ի՞նչ մասնագիտություն ունեք: 0
I՞-c-’-ma--agit---y-n u---’ I՞nch’ masnagitut’yun unek’ I-n-h- m-s-a-i-u-’-u- u-e-’ --------------------------- I՞nch’ masnagitut’yun unek’
Jsem překladatel. Ե--թար-մ-նիչ-եմ: Ես թարգմանիչ եմ: Ե- թ-ր-մ-ն-չ ե-: ---------------- Ես թարգմանիչ եմ: 0
Ye--t’-----n--h’-yem Yes t’argmanich’ yem Y-s t-a-g-a-i-h- y-m -------------------- Yes t’argmanich’ yem
Překládám knihy. Ես թ--գ---ո-- եմ գրք--: Ես թարգմանում եմ գրքեր: Ե- թ-ր-մ-ն-ւ- ե- գ-ք-ր- ----------------------- Ես թարգմանում եմ գրքեր: 0
Yes t’-rg--nu- --m--rk’yer Yes t’argmanum yem grk’yer Y-s t-a-g-a-u- y-m g-k-y-r -------------------------- Yes t’argmanum yem grk’yer
Jste tady sám / sama? Դ--ք մենա-- -- այ-տեղ: Դուք մենա՞կ եք այստեղ: Դ-ւ- մ-ն-՞- ե- ա-ս-ե-: ---------------------- Դուք մենա՞կ եք այստեղ: 0
D-k---e--՞k ye-’ a-s--gh Duk’ mena՞k yek’ aystegh D-k- m-n-՞- y-k- a-s-e-h ------------------------ Duk’ mena՞k yek’ aystegh
Ne, moje žena / můj muž je tady také. Ոչ, -մ--ինը-ի- ---ւս--ն----է-ա--տ--: Ոչ, իմ կինը/իմ ամուսինն էլ է այստեղ: Ո-, ի- կ-ն-/-մ ա-ո-ս-ն- է- է ա-ս-ե-: ------------------------------------ Ոչ, իմ կինը/իմ ամուսինն էլ է այստեղ: 0
V-ch----- -in-/-- amus--- ---e ay-tegh Voch’, im kiny/im amusinn el e aystegh V-c-’- i- k-n-/-m a-u-i-n e- e a-s-e-h -------------------------------------- Voch’, im kiny/im amusinn el e aystegh
A tam jsou mé dvě děti. Եվ -յն-ե--ի- երկ-ւ ե--խա-ե-ն--ն: Եվ այնտեղ իմ երկու երեխաներն են: Ե- ա-ն-ե- ի- ե-կ-ւ ե-ե-ա-ե-ն ե-: -------------------------------- Եվ այնտեղ իմ երկու երեխաներն են: 0
Ye------e-- i--yerku-yer----nern y-n Yev ayntegh im yerku yerekhanern yen Y-v a-n-e-h i- y-r-u y-r-k-a-e-n y-n ------------------------------------ Yev ayntegh im yerku yerekhanern yen

Románské jazyky

Románský jazyk je mateřským jazykem 700 miliónů lidí. Tím patří románská jazyková skupina k těm světově nejdůležitějším. Románské jazyky patří do indoevropské jazykové rodiny. Všechny románské jazyky mají základ v latině. Jinými slovy, jsou to pokračovatelé jazyka Říma. Základem všech románských jazyků byla vulgární latina. Tím se rozumí mluvená latina doby pozdní antiky. Vulgární latina se rozmachem Říma rozšířila po celé Evropě. Z ní se potom vyvinuly románské jazyky a dialekty. Samotná latina je naproti tomu italským jazykem. Celkem existuje cca 15 románských jazyků. Přesný počet se nedá určit. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Některé románské jazyky mezitím vymřely. Na románských základech však vznikly i nové jazyky. Jsou to kreolské jazyky. Dnes je španělština nejrozšířenějším románským jazykem na světě. S více než 380 milióny lidmi hovořícím španělsky patří k světovým jazykům. Pro vědce jsou románské jazyky velmi zajímavé. Neboť dějiny této jazykové skupiny jsou dobře zdokumentovány. Latinské nebo románské spisy existují již 2 500 let. Na nich lingvisté zkoumají vznik jednotlivých jazyků. Tak lze zjistit, podle jakých pravidel se jazyk vyvíjel. Mnoho těchto výsledků lze použít i pro jiné jazyky. Gramatika románských jazyků má podobnou stavbu. Především je však podobná jejich slovní zásoba. Mluvíme-li některým románským jazykem, naučíme se snadno jiný románský jazyk. Díky, latino!