Բա-ել--գ-ն--ւ- է Շվ-ցարի---ւ-:
Բազելը գտնվում է Շվեցարիայում:
Բ-զ-լ- գ-ն-ո-մ է Շ-ե-ա-ի-յ-ւ-:
------------------------------
Բազելը գտնվում է Շվեցարիայում: 0 B-z-ly-gtn-um - ----t-’--i---mBazely gtnvum e Shvets’ariayumB-z-l- g-n-u- e S-v-t-’-r-a-u-------------------------------Bazely gtnvum e Shvets’ariayum
Նա-օտ--ե---ացի է:
Նա օտարերկրացի է:
Ն- օ-ա-ե-կ-ա-ի է-
-----------------
Նա օտարերկրացի է: 0 N- ot-r-rk-----i-eNa otarerkrats’i eN- o-a-e-k-a-s-i e------------------Na otarerkrats’i e
Նա ---ո-- --մի--ա-ի լ-զո--եր--:
Նա խոսում է մի քանի լեզուներով:
Ն- խ-ս-ւ- է մ- ք-ն- լ-զ-ւ-ե-ո-:
-------------------------------
Նա խոսում է մի քանի լեզուներով: 0 Na -h--um --m- k’-n--l--une--vNa khosum e mi k’ani lezunerovN- k-o-u- e m- k-a-i l-z-n-r-v------------------------------Na khosum e mi k’ani lezunerov
Ոչ- ե- -նցյ----արի-------եղե- ---տ--:
Ոչ, ես անցյալ տարի էլ եմ եղել այստեղ:
Ո-, ե- ա-ց-ա- տ-ր- է- ե- ե-ե- ա-ս-ե-:
-------------------------------------
Ոչ, ես անցյալ տարի էլ եմ եղել այստեղ: 0 Vo-----y-- -n---ya-----i el y-m-y-gh---ayst-ghVoch’, yes ants’yal tari el yem yeghel aysteghV-c-’- y-s a-t-’-a- t-r- e- y-m y-g-e- a-s-e-h----------------------------------------------Voch’, yes ants’yal tari el yem yeghel aystegh
Բ-յց միա-ն--ի -ա---:
Բայց միայն մի շաբաթ:
Բ-յ- մ-ա-ն մ- շ-բ-թ-
--------------------
Բայց միայն մի շաբաթ: 0 B---s- --a-n-------b--’Bayts’ miayn mi shabat’B-y-s- m-a-n m- s-a-a-’-----------------------Bayts’ miayn mi shabat’
Դու՞ր ----լի---եզ մեզ--ոտ:
Դու՞ր է գալիս Ձեզ մեզ մոտ:
Դ-ւ-ր է գ-լ-ս Ձ-զ մ-զ մ-տ-
--------------------------
Դու՞ր է գալիս Ձեզ մեզ մոտ: 0 Du-r - g-l-s---ez -e- -otDu՞r e galis Dzez mez motD-՞- e g-l-s D-e- m-z m-t-------------------------Du՞r e galis Dzez mez mot
Ե- բ-ո---ո-նն-էլ----նձ-դո-ր----ի-:
Եվ բնությունն էլ է ինձ դուր գալիս:
Ե- բ-ո-թ-ո-ն- է- է ի-ձ դ-ւ- գ-լ-ս-
----------------------------------
Եվ բնությունն էլ է ինձ դուր գալիս: 0 Yev -----yu-- el e --d--d-----l-sYev bnut’yunn el e indz dur galisY-v b-u-’-u-n e- e i-d- d-r g-l-s---------------------------------Yev bnut’yunn el e indz dur galis
Ես թ--գ---ո-- եմ գրք--:
Ես թարգմանում եմ գրքեր:
Ե- թ-ր-մ-ն-ւ- ե- գ-ք-ր-
-----------------------
Ես թարգմանում եմ գրքեր: 0 Yes t’-rg--nu- --m--rk’yerYes t’argmanum yem grk’yerY-s t-a-g-a-u- y-m g-k-y-r--------------------------Yes t’argmanum yem grk’yer
Ոչ, -մ--ինը-ի- ---ւս--ն----է-ա--տ--:
Ոչ, իմ կինը/իմ ամուսինն էլ է այստեղ:
Ո-, ի- կ-ն-/-մ ա-ո-ս-ն- է- է ա-ս-ե-:
------------------------------------
Ոչ, իմ կինը/իմ ամուսինն էլ է այստեղ: 0 V-ch----- -in-/-- amus--- ---e ay-teghVoch’, im kiny/im amusinn el e aysteghV-c-’- i- k-n-/-m a-u-i-n e- e a-s-e-h--------------------------------------Voch’, im kiny/im amusinn el e aystegh
Եվ -յն-ե--ի- երկ-ւ ե--խա-ե-ն--ն:
Եվ այնտեղ իմ երկու երեխաներն են:
Ե- ա-ն-ե- ի- ե-կ-ւ ե-ե-ա-ե-ն ե-:
--------------------------------
Եվ այնտեղ իմ երկու երեխաներն են: 0 Ye------e-- i--yerku-yer----nern y-nYev ayntegh im yerku yerekhanern yenY-v a-n-e-h i- y-r-u y-r-k-a-e-n y-n------------------------------------Yev ayntegh im yerku yerekhanern yen
Románský jazyk je mateřským jazykem 700 miliónů lidí.
Tím patří románská jazyková skupina k těm světově nejdůležitějším.
Románské jazyky patří do indoevropské jazykové rodiny.
Všechny románské jazyky mají základ v latině.
Jinými slovy, jsou to pokračovatelé jazyka Říma.
Základem všech románských jazyků byla vulgární latina.
Tím se rozumí mluvená latina doby pozdní antiky.
Vulgární latina se rozmachem Říma rozšířila po celé Evropě.
Z ní se potom vyvinuly románské jazyky a dialekty.
Samotná latina je naproti tomu italským jazykem.
Celkem existuje cca 15 románských jazyků.
Přesný počet se nedá určit.
Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt.
Některé románské jazyky mezitím vymřely.
Na románských základech však vznikly i nové jazyky.
Jsou to kreolské jazyky.
Dnes je španělština nejrozšířenějším románským jazykem na světě.
S více než 380 milióny lidmi hovořícím španělsky patří k světovým jazykům.
Pro vědce jsou románské jazyky velmi zajímavé.
Neboť dějiny této jazykové skupiny jsou dobře zdokumentovány.
Latinské nebo románské spisy existují již 2 500 let.
Na nich lingvisté zkoumají vznik jednotlivých jazyků.
Tak lze zjistit, podle jakých pravidel se jazyk vyvíjel.
Mnoho těchto výsledků lze použít i pro jiné jazyky.
Gramatika románských jazyků má podobnou stavbu.
Především je však podobná jejich slovní zásoba.
Mluvíme-li některým románským jazykem, naučíme se snadno jiný románský jazyk.
Díky, latino!