Konverzační příručka

cs V kuchyni   »   hy խոհանոցում

19 [devatenáct]

V kuchyni

V kuchyni

19 [տասնինը]

19 [tasniny]

խոհանոցում

khohanots’um

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Máš novou kuchyni? Դ-ւ-նո- --------ուն-՞ս: Դ__ ն__ խ______ ո______ Դ-ւ ն-ր խ-հ-ն-ց ո-ն-՞-: ----------------------- Դու նոր խոհանոց ունե՞ս: 0
D----- -h-hano--’ -ne-s D_ n__ k_________ u____ D- n-r k-o-a-o-s- u-e-s ----------------------- Du nor khohanots’ une՞s
Co chceš dnes vařit? Ի՞նչ-ես--ւ-ու--------եփե-: Ի___ ե_ ո_____ ա____ ե____ Ի-ն- ե- ո-զ-ւ- ա-ս-ր ե-ե-: -------------------------- Ի՞նչ ես ուզում այսօր եփել: 0
I՞nch’-ye- --u- -yso----p--el I_____ y__ u___ a____ y______ I-n-h- y-s u-u- a-s-r y-p-y-l ----------------------------- I՞nch’ yes uzum aysor yep’yel
Vaříš na elektřině nebo na plynu? Ե--ւ- ե- --ե---ակ-ն-թե- -ա-ի --ռ--- --ա: Ե____ ե_ ե_________ թ__ գ___ ջ_____ վ___ Ե-ո-մ ե- ե-ե-տ-ա-ա- թ-՞ գ-զ- ջ-ռ-ց- վ-ա- ---------------------------------------- Եփում ես ելեկտրական թե՞ գազի ջեռոցի վրա: 0
Y-p’-- ye- y---k--a----t-ye՞ --z--je-r----- -ra Y_____ y__ y__________ t____ g___ j________ v__ Y-p-u- y-s y-l-k-r-k-n t-y-՞ g-z- j-r-o-s-i v-a ----------------------------------------------- Yep’um yes yelektrakan t’ye՞ gazi jerrots’i vra
Mám nakrájet cibuli? Ս-խը--տր-ե--: Ս___ կ_______ Ս-խ- կ-ր-ե-մ- ------------- Սոխը կտրտե՞մ: 0
Sokh- ---t-՞m S____ k______ S-k-y k-r-e-m ------------- Sokhy ktrte՞m
Mám oloupat brambory? Կարտ-ֆիլը-կ-պ---: Կ________ կ______ Կ-ր-ո-ի-ը կ-պ-՞-: ----------------- Կարտոֆիլը կլպե՞մ: 0
Ka----i-- k----m K________ k_____ K-r-o-i-y k-p-՞- ---------------- Kartofily klpe՞m
Mám umýt salát? Ս---թ- լ---ա՞մ: Ս_____ լ_______ Ս-լ-թ- լ-ա-ա-մ- --------------- Սալաթը լվանա՞մ: 0
S-l-----lvan-՞m S______ l______ S-l-t-y l-a-a-m --------------- Salat’y lvana՞m
Kde jsou skleničky? Ո՞ր--- են -աժ--ն-ր-: Ո_____ ե_ բ_________ Ո-ր-ե- ե- բ-ժ-կ-ե-ը- -------------------- Ո՞րտեղ են բաժակները: 0
V-՞rte-h-ye- -a--akn--y V_______ y__ b_________ V-՞-t-g- y-n b-z-a-n-r- ----------------------- VO՞rtegh yen bazhaknery
Kde je nádobí? Ո՞ր-ե----ս-ա-ք-: Ո_____ է ս______ Ո-ր-ե- է ս-ա-ք-: ---------------- Ո՞րտեղ է սպասքը: 0
VO՞rte---- s---k-y V_______ e s______ V-՞-t-g- e s-a-k-y ------------------ VO՞rtegh e spask’y
Kde je příbor? Ո՞րտե- է -ա-ակ-պ-տ-ռ-քա-ը: Ո_____ է դ________________ Ո-ր-ե- է դ-ն-կ-պ-տ-ռ-ք-ղ-: -------------------------- Ո՞րտեղ է դանակ-պատառաքաղը: 0
VO-r-egh-e---n------a-r-k---hy V_______ e d__________________ V-՞-t-g- e d-n-k-p-t-r-a-’-g-y ------------------------------ VO՞rtegh e danak-patarrak’aghy
Máš otvírák na konzervy? Բա--- ու-ե՞ս: Բ____ ո______ Բ-ց-չ ո-ն-՞-: ------------- Բացիչ ունե՞ս: 0
Bat-’ich’ --e՞s B________ u____ B-t-’-c-’ u-e-s --------------- Bats’ich’ une՞s
Máš otvírák lahví? Բաց-- ու----: Բ____ ո______ Բ-ց-չ ո-ն-՞-: ------------- Բացիչ ունե՞ս: 0
Ba-s’---’ u---s B________ u____ B-t-’-c-’ u-e-s --------------- Bats’ich’ une՞s
Máš vývrtku? Խ-անահ-ն-ո---՞-: Խ_______ ո______ Խ-ա-ա-ա- ո-ն-՞-: ---------------- Խցանահան ունե՞ս: 0
K-ts-ana-an----՞s K__________ u____ K-t-’-n-h-n u-e-s ----------------- Khts’anahan une՞s
Vaříš polévku v tomto hrnci? Ա--ւ-- -յ- --թսա-ի մեջ ---ե--ւ՞-: Ա_____ ա__ կ______ մ__ ե_ ե______ Ա-ո-ր- ա-ս կ-թ-ա-ի մ-ջ ե- ե-ո-՞-: --------------------------------- Ապուրն այս կաթսայի մեջ ես եփու՞մ: 0
Apur- ays---t--ayi -ej-y-- -ep’u՞m A____ a__ k_______ m__ y__ y______ A-u-n a-s k-t-s-y- m-j y-s y-p-u-m ---------------------------------- Apurn ays kat’sayi mej yes yep’u՞m
Smažíš rybu v této pánvi? Ձ--կն-այս թ-վ--ի--եջ--ս տ---կ----: Ձ____ ա__ թ_____ մ__ ե_ տ_________ Ձ-ւ-ն ա-ս թ-վ-յ- մ-ջ ե- տ-պ-կ-ւ-մ- ---------------------------------- Ձուկն այս թավայի մեջ ես տապակու՞մ: 0
Dzuk----- t’a-a-i--e- -e---ap-ku-m D____ a__ t______ m__ y__ t_______ D-u-n a-s t-a-a-i m-j y-s t-p-k-՞- ---------------------------------- Dzukn ays t’avayi mej yes tapaku՞m
Griluješ zeleninu na tomto grilu? Բա-ջար----ը ա-----ռոց- մեջ ես --ր--ու՞-: Բ__________ ա__ ջ_____ մ__ ե_ խ_________ Բ-ն-ա-ե-ե-ը ա-ս ջ-ռ-ց- մ-ջ ե- խ-ր-վ-ւ-մ- ---------------------------------------- Բանջարեղենը այս ջեռոցի մեջ ես խորովու՞մ: 0
B-n--regh-ny ay- j--rot--- m---y-- -ho-o-u-m B___________ a__ j________ m__ y__ k________ B-n-a-e-h-n- a-s j-r-o-s-i m-j y-s k-o-o-u-m -------------------------------------------- Banjaregheny ays jerrots’i mej yes khorovu՞m
Prostřu stůl. Ես -ե--ն- ե---ա-ր---ում: Ե_ ս_____ ե_ պ__________ Ե- ս-ղ-ն- ե- պ-տ-ա-տ-ւ-: ------------------------ Ես սեղանն եմ պատրաստում: 0
Ye--s-ghann y-m-----a-tum Y__ s______ y__ p________ Y-s s-g-a-n y-m p-t-a-t-m ------------------------- Yes seghann yem patrastum
Tady jsou nože, vidličky a lžičky. Ա---ե-----վ-ւմ-ե- դանա---րը,-պ-տա--ք-ղն----- գ----ե--: Ա_____ գ______ ե_ դ_________ պ____________ և գ________ Ա-ս-ե- գ-ն-ո-մ ե- դ-ն-կ-ե-ը- պ-տ-ռ-ք-ղ-ե-ը և գ-ա-ն-ր-: ------------------------------------------------------ Այստեղ գտնվում են դանակները, պատառաքաղները և գդալները: 0
Ays-e-h -tn--- ----da-ak-e-----a-arrak-----e-- --- ----n-ry A______ g_____ y__ d_________ p_______________ y__ g_______ A-s-e-h g-n-u- y-n d-n-k-e-y- p-t-r-a-’-g-n-r- y-v g-a-n-r- ----------------------------------------------------------- Aystegh gtnvum yen danaknery, patarrak’aghnery yev gdalnery
Tady jsou skleničky, talíře a ubrousky. Այս-ե- գ-նվո-մ են --ժ--ն--ը,-------րը-և ա----ոց--նե--: Ա_____ գ______ ե_ բ_________ ա_______ և ա_____________ Ա-ս-ե- գ-ն-ո-մ ե- բ-ժ-կ-ե-ը- ա-ս-ն-ր- և ա-ձ-ռ-ց-կ-ե-ը- ------------------------------------------------------ Այստեղ գտնվում են բաժակները, ափսեները և անձեռոցիկները: 0
A--t--h g-nv-m-ye- -azh----r-,-a---en--y -e- --d----o-s-i---ry A______ g_____ y__ b__________ a________ y__ a________________ A-s-e-h g-n-u- y-n b-z-a-n-r-, a-’-e-e-y y-v a-d-e-r-t-’-k-e-y -------------------------------------------------------------- Aystegh gtnvum yen bazhaknery, ap’senery yev andzerrots’iknery

Učení a typy učení

Ten, kdo nedělá při učení skoro žádné pokroky, se pravděpodobně učí špatně. To znamená, že se neučí tak, jak to odpovídá jeho typu. Obecně rozlišujeme čtyři typy učení. Tyto typy učení jsou přiřazeny smyslovým orgánům. Existují tedy auditivní, vizuální, komunikativní a motorické typy učení. Auditivní typy se nejlépe naučí to, co slyší. Pamatují si například dobře melodie. Při učení si předčítají, slovíčka se učí nahlas. Tento typ často mluví sám se sebou. Pomoci při učení jim mohou CD nebo přednášky na dané téma. Vizuální typ se nejlépe naučí to, co vidí. Je pro něho proto důležité čtení informací. Při učení si dělá hodně poznámek. Rád se také učí z obrázků, tabulek, kartiček. Tento typ hodně čte, často sní a má barevné sny. Nejlépe se mu učí v krásném prostředí. Komunikativní typ dává přednost rozhovorům a diskuzím. Potřebuje interakci, tedy dialog s někým. Při vyučování klade hodně otázek a učí se rád ve skupině. Motorický typ se učí pohybem. Učí se metodou učení děláním, chce si všechno vyzkoušet. Při učení je rád tělesně aktivní nebo žvýká žvýkačku. Odmítá teorie, chce experimentovat. Důležité je, že téměř všichni lidé jsou smíšené typy. Neexistuje tedy nikdo, kdo by představoval jen jeden typ. Nejlépe se proto naučíme, když zapojíme všechny smyslové orgány. Potom je náš mozek vícenásobně aktivován a dobře ukládá nové informace. Poslouchejte, čtěte a diskutujte o slovíčkách! A potom sportujte!