Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   hy In the discotheque

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [քառասունվեց]

46 [k’arrasunvets’]

In the discotheque

[diskotekum]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Je to místo volné? Ա-ս-տ-ղն --ա---է: Ա-- տ--- ա---- է- Ա-ս տ-ղ- ա-ա-տ է- ----------------- Այս տեղն ազա՞տ է: 0
Ay--tegh- aza՞- e A-- t---- a---- e A-s t-g-n a-a-t e ----------------- Ays teghn aza՞t e
Mohu si k Vám přisednout? Կ-ր-լ---- Ձ---մ-տ --տե-: Կ------ է Ձ-- մ-- ն----- Կ-ր-լ-՞ է Ձ-ր մ-տ ն-տ-լ- ------------------------ Կարելի՞ է Ձեր մոտ նստել: 0
K-rel-՞ e Dze- -o- n--el K------ e D--- m-- n---- K-r-l-՞ e D-e- m-t n-t-l ------------------------ Kareli՞ e Dzer mot nstel
Prosím. Հա-ո-----: Հ--------- Հ-ճ-ւ-ք-վ- ---------- Հաճույքով: 0
Hac-u-k--v H--------- H-c-u-k-o- ---------- Hachuyk’ov
Jak se Vám líbí ta hudba? Ին-պ--- -ք-գ-ն-ւմ--ր---տ-----ւ--: Ի------ ե- գ----- ե-------------- Ի-չ-ե-ս ե- գ-ն-ւ- ե-ա-շ-ո-թ-ո-ն-: --------------------------------- Ինչպե՞ս եք գտնում երաժշտությունը: 0
I---’-e-- yek’ --nu- -e----s--u-’-u-y I-------- y--- g---- y--------------- I-c-’-e-s y-k- g-n-m y-r-z-s-t-t-y-n- ------------------------------------- Inch’pe՞s yek’ gtnum yerazhshtut’yuny
Je moc hlasitá. Մի-ք-- բա--ր է: Մ- ք-- բ---- է- Մ- ք-չ բ-ր-ր է- --------------- Մի քիչ բարձր է: 0
M--k--ch’---r-zr e M- k----- b----- e M- k-i-h- b-r-z- e ------------------ Mi k’ich’ bardzr e
Ale ta skupina hraje docela dobře. Բ-յց -ու-բը լ-վ----վ--ո--: Բ--- խ----- լ-- է ն------- Բ-յ- խ-ւ-բ- լ-վ է ն-ա-ո-մ- -------------------------- Բայց խումբը լավ է նվագում: 0
Ba--s---hum----av-e nv--um B----- k----- l-- e n----- B-y-s- k-u-b- l-v e n-a-u- -------------------------- Bayts’ khumby lav e nvagum
Chodíte sem často? Հ--ա---ե- -յստե--լ-նո--: Հ----- ե- ա----- լ------ Հ-ճ-՞- ե- ա-ս-ե- լ-ն-ւ-: ------------------------ Հաճա՞խ եք այստեղ լինում: 0
Ha-ha--- -e----y---gh-li-um H------- y--- a------ l---- H-c-a-k- y-k- a-s-e-h l-n-m --------------------------- Hacha՞kh yek’ aystegh linum
Ne, jsem tu poprvé. Ո-,-սա-ա--ջի--անգա-ն--: Ո-- ս- ա----- ա----- է- Ո-, ս- ա-ա-ի- ա-գ-մ- է- ----------------------- Ոչ, սա առաջին անգամն է: 0
Vo---,--a--r--jin-a-gamn-e V----- s- a------ a----- e V-c-’- s- a-r-j-n a-g-m- e -------------------------- Voch’, sa arrajin angamn e
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Ես---ս--ղ-ե-բ-- ----եղ--: Ե- ա----- ե---- չ-- ե---- Ե- ա-ս-ե- ե-բ-ք չ-մ ե-ե-: ------------------------- Ես այստեղ երբեք չեմ եղել: 0
Y-s--y-t----yer-e---c---em yeg--l Y-- a------ y------ c----- y----- Y-s a-s-e-h y-r-e-’ c-’-e- y-g-e- --------------------------------- Yes aystegh yerbek’ ch’yem yeghel
Tančíte? Պարու՞մ ե-: Պ------ ե-- Պ-ր-ւ-մ ե-: ----------- Պարու՞մ եք: 0
Paru---y--’ P----- y--- P-r-՞- y-k- ----------- Paru՞m yek’
Možná později. Մի-ու---ավ-լի -ւշ: Մ------ ա---- ո--- Մ-գ-ւ-ե ա-ե-ի ո-շ- ------------------ Միգուցե ավելի ուշ: 0
M-g-----e a-el--u-h M-------- a---- u-- M-g-t-’-e a-e-i u-h ------------------- Miguts’ye aveli ush
Neumím moc dobře tancovat. Ե- -ավ--ե---ա---մ: Ե- լ-- չ-- պ------ Ե- լ-վ չ-մ պ-ր-ւ-: ------------------ Ես լավ չեմ պարում: 0
Ye--lav ch’--m p-r-m Y-- l-- c----- p---- Y-s l-v c-’-e- p-r-m -------------------- Yes lav ch’yem parum
To je úplně jednoduché. Դ- -ա--հ--ա-ակ --ն--: Դ- շ-- հ------ բ-- է- Դ- շ-տ հ-ս-ր-կ բ-ն է- --------------------- Դա շատ հասարակ բան է: 0
D---ha---a-arak --- e D- s--- h------ b-- e D- s-a- h-s-r-k b-n e --------------------- Da shat hasarak ban e
Ukážu vám to. Ես--ե---ու-- ---մ: Ե- Ձ-- ց---- կ---- Ե- Ձ-զ ց-ւ-ց կ-ա-: ------------------ Ես Ձեզ ցույց կտամ: 0
Yes D-ez-t-’u-ts’--tam Y-- D--- t------- k--- Y-s D-e- t-’-y-s- k-a- ---------------------- Yes Dzez ts’uyts’ ktam
Ne, až někdy jindy. Ո-, -վ-լի--ավ-- հ-ջոր- ան-ա-: Ո-- ա---- լ-- է հ----- ա----- Ո-, ա-ե-ի լ-վ է հ-ջ-ր- ա-գ-մ- ----------------------------- Ոչ, ավելի լավ է հաջորդ անգամ: 0
V-ch’- a-eli --- --h----d an-am V----- a---- l-- e h----- a---- V-c-’- a-e-i l-v e h-j-r- a-g-m ------------------------------- Voch’, aveli lav e hajord angam
Čekáte na někoho? Սպ-ս-ւ՞մ -ք ի-- -ր------: Ս------- ե- ի-- ո- մ----- Ս-ա-ո-՞- ե- ի-չ ո- մ-կ-ն- ------------------------- Սպասու՞մ եք ինչ որ մեկին: 0
Spas-՞m-y-k- inc---vo- ----n S------ y--- i---- v-- m---- S-a-u-m y-k- i-c-’ v-r m-k-n ---------------------------- Spasu՞m yek’ inch’ vor mekin
Ano, na svého přítele. Այ-------ն--րոջ-: Ա--- ի- ը-------- Ա-ո- ի- ը-կ-ր-ջ-: ----------------- Այո, իմ ընկերոջը: 0
A-------yn--r-jy A--- i- y------- A-o- i- y-k-r-j- ---------------- Ayo, im ynkerojy
Tamhle zrovna přichází! Ա---նա -ալի---: Ա-- ն- գ---- է- Ա-ա ն- գ-լ-ս է- --------------- Ահա նա գալիս է: 0
A-a na---l-s-e A-- n- g---- e A-a n- g-l-s e -------------- Aha na galis e

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!