Konverzační příručka

cs Konverzace 1   »   hy Small Talk 1

20 [dvacet]

Konverzace 1

Konverzace 1

20 [քսան]

20 [k’san]

Small Talk 1

[p’vok’rik khosakts’ut’yun 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Udělejte si pohodlí! Զ----- -ե--հա-մար: Զ----- Ձ-- հ------ Զ-ա-ե- Ձ-զ հ-ր-ա-: ------------------ Զգացեք Ձեզ հարմար: 0
Zg-ts--ek- D-e----r-ar Z--------- D--- h----- Z-a-s-y-k- D-e- h-r-a- ---------------------- Zgats’yek’ Dzez harmar
Ciťte se jako doma! Զ-ացեք-Ձեզ --չպես ձեր-տա-ը: Զ----- Ձ-- ի----- ձ-- տ---- Զ-ա-ե- Ձ-զ ի-չ-ե- ձ-ր տ-ն-: --------------------------- Զգացեք Ձեզ ինչպես ձեր տանը: 0
Z-------k’-Dz-- -nch’pe--dze- --ny Z--------- D--- i------- d--- t--- Z-a-s-y-k- D-e- i-c-’-e- d-e- t-n- ---------------------------------- Zgats’yek’ Dzez inch’pes dzer tany
Co si dáte k pití? Ի--չ ե- ու--ւ- -մ-լ: Ի--- ե- ո----- խ---- Ի-ն- ե- ո-զ-ւ- խ-ե-: -------------------- Ի՞նչ եք ուզում խմել: 0
I-nc----e----zu---hm-l I----- y--- u--- k---- I-n-h- y-k- u-u- k-m-l ---------------------- I՞nch’ yek’ uzum khmel
Máte rád / ráda hudbu? Ե-աժշտու--ուն --րո--- --: Ե------------ ս------ ե-- Ե-ա-շ-ո-թ-ո-ն ս-ր-ւ-մ ե-: ------------------------- Երաժշտություն սիրու՞մ եք: 0
Ye-az-sh--t’-un-si--՞- --k’ Y-------------- s----- y--- Y-r-z-s-t-t-y-n s-r-՞- y-k- --------------------------- Yerazhshtut’yun siru՞m yek’
Mám rád klasickou hudbu. Ե- -իրու- ---դա-ա----երա------յո--: Ե- ս----- ե- դ------ ե------------- Ե- ս-ր-ւ- ե- դ-ս-կ-ն ե-ա-շ-ո-թ-ո-ն- ----------------------------------- Ես սիրում եմ դասական երաժշտություն: 0
Y-s -irum---m da-a-a- yera-h--tut’-un Y-- s---- y-- d------ y-------------- Y-s s-r-m y-m d-s-k-n y-r-z-s-t-t-y-n ------------------------------------- Yes sirum yem dasakan yerazhshtut’yun
Tady jsou má cédéčka. Ա---ե- -մ CD------են: Ա----- ի- C------ ե-- Ա-ս-ե- ի- C---ե-ն ե-: --------------------- Այստեղ իմ CD-ներն են: 0
A-s--gh--- CD-n-----en A------ i- C------ y-- A-s-e-h i- C---e-n y-n ---------------------- Aystegh im CD-nern yen
Hrajete na nějaký hudební nástroj? Ե-ա-շտակ-ն--որ----նվա-ու՞մ-եք: Ե--------- գ----- ն------- ե-- Ե-ա-շ-ա-ա- գ-ր-ի- ն-ա-ո-՞- ե-: ------------------------------ Երաժշտական գործիք նվագու՞մ եք: 0
Ye-azh--ta-a--go--------vag-՞---ek’ Y------------ g------- n------ y--- Y-r-z-s-t-k-n g-r-s-k- n-a-u-m y-k- ----------------------------------- Yerazhshtakan gortsik’ nvagu՞m yek’
To je moje kytara. Սա-ի--կի---ն-է: Ս- ի- կ----- է- Ս- ի- կ-թ-ռ- է- --------------- Սա իմ կիթառն է: 0
Sa----k-t’---n-e S- i- k------- e S- i- k-t-a-r- e ---------------- Sa im kit’arrn e
Zpíváte rád / ráda? Հաճո-յ-ո-վ եք --գում: Հ--------- ե- ե------ Հ-ճ-ւ-ք-՞- ե- ե-գ-ւ-: --------------------- Հաճույքո՞վ եք երգում: 0
Hachu-k’vo՞- yek’ -e-g-m H----------- y--- y----- H-c-u-k-v-՞- y-k- y-r-u- ------------------------ Hachuyk’vo՞v yek’ yergum
Máte děti? Երե---ե------՞-: Ե------- ո------ Ե-ե-ա-ե- ո-ն-՞-: ---------------- Երեխաներ ունե՞ք: 0
Y-rekh-ner-une՞-’ Y--------- u----- Y-r-k-a-e- u-e-k- ----------------- Yerekhaner une՞k’
Máte psa? Շո-ն ու-ե՞-: Շ--- ո------ Շ-ւ- ո-ն-՞-: ------------ Շուն ունե՞ք: 0
Sh-n -ne--’ S--- u----- S-u- u-e-k- ----------- Shun une՞k’
Máte kočku? Կա-ո--ու-ե--: Կ---- ո------ Կ-տ-ւ ո-ն-՞-: ------------- Կատու ունե՞ք: 0
K--u-un--k’ K--- u----- K-t- u-e-k- ----------- Katu une՞k’
Toto jsou mé knihy. Այստե- ի--գ----ն---: Ա----- ի- գ----- ե-- Ա-ս-ե- ի- գ-ք-ր- ե-: -------------------- Այստեղ իմ գրքերն են: 0
Ay------im grk’ye-n-yen A------ i- g------- y-- A-s-e-h i- g-k-y-r- y-n ----------------------- Aystegh im grk’yern yen
Mám rozečtenou tuto knihu. Այս----ին այ---իրք--ե---արդ-ւ-: Ա-- պ---- ա-- գ---- ե- կ------- Ա-ս պ-հ-ն ա-ս գ-ր-ն ե- կ-ր-ո-մ- ------------------------------- Այս պահին այս գիրքն եմ կարդում: 0
Ay--p---n-a-s g-rk-n--e- ---dum A-- p---- a-- g----- y-- k----- A-s p-h-n a-s g-r-’- y-m k-r-u- ------------------------------- Ays pahin ays girk’n yem kardum
Co rád / ráda čtete? Ի՞ն- -ի-ք--ք -աճու-քո---ար-ու-: Ի--- գ--- ե- հ-------- կ------- Ի-ն- գ-ր- ե- հ-ճ-ւ-ք-վ կ-ր-ո-մ- ------------------------------- Ի՞նչ գիրք եք հաճույքով կարդում: 0
I՞n--’ gi-k’ ye-’----h---’o- k-r-um I----- g---- y--- h--------- k----- I-n-h- g-r-’ y-k- h-c-u-k-o- k-r-u- ----------------------------------- I՞nch’ girk’ yek’ hachuyk’ov kardum
Chodíte rád / ráda na koncerty? Հ-ճ-ւ--ո-վ--ք-հա-ե-գ-հաճ--ում: Հ--------- ե- հ----- հ-------- Հ-ճ-ւ-ք-՞- ե- հ-մ-ր- հ-ճ-խ-ւ-: ------------------------------ Հաճույքո՞վ եք համերգ հաճախում: 0
Hachuy-----v -e-’ -ame-----chak--m H----------- y--- h----- h-------- H-c-u-k-v-՞- y-k- h-m-r- h-c-a-h-m ---------------------------------- Hachuyk’vo՞v yek’ hamerg hachakhum
Chodíte rád / ráda do divadla? Հաճո--ք-՞- -ք--ատ-ոն -աճա-ո--: Հ--------- ե- թ----- հ-------- Հ-ճ-ւ-ք-՞- ե- թ-տ-ո- հ-ճ-խ-ւ-: ------------------------------ Հաճույքո՞վ եք թատրոն հաճախում: 0
Ha-h-y--vo՞----k’ t’-tr-n-hach-k-um H----------- y--- t------ h-------- H-c-u-k-v-՞- y-k- t-a-r-n h-c-a-h-m ----------------------------------- Hachuyk’vo՞v yek’ t’atron hachakhum
Chodíte rád / ráda do opery? Հա--ւյ-ո՞- եք-օպերա հա-ախում: Հ--------- ե- օ---- հ-------- Հ-ճ-ւ-ք-՞- ե- օ-ե-ա հ-ճ-խ-ւ-: ----------------------------- Հաճույքո՞վ եք օպերա հաճախում: 0
Hach--k’-o՞- yek---p--- -a-ha---m H----------- y--- o---- h-------- H-c-u-k-v-՞- y-k- o-e-a h-c-a-h-m --------------------------------- Hachuyk’vo՞v yek’ opera hachakhum

Mateřský jazyk? Otcovský jazyk!

Kdo Vás jako dítě učil mluvit? Určitě teď řeknete: matka! To si myslí většina lidí na světě. Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů. Znají jej jak Angličané, tak Číňané. Možná proto, že matky tráví s dětmi více času. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců. Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů. V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur. Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími. Důvodem bylo velké stěhování národů. Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze. Potom byl porovnán s jazykem národa. Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků. Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y. Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí. A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů. Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují. Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců. Otcové s dětmi mluví mnohem méně. Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská. V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější. Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí. Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku. Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte. Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec. Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!