Konverzační příručka

cs V bazénu   »   hy լողավազանում

50 [padesát]

V bazénu

V bazénu

50 [հիսուն]

50 [hisun]

լողավազանում

loghavazanum

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Dnes je horko. Ա-ս-ր-շոգ -: Ա____ շ__ է_ Ա-ս-ր շ-գ է- ------------ Այսոր շոգ է: 0
Ay-o--sh-g e A____ s___ e A-s-r s-o- e ------------ Aysor shog e
Jdeme na plovárnu? Գնա-նք-լ-ղ---զան: Գ_____ լ_________ Գ-ա-ն- լ-ղ-վ-զ-ն- ----------------- Գնա՞նք լողավազան: 0
G--՞--- -o--a---an G______ l_________ G-a-n-’ l-g-a-a-a- ------------------ Gna՞nk’ loghavazan
Chce se ti jít plavat? ՈՒզո-՞- ե----ա-- լ--ավ--ա-: Ո______ ե_ գ____ լ_________ Ո-զ-ւ-մ ե- գ-ա-ք լ-ղ-վ-զ-ն- --------------------------- ՈՒզու՞մ ես գնանք լողավազան: 0
Uzu-- y-s g--n-- ---------n U____ y__ g_____ l_________ U-u-m y-s g-a-k- l-g-a-a-a- --------------------------- Uzu՞m yes gnank’ loghavazan
Máš ručník? Սր-----ւ-ե՞ս: Ս____ ո______ Ս-բ-չ ո-ն-՞-: ------------- Սրբիչ ունե՞ս: 0
Srbich’-u-e՞s S______ u____ S-b-c-’ u-e-s ------------- Srbich’ une՞s
Máš plavky? Լող-վ-ր-----ւ----: Լ_________ ո______ Լ-ղ-վ-ր-ի- ո-ն-՞-: ------------------ Լողավարտիք ունե՞ս: 0
Log-av--tik’-u-e՞s L___________ u____ L-g-a-a-t-k- u-e-s ------------------ Loghavartik’ une՞s
Máš plavky? Լ--ազ---տ-ունե--: Լ________ ո______ Լ-ղ-զ-ե-տ ո-ն-՞-: ----------------- Լողազգեստ ունե՞ս: 0
Logh---est--n--s L_________ u____ L-g-a-g-s- u-e-s ---------------- Loghazgest une՞s
Umíš plavat? Լ-ղա----տե՞ս: Լ____ գ______ Լ-ղ-լ գ-տ-՞-: ------------- Լողալ գիտե՞ս: 0
Lo-h-l g--e՞s L_____ g_____ L-g-a- g-t-՞- ------------- Loghal gite՞s
Umíš se potápět? Սուզ----գի-ե՞ս: Ս______ գ______ Ս-ւ-վ-լ գ-տ-՞-: --------------- Սուզվել գիտե՞ս: 0
Suz-e--g----s S_____ g_____ S-z-e- g-t-՞- ------------- Suzvel gite՞s
Umíš skákat do vody? Կ-ր-՞---- ջ---մեջ--ատկել: Կ_____ ե_ ջ__ մ__ ց______ Կ-ր-՞- ե- ջ-ի մ-ջ ց-տ-ե-: ------------------------- Կարո՞ղ ես ջրի մեջ ցատկել: 0
Ka----h --s jri -e- -s-a---l K______ y__ j__ m__ t_______ K-r-՞-h y-s j-i m-j t-’-t-e- ---------------------------- Karo՞gh yes jri mej ts’atkel
Kde je sprcha? Ո------- -նցուղը: Ո_____ է ց_______ Ո-տ-՞- է ց-ց-ւ-ը- ----------------- Որտե՞ղ է ցնցուղը: 0
Vo--e՞-h-e t-’nts--g-y V_______ e t__________ V-r-e-g- e t-’-t-’-g-y ---------------------- Vorte՞gh e ts’nts’ughy
Kde je kabina na převlékání? Որտ--- ---ոխվ-լ-ւ---ի-ը: Ո_____ է փ_______ խ_____ Ո-տ-՞- է փ-խ-ե-ո- խ-ի-ը- ------------------------ Որտե՞ղ է փոխվելու խցիկը: 0
Vort-՞g- e p--o---e-u kh-s-iky V_______ e p_________ k_______ V-r-e-g- e p-v-k-v-l- k-t-’-k- ------------------------------ Vorte՞gh e p’vokhvelu khts’iky
Kde jsou plavecké brýle? Ո---՞--է -ո-ի-ակնո--: Ո_____ է լ___ ա______ Ո-տ-՞- է լ-ղ- ա-ն-ց-: --------------------- Որտե՞ղ է լողի ակնոցը: 0
V-r---gh-e--o-hi --nots’y V_______ e l____ a_______ V-r-e-g- e l-g-i a-n-t-’- ------------------------- Vorte՞gh e loghi aknots’y
Je ta voda hluboká? Ջ-ւրը---՞րն է: Ջ____ խ____ է_ Ջ-ւ-ը խ-՞-ն է- -------------- Ջուրը խո՞րն է: 0
Jur- -h-՞---e J___ k_____ e J-r- k-o-r- e ------------- Jury kho՞rn e
Je ta voda čistá? Ջ-ւր- մ-քու՞ր է: Ջ____ մ______ է_ Ջ-ւ-ը մ-ք-ւ-ր է- ---------------- Ջուրը մաքու՞ր է: 0
J-ry ----u՞--e J___ m______ e J-r- m-k-u-r e -------------- Jury mak’u՞r e
Je ta voda teplá? Ջուրը--ա-ք է: Ջ____ տ___ է_ Ջ-ւ-ը տ-՞- է- ------------- Ջուրը տա՞ք է: 0
J--y-t-՞k--e J___ t____ e J-r- t-՞-’ e ------------ Jury ta՞k’ e
Mrznu. Ե- մ-սում-ե-: Ե_ մ_____ ե__ Ե- մ-ս-ւ- ե-: ------------- Ես մրսում եմ: 0
Yes---sum --m Y__ m____ y__ Y-s m-s-m y-m ------------- Yes mrsum yem
Ta voda je příliš studená. Ջ-ւ-ը--ա-ն է: Ջ____ ս___ է_ Ջ-ւ-ը ս-ռ- է- ------------- Ջուրը սառն է: 0
Jury s--r- e J___ s____ e J-r- s-r-n e ------------ Jury sarrn e
Teď jdu z vody. Ե- հի-ա-ջր-- դո-ր- -մ -ա--ս: Ե_ հ___ ջ___ դ____ ե_ գ_____ Ե- հ-մ- ջ-ի- դ-ւ-ս ե- գ-լ-ս- ---------------------------- Ես հիմա ջրից դուրս եմ գալիս: 0
Ye---ima-----s--du-s-ye----lis Y__ h___ j_____ d___ y__ g____ Y-s h-m- j-i-s- d-r- y-m g-l-s ------------------------------ Yes hima jrits’ durs yem galis

Neznámé jazyky

Po celém světě existují tisíce jazyků. Jazykovědci odhadují, že jich je šest až sedm tisíc. Přesné číslo ale dodnes neznáme. To proto, že existuje stále mnoho neobjevených jazyků. Tyto jazyky se většinou užívají ve vzdálených oblastech. Příkladem takové oblasti je Amazonie. Žije tam stále mnoho lidí v naprosté izolaci. Nemají žádný kontakt s jinými kulturami. Přesto mají samozřejmě všichni svůj vlastní jazyk. V jiných částech světa jsou také stále neznámé jazyky. Stále nevíme, kolik jazyků je ve střední Africe. Ani Nová Guinea nebyla z lingvistického hlediska zcela prozkoumána. Kdykoliv se objeví nový jazyk, vždy to způsobí senzaci. Zhruba před dvěma lety objevili vědci jazyk Koro. Jazykem Koro se mluví v malých vesnicích na severu Indie. Tento jazyk ovládá jen asi 1 000 lidí. Je to jazyk pouze mluvený. Koro neexistuje v písemné formě. Badatelé jsou bezradní v otázce, jak mohl jazyk Koro přežít tak dlouho. Koro patří mezi tibetobarmské jazyky. V celé Asii je asi 300 takovýchto jazyků. Avšak jazyk Koro není příbuzný s žádným z těchto jazyků. To znamená, že musí mít svou vlastní historii. Malé jazyky vymírají bohužel velmi rychle. Čas od času zmizí jazyk během jediné generace. Vědci mají tedy často na jeho zkoumání jen málo času. Pro jazyk Koro je tu však nepatrná naděje. Měl by být zdokumentován v audio slovníku…