Konverzační příručka

cs Přídavná jména 3   »   hy ածականներ 3

80 [osmdesát]

Přídavná jména 3

Přídavná jména 3

80 [ութանասուն]

80 [ut’anasun]

ածականներ 3

atsakanner 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Ona má psa. Նա-շո-ն -ւ--: Ն_ շ___ ո____ Ն- շ-ւ- ո-ն-: ------------- Նա շուն ունի: 0
Na--h---uni N_ s___ u__ N- s-u- u-i ----------- Na shun uni
Ten pes je velký. Շ---- -----: Շ____ մ__ է_ Շ-ւ-ը մ-ծ է- ------------ Շունը մեծ է: 0
Shu---m--s e S____ m___ e S-u-y m-t- e ------------ Shuny mets e
Má velkého psa. Նա մե- --ւն-ո-նի: Ն_ մ__ շ___ ո____ Ն- մ-ծ շ-ւ- ո-ն-: ----------------- Նա մեծ շուն ունի: 0
Na -et---h----ni N_ m___ s___ u__ N- m-t- s-u- u-i ---------------- Na mets shun uni
Má dům. Ն--տու--ու-ի: Ն_ տ___ ո____ Ն- տ-ւ- ո-ն-: ------------- Նա տուն ունի: 0
Na -u- u-i N_ t__ u__ N- t-n u-i ---------- Na tun uni
Ten dům je malý. Տո--ը -ո-ր է: Տ____ փ___ է_ Տ-ւ-ը փ-ք- է- ------------- Տունը փոքր է: 0
T-n- -’vok’--e T___ p______ e T-n- p-v-k-r e -------------- Tuny p’vok’r e
Má malý dům. Ն- ---- տո-----նի: Ն_ փ___ տ___ ո____ Ն- փ-ք- տ-ւ- ո-ն-: ------------------ Նա փոքր տուն ունի: 0
N---’---’r t-n-u-i N_ p______ t__ u__ N- p-v-k-r t-n u-i ------------------ Na p’vok’r tun uni
Bydlí v hotelu. Ն--հ-ո--անոց-ւմ----պ----: Ն_ հ___________ է ա______ Ն- հ-ո-ր-ն-ց-ւ- է ա-ր-ւ-: ------------------------- Նա հյուրանոցում է ապրում: 0
N---y-ra-ots’u- - aprum N_ h___________ e a____ N- h-u-a-o-s-u- e a-r-m ----------------------- Na hyuranots’um e aprum
Ten hotel je levný. Հ-ո-ր-ն--- է-----: Հ_________ է___ է_ Հ-ո-ր-ն-ց- է-ա- է- ------------------ Հյուրանոցը էժան է: 0
H--ra-ots-- e--an-e H__________ e____ e H-u-a-o-s-y e-h-n e ------------------- Hyuranots’y ezhan e
Bydlí v levném hotelu. Ն- ----ւմ-է էժան--յ-ւրանո-ու-: Ն_ ա_____ է է___ հ____________ Ն- ա-ր-ւ- է է-ա- հ-ո-ր-ն-ց-ւ-: ------------------------------ Նա ապրում է էժան հյուրանոցում: 0
N- apr-- e-ez-an-hy--an-ts’um N_ a____ e e____ h___________ N- a-r-m e e-h-n h-u-a-o-s-u- ----------------------------- Na aprum e ezhan hyuranots’um
Má auto. Ն--մ-ք----ո-նի: Ն_ մ_____ ո____ Ն- մ-ք-ն- ո-ն-: --------------- Նա մեքենա ունի: 0
N---ek’yena u-i N_ m_______ u__ N- m-k-y-n- u-i --------------- Na mek’yena uni
To auto je drahé. Մ-ք---- -ա-- է: Մ______ թ___ է_ Մ-ք-ն-ն թ-ն- է- --------------- Մեքենան թանկ է: 0
Mek--enan t’ank e M________ t____ e M-k-y-n-n t-a-k e ----------------- Mek’yenan t’ank e
Má drahé auto. Նա թան--մե---- ուն-: Ն_ թ___ մ_____ ո____ Ն- թ-ն- մ-ք-ն- ո-ն-: -------------------- Նա թանկ մեքենա ունի: 0
N---’a-k -ek’--na-u-i N_ t____ m_______ u__ N- t-a-k m-k-y-n- u-i --------------------- Na t’ank mek’yena uni
Čte román. Նա --- - կա----մ: Ն_ վ__ է կ_______ Ն- վ-պ է կ-ր-ո-մ- ----------------- Նա վեպ է կարդում: 0
Na-vep e --r--m N_ v__ e k_____ N- v-p e k-r-u- --------------- Na vep e kardum
Ten román je nudný. Վ-պը --նձր--ի է: Վ___ ձ_______ է_ Վ-պ- ձ-ն-ր-լ- է- ---------------- Վեպը ձանձրալի է: 0
V-p--dz-n-z---- e V___ d_________ e V-p- d-a-d-r-l- e ----------------- Vepy dzandzrali e
Čte nudný román. Նա -ի --նձր-լ--վ---է--ա---ւ-: Ն_ մ_ ձ_______ վ__ է կ_______ Ն- մ- ձ-ն-ր-լ- վ-պ է կ-ր-ո-մ- ----------------------------- Նա մի ձանձրալի վեպ է կարդում: 0
N- mi-dza-dzra-i --p - ka--um N_ m_ d_________ v__ e k_____ N- m- d-a-d-r-l- v-p e k-r-u- ----------------------------- Na mi dzandzrali vep e kardum
Dívá se na film. Ն- ֆիլ- է--ա-ո--: Ն_ ֆ___ է ն______ Ն- ֆ-լ- է ն-յ-ւ-: ----------------- Նա ֆիլմ է նայում: 0
Na fi-- --nayum N_ f___ e n____ N- f-l- e n-y-m --------------- Na film e nayum
Ten film je napínavý. Ֆիլմը-----ք-ք-- է: Ֆ____ հ________ է_ Ֆ-լ-ը հ-տ-ք-ք-ր է- ------------------ Ֆիլմը հետաքրքիր է: 0
F-lm- ---a-’-k’ir e F____ h__________ e F-l-y h-t-k-r-’-r e ------------------- Filmy hetak’rk’ir e
Dívá se na napínavý film. Ն- մի -ե-ա-րքի- ֆի-մ-է նա-ում: Ն_ մ_ հ________ ֆ___ է ն______ Ն- մ- հ-տ-ք-ք-ր ֆ-լ- է ն-յ-ւ-: ------------------------------ Նա մի հետաքրքիր ֆիլմ է նայում: 0
N- mi--e-a-’r-’-r --l--- nayum N_ m_ h__________ f___ e n____ N- m- h-t-k-r-’-r f-l- e n-y-m ------------------------------ Na mi hetak’rk’ir film e nayum

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Akademický jazyk

Akademický jazyk je jazyk sám pro sebe. Používá se v odborných diskuzích. Používá se také v akademických publikacích. Dříve byly jednotné akademické jazyky. V Evropě dominovala v akademických kruzích latina. Dnes je naopak nejvýznamnějším akademickým jazykem angličtina. Akademické jazyky jsou určitým typem nářečí. Obsahují mnoho specifických pojmů. Nejpodstatnějšími znaky jsou standardizace a formalizace. Někteří si myslí, že akademici mluví nesrozumitelně schválně. Když je něco složité, vypadá to i inteligentně. Akademická obec se však zaměřuje na pravdu. Měla by tedy používat neutrální jazyk. Žádné rétorické obraty nebo květnatá rčení do něj nepatří. Existuje však mnoho příkladů zbytečně komplikovaného jazyka. A vypadá to, že komplikovaný jazyk člověka fascinuje! Studie prokázaly, že složitějšímu jazyku více věříme. Lidé měli v rámci testu zodpovědět několik otázek. Měli na výběr z několika možností. Některé odpovědi byly formulovány jednoduše, některé naopak velmi složitě. Většina lidí zvolila složitou odpověď. Ta ale nedávala smysl! Lidé se nechali jazykem oklamat. Přestože obsah byl absurdní, zaujala je forma. Psát složitě není ale vždy umění. Jak zabalit jednoduchý obsah do složité formy, se dá naučit. Naproti tomu vyjádřit složité věci jednoduše, není tak jednoduché. Někdy je tedy jednoduché ve skutečnosti složité…