Konverzační příručka

cs Spojky 4   »   sq Lidhёzat 4

97 [devadesát sedm]

Spojky 4

Spojky 4

97 [nёntёdhjetёeshtatё]

Lidhёzat 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Usnul, ačkoli televizor hrál. E z--i -j-----me-jit-ёs--------zo-i-------i -d--u-. E zuri gjumi, megjithёse televizori ishte i ndezur. E z-r- g-u-i- m-g-i-h-s- t-l-v-z-r- i-h-e i n-e-u-. --------------------------------------------------- E zuri gjumi, megjithёse televizori ishte i ndezur. 0
Zůstal ještě, ačkoli bylo už pozdě. Ai --ndr-i----g-i--ё-e i-h-e -onё. Ai qёndroi, megjithёse ishte vonё. A- q-n-r-i- m-g-i-h-s- i-h-e v-n-. ---------------------------------- Ai qёndroi, megjithёse ishte vonё. 0
Nepřišel, ačkoli jsme byli domluveni. Nu- ------ ---j-thё-- e kis--m l--- -ё-t----es-i-. Nuk erdhi, megjithёse e kishim lёnё tё takoheshim. N-k e-d-i- m-g-i-h-s- e k-s-i- l-n- t- t-k-h-s-i-. -------------------------------------------------- Nuk erdhi, megjithёse e kishim lёnё tё takoheshim. 0
Televizor byl zapnutý. Přesto usnul. Tel--i--ri--s-t-----d------Meg--t---ë --- e---r------i. Televizori ishte i ndezur. Megjithatë atё e zuri gjumi. T-l-v-z-r- i-h-e i n-e-u-. M-g-i-h-t- a-ё e z-r- g-u-i- ------------------------------------------------------- Televizori ishte i ndezur. Megjithatë atё e zuri gjumi. 0
Bylo už pozdě. Přesto ještě zůstal. N----se -s-te v---- -i -ёndr-i. Ndonёse ishte vonё, ai qёndroi. N-o-ё-e i-h-e v-n-, a- q-n-r-i- ------------------------------- Ndonёse ishte vonё, ai qёndroi. 0
Domluvili jsme se. Přesto nepřišel. Ne---shi- l-nё --kim. -e-ji---te -i-nu- er-hi. Ne kishim lёnё takim. Megjithate ai nuk erdhi. N- k-s-i- l-n- t-k-m- M-g-i-h-t- a- n-k e-d-i- ---------------------------------------------- Ne kishim lёnё takim. Megjithate ai nuk erdhi. 0
Ačkoli nemá řidičský průkaz, řídí auto. Edhe--se -------k- ----n--,-- --e--m--i-ё-. Edhe pse ai nuk ka patentё, e nget makinёn. E-h- p-e a- n-k k- p-t-n-ё- e n-e- m-k-n-n- ------------------------------------------- Edhe pse ai nuk ka patentё, e nget makinёn. 0
Ačkoli je náledí, jede rychle. E-h----e rr-g- ёs-t- e l---ar---i i-je- m-k--ёs-shp-j-. Edhe pse rruga ёshtё e lёmuar, ai i jep makinёs shpejt. E-h- p-e r-u-a ё-h-ё e l-m-a-, a- i j-p m-k-n-s s-p-j-. ------------------------------------------------------- Edhe pse rruga ёshtё e lёmuar, ai i jep makinёs shpejt. 0
Ačkoli je opilý, jede na kole. Ai --hё-------biç--letё,-m--ji-h-se -s--- - d-h-r. Ai udhёton me biçikletё, megjithёse ёshtё i dehur. A- u-h-t-n m- b-ç-k-e-ё- m-g-i-h-s- ё-h-ё i d-h-r- -------------------------------------------------- Ai udhёton me biçikletё, megjithёse ёshtё i dehur. 0
Nemá řidičský průkaz. Přesto jezdí autem. Ai-s’-a--atentё. -egj-t-ate--i-nget m---n-n. Ai s’ka patentё. Megjithate ai nget makinёn. A- s-k- p-t-n-ё- M-g-i-h-t- a- n-e- m-k-n-n- -------------------------------------------- Ai s’ka patentё. Megjithate ai nget makinёn. 0
Je náledí. Přesto jede rychle. R---a--sh-- ----mu-r, me---th-tё ------t--h---t. Rruga ёshtё e lёmuar, megjithatё ai nget shpejt. R-u-a ё-h-ё e l-m-a-, m-g-i-h-t- a- n-e- s-p-j-. ------------------------------------------------ Rruga ёshtё e lёmuar, megjithatё ai nget shpejt. 0
Je opilý. Přesto jede na kole. A- ё--t- i -e-u-,-m---ithёa----- -c-n me -içi--etё. Ai ёshtё i dehur, megjithёatё ai ecen me biçikletё. A- ё-h-ё i d-h-r- m-g-i-h-a-ё a- e-e- m- b-ç-k-e-ё- --------------------------------------------------- Ai ёshtё i dehur, megjithёatё ai ecen me biçikletё. 0
Nemůže najít žádné místo, ačkoli vystudovala. Ajo---k-gjen----d --ne----g-i--ё-e -a-s-u---ar. Ajo nuk gjen vend pune, megjithёse ka studiuar. A-o n-k g-e- v-n- p-n-, m-g-i-h-s- k- s-u-i-a-. ----------------------------------------------- Ajo nuk gjen vend pune, megjithёse ka studiuar. 0
Nejde k lékaři, ačkoli má bolesti. A-o-n-k-s--on t-----k-, -egji---se ajo-k- ---m--e. Ajo nuk shkon te mjeku, megjithёse ajo ka dhimbje. A-o n-k s-k-n t- m-e-u- m-g-i-h-s- a-o k- d-i-b-e- -------------------------------------------------- Ajo nuk shkon te mjeku, megjithёse ajo ka dhimbje. 0
Kupuje auto, ačkoli nemá žádné peníze. Ajo b-en--jё--a-i--, --g------e s-k- --k-. Ajo blen njё makinё, megjithёse s’ka lekё. A-o b-e- n-ё m-k-n-, m-g-i-h-s- s-k- l-k-. ------------------------------------------ Ajo blen njё makinё, megjithёse s’ka lekё. 0
Vystudovala. Přesto nemůže najít žádné místo. Ajo-ka -t--i-a-.-Me-j-th-tё--jo n-k g--n ----. Ajo ka studiuar. Megjithatё ajo nuk gjen punё. A-o k- s-u-i-a-. M-g-i-h-t- a-o n-k g-e- p-n-. ---------------------------------------------- Ajo ka studiuar. Megjithatё ajo nuk gjen punё. 0
Má bolesti. Přesto nejde k lékaři. A-- -a -h-mbj-- M-gji---t-------u- ---o---e-m-ek-. Ajo ka dhimbje. Megjithatё ajo nuk shkon te mjeku. A-o k- d-i-b-e- M-g-i-h-t- a-o n-k s-k-n t- m-e-u- -------------------------------------------------- Ajo ka dhimbje. Megjithatё ajo nuk shkon te mjeku. 0
Nemá peníze. Přesto kupuje auto. A-- -’ka---kё- -egji-ha-ё------l-n n-ё -ak--ё. Ajo s’ka lekё. Megjithatё ajo blen njё makinё. A-o s-k- l-k-. M-g-i-h-t- a-o b-e- n-ё m-k-n-. ---------------------------------------------- Ajo s’ka lekё. Megjithatё ajo blen njё makinё. 0

Mladí lidé se učí jinak než staří

Děti se učí jazyk relativně rychle. Dospělým to většinou trvá déle. Děti se ale neučí lépe než dospělí. Učí se jenom jinak. Mozek toho při učení jazyků musí zvládnout hodně. Musí se naučit více věcí najednou. Když se člověk učí jazyk, nestačí o něm pouze přemýšlet. Musí se také naučit, jak nová slova vyslovovat. Orgány řeči se proto musí naučit nové pohyby. Mozek se také musí naučit reagovat na nové situace. Komunikovat v cizím jazyce je výzva. Dospělí se ale učí jazyky jinak v každém období svého života. Ve 20 nebo 30 letech věku jsou stále lidé zvyklí se učit. Škola či studia nejsou ještě tak vzdálená. Mozek je proto dobře trénovaný. Může se tak naučit cizí jazyky na velmi dobré úrovni. Lidé mezi 40 a 50 lety věku se toho už naučili hodně. Jejich mozek těží ze svých zkušeností. Umí dobře zkombinovat nový obsah se staršími vědomostmi. V tomto věku se lidé učí nejlépe věci, které už jsou jim povědomé. To jsou například jazyky podobné těm, které se naučili již dříve. V 60 nebo 70 letech věku mají lidé zpravidla hodně času. Mohou často procvičovat. To je u jazyků obzvlášť důležité. Starší lidé se mohou například zvláště dobře naučit cizí písmo. Člověk se může úspěšně učit v každém věku. Mozek může vytvářet nové nervové buňky i po skončení puberty. A dělá to rád…