Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   hy անձնական դերանուններ 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [վաթսունվեց]

66 [vat’sunvets’]

անձնական դերանուններ 1

andznakan deranunner 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje] ե- - իմ ե_ - ի_ ե- - ի- ------- ես - իմ 0
y-s --im y__ - i_ y-s - i- -------- yes - im
Nemůžu najít svůj klíč. Ես-իմ --ն-լին-չ-մ ----ւ-: Ե_ ի_ բ______ չ__ գ______ Ե- ի- բ-ն-լ-ն չ-մ գ-ն-ւ-: ------------------------- Ես իմ բանալին չեմ գտնում: 0
Y-s-im--an---- c---e---t--m Y__ i_ b______ c_____ g____ Y-s i- b-n-l-n c-’-e- g-n-m --------------------------- Yes im banalin ch’yem gtnum
Nemůžu najít svou jízdenku. Ե- ի---ոմ------ -տնու-: Ե_ ի_ տ____ չ__ գ______ Ե- ի- տ-մ-ը չ-մ գ-ն-ւ-: ----------------------- Ես իմ տոմսը չեմ գտնում: 0
Y-s-im to-s- ch-y------um Y__ i_ t____ c_____ g____ Y-s i- t-m-y c-’-e- g-n-m ------------------------- Yes im tomsy ch’yem gtnum
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje] դու ---ո դ__ - ք_ դ-ւ - ք- -------- դու - քո 0
du-----vo d_ - k___ d- - k-v- --------- du - k’vo
Našel jsi svůj klíč? Դ-ւ-ք---ա-ա-ին գ-ե՞--ես: Դ__ ք_ բ______ գ____ ե__ Դ-ւ ք- բ-ն-լ-ն գ-ե-լ ե-: ------------------------ Դու քո բանալին գտե՞լ ես: 0
Du----o-bana-i- ---՞----s D_ k___ b______ g____ y__ D- k-v- b-n-l-n g-e-l y-s ------------------------- Du k’vo banalin gte՞l yes
Našel jsi svou jízdenku? Դ-- ք---ոմ-ը -տ-՞լ-ես: Դ__ ք_ տ____ գ____ ե__ Դ-ւ ք- տ-մ-ը գ-ե-լ ե-: ---------------------- Դու քո տոմսը գտե՞լ ես: 0
Du ---o t-m-- -te՞- -es D_ k___ t____ g____ y__ D- k-v- t-m-y g-e-l y-s ----------------------- Du k’vo tomsy gte՞l yes
on – jeho (svůj / svoje] նա-----ա ն_ - ն__ ն- - ն-ա -------- նա - նրա 0
na-- --a n_ - n__ n- - n-a -------- na - nra
Nevíš, kde je jeho klíč? Դու գ---՞- նրա -ա-ա--ն որտե--է: Դ__ գ_____ ն__ բ______ ո____ է_ Դ-ւ գ-տ-՞- ն-ա բ-ն-լ-ն ո-տ-ղ է- ------------------------------- Դու գիտե՞ս նրա բանալին որտեղ է: 0
Du-g--e----r-------in v-rte-- e D_ g_____ n__ b______ v______ e D- g-t-՞- n-a b-n-l-n v-r-e-h e ------------------------------- Du gite՞s nra banalin vortegh e
Nevíš, kde je jeho jízdenka? Դ-ւ------ս ն-ա --մս------ղ է: Դ__ գ_____ ն__ տ____ ո____ է_ Դ-ւ գ-տ-՞- ն-ա տ-մ-ը ո-տ-ղ է- ----------------------------- Դու գիտե՞ս նրա տոմսը որտեղ է: 0
D---it-՞s n-a-to----vort----e D_ g_____ n__ t____ v______ e D- g-t-՞- n-a t-m-y v-r-e-h e ----------------------------- Du gite՞s nra tomsy vortegh e
ona – její (svůj / svoje] ն-----ր ն_ - ի_ ն- - ի- ------- նա - իր 0
na ---r n_ - i_ n- - i- ------- na - ir
Její peníze jsou pryč. Ն-ա -ու-ար- չկա: Ն__ գ______ չ___ Ն-ա գ-ւ-ա-ը չ-ա- ---------------- Նրա գումարը չկա: 0
N-- --mar- -h’ka N__ g_____ c____ N-a g-m-r- c-’-a ---------------- Nra gumary ch’ka
A její kreditní karta je také pryč. Եվ ---վ--կայ-- -ա-տ- է- չկա: Ե_ ի_ վ_______ ք____ է_ չ___ Ե- ի- վ-ր-ա-ի- ք-ր-ն է- չ-ա- ---------------------------- Եվ իր վարկային քարտն էլ չկա: 0
Ye- -r-v--k--i- k-ar-n -- c-’-a Y__ i_ v_______ k_____ e_ c____ Y-v i- v-r-a-i- k-a-t- e- c-’-a ------------------------------- Yev ir varkayin k’artn el ch’ka
my – náš / naše (svůj / svoje] մե-ք --մ-ր մ___ - մ__ մ-ն- - մ-ր ---------- մենք - մեր 0
m-nk’ - mer m____ - m__ m-n-’ - m-r ----------- menk’ - mer
Náš dědeček je nemocný. Մ-ր -ապ-կ----վ-ն--է: Մ__ պ_____ հ_____ է_ Մ-ր պ-պ-կ- հ-վ-ն- է- -------------------- Մեր պապիկը հիվանդ է: 0
M-r p--ik- -i---- e M__ p_____ h_____ e M-r p-p-k- h-v-n- e ------------------- Mer papiky hivand e
Naše babička je zdravá. Մեր --տ------ող--է: Մ__ տ_____ ա____ է_ Մ-ր տ-տ-կ- ա-ո-ջ է- ------------------- Մեր տատիկը առողջ է: 0
M-- --t-k--arrog-- e M__ t_____ a______ e M-r t-t-k- a-r-g-j e -------------------- Mer tatiky arroghj e
vy – váš / vaše (svůj / svoje] դո-- --ձ-ր դ___ - ձ__ դ-ւ- - ձ-ր ---------- դուք - ձեր 0
duk- ----er d___ - d___ d-k- - d-e- ----------- duk’ - dzer
Děti, kde je váš tatínek? Որ-ե՞- է ձեր --յրիկ-: Ո_____ է ձ__ հ_______ Ո-տ-՞- է ձ-ր հ-յ-ի-ը- --------------------- Որտե՞ղ է ձեր հայրիկը: 0
V------- e d--r-hay---y V_______ e d___ h______ V-r-e-g- e d-e- h-y-i-y ----------------------- Vorte՞gh e dzer hayriky
Děti, kde je vaše maminka? Ո--ե-- --ձեր -այ-իկը: Ո_____ է ձ__ մ_______ Ո-տ-՞- է ձ-ր մ-յ-ի-ը- --------------------- Որտե՞ղ է ձեր մայրիկը: 0
Vor--՞-h --d-e--m-y-i-y V_______ e d___ m______ V-r-e-g- e d-e- m-y-i-y ----------------------- Vorte՞gh e dzer mayriky

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!